Tak dnes i přes nějaký ten "deadline" ve škole, jsem si našel čas a objednal pár paracordů a vyrobil svůj první "Survival bracelet". přece to nebudu kupovat ne . Mám ze sebe radost
Dnes byl smutný den. Jeden kousek krásnýho černýho železa změnil majitele. Bohužel u mě zahálel a i přes citový vztah musel o dům dál. Jen co zaženu chmury z bolestné ztráty tak uvolněné místo zaplním. Zas bude dobře
Dnes po příchodu domů jsem našel na dveřích Tříkrálové čmáranice. Chvili jsem byl mrzutý, protože se mi to opravdu nelíbí cizí čmáranice na dveřích, ale pak jsem si uvědomil, že je to celkem fajn pomůcka abych při odchodu z domu nic nezapomněl. Klíče, Mobil, Bouchačka
Můj úsměv na tváři dnes vyloudila "nová" kosa, které se původní majitel zbavoval pod cenou - divím se, že se lidi zbavují podobného nářadí - chleba to nežere ani to doma neremcá
Dneska sem šel z práce a na Letenskym nám. majáků jak na diskotéce. Jen tak tak sem uskočil před odjíždějící sanitkou. Na zastávce tramvaj a pod ní solidní louže krve. Jít z práce o 10 min. dřív, tak bych možná musel řešit něco, z čeho bych pár dnů neměl klidný spaní.
Tak já dnes marně čekal na zásilku předpažbí Tactical Spirit z galvanovny. Slíbili, že to udělají dnes. Fajn, jen mě neřekli, že až na druhé, odpolední směně. Takže až v pondělí, sakra...
Dnes v noci otci na firemním parkovišti vykradli náklaďák. Hovada rozbili boční okno a uvnitř ukradli kameru (za 15$ z eBay) firemní izolepu a plochý šroubvák. Nakonec nasraný, že tam toho nebylo víc, tak rozbili zadní okno a rozřízli plachtu na korbě. Čili škoda na ukradených věcech do 500,- a na autě 10.000,-
Dneska už je dobře, ale včera navečer jsem nedobrovolně zahájil letošní koupací sezónu. Šel jsem se okolo půl šesté navečer projít za ves k rybníku. Je v takovém malebném údolíčku, rád si tam chodím posedět na stavidlo a pozoruji hvězdy na vodě. No, a včera jsem na stavidle o něco zakopl a následovalo ledově chladné probuzení ze zasnění. Úplně mě sevřela ledová pěst vody a až mne píchlo u srdce. Po vynoření jsem se snažil co nejrychleji doplavat ke břehu, ale v zimní bundě a riflích to šlo dost špatně, hodně mne brzdily v pohybu. Na břeh se mi lezlo hodně špatně, je dost strmý a mokré oblečení bylo hrozně těžké a stahovalo mne zpět do vody. Navíc i nohy šponovaly rifle, takže jsem nemohl udělat pořádný krok. Po vydrápání se na břeh jsem co nejvyšší rychlostí zamířil domů (je to tak 2,5 kilometru). Doma jsem se okamžitě vletěl do vany a hned jsem na sebe pustil teplou sprchu. A až poté jsem se svlékl. Po vysprchování mi silně zrudly nohy a dost mi natekla stehna, po nějaké době to odeznělo.
Večer následovalo druhé dějství kalamit. Po deváté jsem jel do města na rande za novou přítelkyní. Po příchodu na scénu mi oznámila, že má někoho jiného, takže se mnou končí. Chvíli jsem v té kavárně poseděl sám a pak jsem jel domů. Po té sbírce kalamit jsem už nechtěl riskovat další. Radši jsem se z toho vyspal. S pozdravem M.
To drigon: V každém případě to dopadlo dobře. V každém případě by si měl každý zkusit zaplavat oblečený a s pořádnými botami - docela dobrá zkušenost, jen je ji potřeba natrénovat bezpečně (doporučoval bych se "zácharanným týmem" a ve vodě, kde nehrozí, že člověk beze stopy zmizne v hlubině).