tohle vlákno nemám ještě dojeté do konce (strana 8. - dotáhnu to při zítřejším rozvracení, teda budování německého socialismu), ale dokončím svojí myšlenkovou mapu z vlákna
http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f= ... &start=580. Chtěl bych se držet nejreálnější linky a upustit od fantazýrování. Miliho komentáře byly nejpřínosnější.
budu hodně teoretizovat a budu rád, pokud moje vize bude někomu stát za reakci
obecně, se můj plán točí kolem scénáře absolutního rozpadu státu a služeb, budování vesnické komunity v případě občanské války, povstání bankomatů v rámci Industry 4.0 atd. mi přijde zcestné
Problém obrany vesnice má podle mne dvě zásadní roviny, které se prolínají.
lidé - nad lidmi jsem zlomil hůl, mají se jak svině v žitě, makaj jen 40h týdně a k čemu to kvantum volnýho času užívaj? k budování něčeho? k práci na sobě? Ne. konzumní hojnost a mír je neměnný standard. z mých přátel se několik považuje za rozpadlíky - jen proto že si občas něco přečtou, kriticky myslí, a sbírají zbraně a konzervy... ti co to myslí vážně a odepřou si trochu konzumního pohodlí jsou tři. u zbylých tří, prepperství končí v momentě kdy se dostanou na hranici své komfortní zóny, nepracují na svých slabých stránkách, ale vydávají je za ctnost - "sem tlustý prase protože se mam dobře/ mam tolik zbraní že můžu bojovat v několika válkách, já se ubráním všemu co má dvě a víc nohou", ale když dojde na lámání chleba, tak oheň rozdělaj zapalovačem, nebo jdou hrát počítače. a to jsou ti, co alespoň kriticky myslí. Co ten zbytek co hladí mobily 10 hodin denně. takže já se domnívám, že kdyby ze dne na den přestal existovat stát, tak většina obyvatel do půl roku nebude
takže buduli uvažovat svojí rodnou vesnici, půl roku po průseru tu mám z původních 300 obyvatel 120 lidí co ručně makaj na polích nebo se starají o rybníky.
střelecko-taktická příprava - myslivci, ačkoliv myslivosti fandím, a v příštích 5 letech si chci udělat lovecký lístek, tak, budu generalizovat, myslivec si dojede na posed autem kde buď usne nebo střelí prase. Pokud má štěstí tak nepostřelí ani sebe, ani nikoho jiného. bezpečná manipulace je tristní. myslivci dobří pouze na statickou obranu v místě, kde nebudu provádět protiútok
sportovní střelci - generalizuju:"libovolná pistole a automatický trap - platí to co o myslivcích, kořalka na rozjezd před soutěží a když beru bouchačku tak to zadrápuju prstem do lučíku - vy běhači to máte jináč."
airsoft/paintbal - kdyby se mnou měli řešit situaci, tak se víc bojím jich než nepřítele, za mne jim chybí respekt ke zbrani, ale možná mám zkreslený pohled plný předsudků
záložáci - výcvik už zapoměli, strýc šel do výslužby jako kapitán ženistů v pozdních devadesátkách, otec a tchán (ročníky 66.) manipulace opět tristní (s vz. 58), co beru pozitivně tak ke zbrani chovají respekt. dokážu si představit, že po týdnu výcviku by se s nimi nechalo pracovat.
generalizuju a existuje nemalá řada vyjímek, ale vyjímka potvrzuje pravidlo a výše je popsán můj postoj ke skupinám, na které se pohlíží jako na vhodné pro jádro domobrany
Materiál:
co ve vesnici není teď, nebude tam ani po rozpadu, to si myslím. Rotě AZ při KVV vozí před cvičením zbraně ze skladů na druhém konci republiky (neověřená informace). Takže pochybuju, že se vesnice dostane k vojenskýmu materiálu
takže ze 120 lidí ve vesnici mám 20 lidí s braneckým výcvikem a jsou vyzbrojení kombinací samonabíječek a opakovaček, dalších 20 lidí na které zbraně nezbyly. Střeliva tak na 3 minuty obranného boje. Setkat se s partou kultivovaných lesních mužů jak to popisoval Mili, tak je budu chtít naverbovat a vydržovat si je. V případě hrubšího přístupu lesních mužů bych asi začal chystat nějakou chytrou likvidaci.
tolik k představě, já, starostou z boží milosti...
reálně:
navážu na svůj příspěvek ve výše uvedeném vláknu - reálným cílem, v případě absence státních služeb, pro sebe vidím v organizaci sousedské hlídky s cílem zajistit veřejný pořádek a bezpečnost - u sebe v ulici. Vizí nechť je organizace městské části (400 obyvatel v 10 ulicích z celkového počtu 5000, maloměštáci za řekou si můžou dál hledat wifi signál jak se jim zlíbí). Případně poslušnost zbytků státní moci (zastupitelsto) a korekce směřování formou občanské iniciativy. Osobně i po rozpadu zůstanu prepperem - dobře už bylo a neventilovat co všechno mám a vím, dokud to pro mne není výhodné. Nebudu se, ani s blízkým okolím (sousedství v ulici) dělit o svoje zásoby, pokud by to mělo mou rodinu ohrozit, nebo bych z toho nic nezískal. všichni jsme měli stejnou možnost se připravit, tak ať každý sklidí, co zasel. Jak tu bylo psáno, mocenské vakuum bude něčím vyplněno. Buď se přispůsobím a budu dál tajit že mám stále pár tisíc nábojů do deseti zbraní a jídla pro rodinu na půl roku (dám Milimu co chce a ještě něco navíc za to, že zlikviduje partu nájezdníků, které jsem už 2x rozehnal) nebo vše zakopu/resp. nevykopu a sbalím rodinku a zmizíme ke zpřáteleným prepperům do okolních vesnic. Přestože většinu LOSů, kam vyjdeme vyhrávají lidé z mého okolí, vždy tu je někdo lepší... a pokud je šance vyváznout z konfliktu materiálně, přijmu to. získám minimálně částečnou ochranu lesních mužů. Pokud by lesní muži byli neurvalí a třebas si nárokovali ženský, nebo metrosexuály z vesnice, i s tím nejlepším lze vyběhnout, ale osobně bych se té situaci chtěl vyhnout i útěkem do lesů. Jak zde bylo často propagováno - vystoupit a vést, tak osobně to mám spojené s tím, že ostatní uplatím otevřením svých skladišť, rozdáním svých zbraní, čili přijdu o svojí výhodu, mít navrch. A lidem prostě nevěřím, obrana můsí být důraznější než útok, a když se kouknu na materiál kolem sebe, nedokážu si představit, že tihle lidé drží pozici do posledního náboje podle rozkazu. V momentě kdy uvidí jiné, snazší východisko tak svého vůdce ochotně hodí napospas útočícímu warlordovi, a to i v případě vyrovnaných sil, nebo dokonce poměru v neprospěch warlorda. Hledat inspiraci v historii podle mého dost dobře nejde, neboť se dřív nosili jinačí hodnoty než dnes.
Takže můj pohled na věc, být prepperem i "až to rupne", starat se v první řadě o blaho svého nejbližšího okolí, mít plán na všechny myslitelné nepříznivé situace a ideálně ještě záložní plán. projevit se iniciativně, když z toho budu mít výhodu, nebo je to nutné, ale lidem prostě nevěřím, že mne v případě největší nutnosti nenechají v první linii samotnýho. Kdo byl pohodlný konzument nebo hajzlík na hraně zákona v době hojnosti, bude nespolehlivý i "až to rupne"
abych zodpověděl dotaz vlákna: "Je možné ubránit vesnici několikanásobné přesile?"
ano je, ale základem je odhodlání obránců, ochota se obětovat. A myslím si, že dnešní populace to už v sobě nemá, jen jak ten eletrický proud plout cestou nejmenšího odporu...Dále dostatek materiálu a secvičenost. Operátorský výcvik nepovažuju za nutný, úroveň branecké armády z poloviny minulého století bych bral jako dostatečnou. Vezmeme li si jako model Miliho partu 14ti lesních mužů, tak si troufnu říct, že s 30 chlapama s braneckým výcvikem a 70. let starou taktikou (find him, flank him, finish him atd.) bych je, při znalosti okolí a minimální přípravě vypráskal. Ale přišel bych o část lidí. Tím bych přišel určitě i o velkou část jejich odhodlání - "proč Franta umřel při záchraně Pepovo manželky"? Nehledě na úbytek materiálu a jeho nemožnost ho doplňovat, neboť vypráskání 14 lidí co maj sjetou pokročilou taktiku by mi sebralo víc materiálu, než bych z padlých získal
P.S. doufám že to má nějakou formu, do filosofování jsem zabřed víc než jsem chtěl
it’s better to be a warrior in the garden than a gardener in a war.