Permakultura?

Události vztahující se k zaměření tohoto fóra.
Fjord
VIP
Příspěvky: 797
Registrován: 05.07.2011 0:50

Re: Permakultura?

Příspěvek od Fjord »

Jste mě tedy překvapili, díky, to si velice cením. Já vám mám taky ráda. Jako kdybych si myslela, že jste hloupí a arogantní, tak tu nejsem. Je tu hodně dobrých názorů, i když se vším samo taky nesouhlasím, tak jako vy se mnou. Asi jsem jen alergická na nadřazenost u mužů a něco jako "že já jsem king, co všechno ví a zná". Za ta staletí se muži se na ženách "podepsali" hodně. Dvě moje kamarádky byly znásilněný, se mi nedivte, že se někdy ozvu. A když se podívám kolem, tak je to samý rozvod a alkoholik, hmm.
Já si z lidí taky utahuju, ta naše sebedůležitost je někdy fakt komická, ale snad to u mě necítíte že bych se chtěla vysmívat, prostě přes ten humor to někdy jde líp pochopit. Jsem jen pro, si nějak vzájemně sebe (a nejen sebe) víc oceňovat a vážit - tohle mi chybí v poslední době v okolí hodně.

A co se týká mých antimilitantních názorů-tohle je můj vývoj, ke kterýmu jsem došla. Mě je samozřejmě jasný, že proti magorovi, co myslí kalhotami je nesmysl jít s květinou v ruce. Myslím ale, že jde jen o to pochopit, že když někoho zapíchnu, tak se mi to někdy v nějaké formě zase jako bumerang vrátí. Ne třeba v tomto životě, ale v jiným-ale to mi věřit samo nemusíte. Jde jen o princip-co zaseju, to se mi taky holt zase vrátí. Je to obyčejný fyzikální zákon-akce-reakce. Mluvím ted´o válkách a zabíjení ve velkým - ne o nutné obraně. Je toho ve hře samo víc, ale do toho už bych raděj nechtěla zase zabíhat.

A s těmi DNA šroubovicemi - já to už předtím vymazala - ono v celku o nic nejde. Nemám žádnou potřebu se s někým přít, nebo dokazovat, že by to tak mělo být, není to podstatný a důležitý. Beru to jen jako střípek do mozaiky, který mi tam zapadl. Ale dokázat to nemám jak. Je určitě dobrý, že má někdo jiný názor, pak taky totiž musím přemýšlet, jestli nemyslím blbě-a co je vlastě za tím-v tom jsou diskuze důležitý. Snažím si věci nebrat osobně, ještě to holt neumím dokonale-ale porád se učím, noo. :mrgreen: Tak díky za podporu. :yes
ShameToShuntSu
Příspěvky: 839
Registrován: 05.03.2011 18:28

Re: Permakultura?

Příspěvek od ShameToShuntSu »

EDIT: Uvedeno do souladu s bodem 12. pravidel.....
Naposledy upravil(a) ShameToShuntSu dne 04.01.2012 2:14, celkem upraveno 1 x.
Fjord
VIP
Příspěvky: 797
Registrován: 05.07.2011 0:50

Re: Permakultura?

Příspěvek od Fjord »

Ono je věc jen v tom, že každý k tomu někdy dojde, že zabíjení není nutný-sice mu to bude trvat třebas dalších tisíc životů, ale dojde k tomu-to je totiž o vývoji duše. Každý jsme si prošli tolika životy, kde jsme byli jak vrazi, tak oběti, že je to jen otázka času, kdy se tenhle koloběh zastaví. V tom je to "pochopení". Když tělo umře, tak duše tohle všechno "ví". Lekce na zemi jsou ukazatelem, co ještě se chceme naučit, a co už máme zvládnutý. Ale lidi jsou nepoučitelní, takže se do toho už vložily další věci, co by tento trend pomohly zvrátit - to ukáže čas. To je ale samo zase o jiné debatě.
Nick Fjord jsem si až tak náhodně nedala - Fjord je pozůstatek z doby ledové-no, jsem už taková "stará vykopávka" se mnou je to těžký :lol:

To video o hlídání zbraně jsem moc nepochopila :mrgreen: jako když na ni budu koukat hodinu, tak se stanu anti-militantní? :mrgreen:

Díky za květiny ♥
Uživatelský avatar
Karlos
Rozpadlík
Příspěvky: 4681
Registrován: 21.12.2010 19:31
Bydliště: Velká Morava

Re: Permakultura?

Příspěvek od Karlos »

Fjord píše:To video o hlídání zbraně jsem moc nepochopila...
Nene, je to narazka na to ze "zbrane zabijeji", "zbrane pachaji nasili"... proto je ta pistole pod dohledem webkamery aby si vsichni uvedomili ze zbran samotna nezabiji, nepacha nasili... toho je totiz schopen pouze clovek nikoliv zbran. A clovek je toto schopen pachat i beze zbrane... tedy spravne by melo byt "lide zabijeji", "lide pachaji nasili" (a obcas k tomu pouziji zbran)...

Lopata taky sama nevykope diru :mrgreen:
Uživatelský avatar
Josef
Rozpadlík
Příspěvky: 1729
Registrován: 10.03.2011 7:20

Re: Permakultura?

Příspěvek od Josef »

Dopustím-li se prohřešku, že se nebudu držet tématu permakultura, ale spíš tématu Zbraně ANO/NE...
...pak musím taky souhlasit s názorem, že zbraň je jen nástroj. Prostě obrobený kus kovu. Není ani zlá, ani dobrá, záleží na tom, kdo ji drží. Je stejný nástroj jako třeba šroubovák, se kterým jde taky snadno zabít nebo auto, které sice vypadá mnohem mírumilovněji než třeba pistole a přitom má na svědomí mnohokrát více mrtvých lidí než všechny střelné zbraně dohromady. Přesto kde kdo autem jezdí a často je u toho hodně "pod parou" nebo si "honí ego" 130km/h přes obec. Podle mne je takový nezodpovědný člověk mnohem blíže stát se potencionálním vrahem, než ten kdo u sebe nosí pistoli pro případ, že by po něm vystartovala banda výrostků a snažila se ho jen tak pro zábavu ukopat k smrti.
Fjord - jinak máš určitě pravdu, že zabít útočníka nic moc nevyřeší. "Znefunkčníš" jen jeho tělo, ale ne duši. S tou se setkáš v dalším levelu v příštím životě a zase se to bude muset řešit, dokud to nevyřeší správně. Nicméně myslím, že když už jsme jednou tady na tomto světě, je přípustné "poslat" útočníka "zpět", když "nehraje fér", aby tam neposlal on nás. Každý z nás má tady nějaký úkol a poslání. Někdy důležitý pro celé dějiny, třeba něco převratného vymyslet, jindy zdánlivě bezvýznamný, třeba jen klidně žít a vychovat spořádané děti. Jenže útočník se rozhodl to tvé poslání přerušit. Sám svým rozhodnutím, neptal se tě. Hraje si na boha , nemá na to "shůry" mandát a chce rozhodovat o životě oběti, která si chtěla jít volně svou cestou. Co pak s ním, když nemáš možnost mu to vymluvit podobrém? Hovořím tedy o jakémsi morálním ospravedlnění obrany, při kterém dojde až k zabití útočníka. Tak jak je zmíněno i v některých hodně starých náboženských textech, kde se hovoří o tom, že člověk není primárně povinen být ovcí určenou na porážku, není povinen neomezeně ustupovat útočníkovi a nechat se dobrovolně trýznit nebo zabít. Takto byly upraveny až "modernější" náboženské kodexy, aby se "poddaní" církvi lépe poddali a náhodou je nenapadlo se vzbouřit. Myslím, že člověk je povinen přednostně chránit své tělo. To, které mu bylo "přiděleno", či které si "vybral".
(Materialisticky uvažující členové prosím prominou odbočení mimo dekartovskou realitu a budou dělat, že nic neslyšeli.... :tmi )
Uživatelský avatar
rudde
VIP
Příspěvky: 580
Registrován: 17.03.2011 14:19

Re: Permakultura?

Příspěvek od rudde »

Josef napsal:
"Materialisticky uvažující členové prosím prominou odbočení mimo dekartovskou realitu a budou dělat, že nic neslyšeli.... "

...někdy stačí se jen dívat :

"Všechno co vidíme, celý vesmír ve kterém žijeme, to všechno existuje jen a jen proto, že je někdo, kdo se na to může podívat a hlavně - dívá se. Tento vesmír by bez pozorovatele neexistoval."

http://pavelkolar.blog.idnes.cz/c/20306 ... ideli.html

"Kosmonauti Boha sice na oběžné dráze neviděli, ale fyzici přinejmenším nalezli jeho stopu zapsanou v samé podstatě vesmíru."
Fjord
VIP
Příspěvky: 797
Registrován: 05.07.2011 0:50

Re: Permakultura?

Příspěvek od Fjord »

admin:
aha, díky za výklad, je to na mě možná složitejší-mě by asi stačila věta, že zbraň je jen zbraň, ten kdo zabijí je moje ruka :D

Josef:
souhlasím jako vždy. Už jsem to tu myslím 2x psala, že nikdo nemá právo mi život vzít, takže pak at si tak nějak každý odpovídá za to, co si způsobí, když ho plácnu pánvičkou, pokud mě bude chtít napadnout. Já se budu snažit dělat předtím všechno proto, abych nevyprovokovala nějaký útok, ale pokud už by k tomu dojít mělo, tak je to na jeho triku, jaké bebí mu udělám.
S tím, že se někdy někde zase potkávají duše, které byly v opačných rolích-obět-vrah, je to bohužel pravda, a lidi se hroozně diví, proč je tolik hádek, antipatií, a konfliktů. A to není jen na té fyzické úrovni, ale jde i i o karmy celých států a území. Mnoho duší, co zemřelo třebas v koncentrácích tam dodnes je a jsou naštvaný a nechápou porád, co se to stalo-někdo jim musí pomoci, aby se konečně odhodlali k tomu odchodu do klidnějších vod a začali znova plánovat další vtělení. Je v těch místech cítit obrovská bolest - ale uvolnit se to někdy musí-k tomu dochází právě velice mohutně v těchto dobách-čistí se staleté karmy a nánosy v hodně úrovních. Ale čistíme se velice i my, a to do hloubek, ke kterým předtím nebylo možné tak nějak se ani dostat. Nezpracované emoce - potlačené bolesti-nepochopení proč -atd.
S těmi rolemi obět´-vrah je to možná v nečem ještě složitější, že někdy na sebe dobrovolně vezme roli vraha-aby tu umožnil pochopení "někomu"-ono se říká, že zlo je jen druhá strana polarity-takže aby se obě strany mohly spojit-tedy ne že se zlo stane dobrem, a dobro zlem, je potřeba se dostat do úrovně "nadhledu". Pokud budu jen v poaritě jin-tedy pasivní, nebo jang-aktivní, nebo dobro-zlo, jak to kdo chce nazvat, tak porád budu v nějaké polaritě. To zlo není ani dobrý ani špatný, ono jen Je. Nooo, ale to už se fakt dostávám k úplně jiným debatám, které nevím jestli sem patří. Se taky omlouvám za další OT :oops:

p.s. ještě když tu jsem na lajně-s těmi pistolníky jsem chtěla jen dovysvětlit-pro mě to není hanlivý výraz, právě naopak, -znáte určitě film Limonádový Joe a ty hlášky tam-mě to vždycky rozesmává-prostě nadsázka a legrace, co v tom je mě bere :mrgreen:
ShameToShuntSu
Příspěvky: 839
Registrován: 05.03.2011 18:28

Re: Permakultura?

Příspěvek od ShameToShuntSu »

2 Fjord

Tak to já jsem HógoFógo: http://www.youtube.com/watch?v=SZ6nghmeEog :lol: :lol: :lol:
Fjord
VIP
Příspěvky: 797
Registrován: 05.07.2011 0:50

Re: Permakultura?

Příspěvek od Fjord »

:lol:
Noci jsou chladné? To abych si vzal teplé prádlo...
:rofl :yes
Uživatelský avatar
SaraH
VIP
Příspěvky: 339
Registrován: 14.05.2011 12:18
Bydliště: Střední Čechy, Vysočina

Re: Permakultura?

Příspěvek od SaraH »

LETS
Když jsem poprvé slyšela, že existuje nějaký systém LETS, měla jsem z toho dojem, že to nikdy nemůže v praxi fungovat. Pak jsem našla odkazy na tento systém na více místech, jako na v praxi použitelný způsob finanční soběstačnosti.
Osvícenci jako Bill Mollisen podporují LETS jako živou ukážku "permakulturní ekonomiky".
http://lets.ecn.cz/index.htm

Máte někdo nějaké praktické zkušenosti nebo znalosti o tomto systému?
vitalis
Příspěvky: 112
Registrován: 31.01.2011 10:23

Re: Permakultura?

Příspěvek od vitalis »

Pokiaľ viem tak v strednej európe v mojom okolí to bolo vždy napojené na nejakú štátnu menu.Alebo to bolo len čisto zapisovanie práce ,čo, kto urobil. A aspoň v dnešných dobách to zatiaľ vždy zlyhalo, lebo účastníci sa nemohli dohodnúť-viz Slovenské komunity LETS.
Fjord
VIP
Příspěvky: 797
Registrován: 05.07.2011 0:50

Re: Permakultura?

Příspěvek od Fjord »

SaraH:
někdy před 10ti lety jsem byla členem jedné dobrovolnické společnosti, která tohle měla v plánu začít uskutečnovat, ale nebyla na to ještě vhodná doba. Možná ted´už to bude schůdnější, ale myslím, že předpokladem, aby to fungovalo by byl rozpad systému s bankami a vytvoření menších celků. Zatím je to asi všechno příliš provázané, jeden dluží tomu a druhý třetímu, takže z toho moc není ani cesta. Je ale dobré, že už jsou připravené scénáře i na fungování v této oblasti.

Zatím na bázi současných financí, začínají fungovat tzv. "Bedýnky", což je nabídka zemědělských produktů od drobných dodavatelů do domácností. Jednou týdně vám dodají domů to, co zrovna roste, takže se nezatěžují mezičlánky-sklady, mrazírny, atd, a je to hlavně ze spolehlivých zdrojů.
http://www.bedynky.cz/
Naposledy upravil(a) Fjord dne 15.08.2011 0:06, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
hanpari
Příspěvky: 776
Registrován: 15.01.2011 21:10
Pohlaví: muž
Bydliště: Velká Morava

Re: Permakultura?

Příspěvek od hanpari »

Ty http://www.bedynky.cz jsou zajímavé. Máš nějaké zkušenosti, jak to funguje? Zrovna kolem nás jich asi moc není.
ShameToShuntSu
Příspěvky: 839
Registrován: 05.03.2011 18:28

Re: Permakultura?

Příspěvek od ShameToShuntSu »

Bedýnky jsou skvělé!
Ale to zřejmě maximálně záleží na konkrétním farmářovi.
Fjord
VIP
Příspěvky: 797
Registrován: 05.07.2011 0:50

Re: Permakultura?

Příspěvek od Fjord »

Zatím zkušenost nemám, to nepotřebuju, ale šla bych do toho, kdybych bydlela ve městě. Myslím, že se tam dá vznýst požadavek, na nějakého dodavatele-resp. mezikupce, který to rozesílá. Když bude právě zájem víc lidí, tak se určitě najdou i pěstitelé z nejbližšího okolí, kteří nabídnou své plodiny. Pokud není poptávka, není pochopitelně ani dodavatel. Takže si tam zkus napsat, uvidíš, že lidi časem zájem mít budou-možná to tam u vás jen někdo potřebuje rozjet. Je to všechno poměrně nový, a jak jsem tak koukala, tak zájem o to určitě je.
vitalis
Příspěvky: 112
Registrován: 31.01.2011 10:23

Re: Permakultura?

Příspěvek od vitalis »

Jak vytvořit udržitelný svět? www.energybulletin.cz
Srpen 14, 2011 - 14:45
Marek Kvapil, Srpen 14, 2011 - 14:45
Otázka, která je obsažena již v samotném pojmu permakultura a která by měla tiše trápit každého permakulturistu, zní: Jak vytvořit udržitelný svět? Jak přetvořit neudržitelnou industriální kulturu v permakulturu?



Odpověď na sebe nenechává dlouho čekat: Přece designem. Tím, že re-designujeme naše pozemky, krajinu, příbytky, domácnosti, odpadní systémy, města, infrastrukturu, instituce, celý náš životní styl podle principů permakultury. Jenže od zrodu permakultury uběhlo již přes třicet let a žádná permakulturní revoluce se nekonala.


Představa, že absolvujeme kurz permakulturního designu, navrhneme si pozemek a budeme žít automaticky udržitelně, nefunguje. Permakulturisté dál jezdí auty a létají letadly, nakupují v supermarketech, používají bagry, traktory a motorové pily. Udržitelnost některých permakulturních zahrad a pozemků je závislá na grantech, z nichž jsou placeni ti, kteří se o ně starají. Zkrátka a dobře, permakulturisté zůstali napojeni na neudržitelný průmyslový systém, z něhož čerpají peníze, energii i živiny, protože si nedokázali vytvořit nic lepšího.


Takže bychom se měli ptát: Není to jen takové hraní si na permakulturu? K čemu nám vlastně jsou permakulturní zahrady a jedlé lesy, když stejně pro většinu potravin musíme do supermarketu? K čemu je všechno to úsilí, všechny ty kurzy a designy, když za vznesenou otázkou po udržitelném světě zůstává jen trapné ticho a popelnice plná odpadků?


Je to trošku schizofrenní situace: Víme, že průmyslová společnost není udržitelná, že ničí naše přírodní bohatství, že promrhává fosilní paliva, degraduje ekosystémy a podřezává si větev sama pod sebou, ale přesto se bez ní nedokážeme obejít.


Jak potom ale chceme přetvořit neudržitelnou industriální kulturu v permakulturu? Je to vůbec možné?


Jistě, je to možné, ale asi jinak než si myslíme. Ono se to vlastně v jistém smyslu již děje. Vývoj technické společnosti pravděpodobně směřuje ke vzniku udržitelné společnosti tím, jak vyčerpáváme limitované zásoby fosilních paliv. S touto provokativní tezí přišel americký blogger, spisovatel a organický zahradník John Michael Greer.


Jaký je důvod, o nějž Greer opírá tuto tezi? Klíčový argument je ekologický a vychází z pojmu sukcese, s nímž mimochodem pracuje i permakulturní design. Víme, že ekosystém se vyvíjí určitým směrem od málo udržitelných stádií k více udržitelným a že s tímto procesem můžeme v permakultuře různě pracovat. Protože jsme ale také součástí biosféry a ekosystémů, sami tomuto vývoji podléháme stejně jako kterýkoli jiný organismus. A protože patříme k druhům označovaným v ekologii jako tzv. generalisté, naše životní strategie není vázaná na jeden typ vývojového stádia ekosystému (jako je tomu často u rostlin), ale je variabilní, můžeme ji různě přizpůsobovat a měnit podle aktuálních ekologických podmínek, podle dostupnosti zdrojů.


Greer proto tvrdí, že model sukcese platí i pro lidskou společnost, že sociální vývoj sleduje stejný vzorec jako sukcese ekosystému – společnosti se obvykle vyvíjejí od málo udržitelných stádií ke stádiím dlouhodobě udržitelným. Ve své knize The Ecotechnic future tuto myšlenku rozpracoval a rozvinul do ekologické vize budoucího vývoje průmyslové společnosti. Tato vize nám může být v mnohém užitečná při snahách o dosažení udržitelnosti.





Sukcese ekosystému


Menší rekapitulace pojmu sukcese. Jedná se o ekologický termín označující vývoj ekosystému v čase a změny ve složení jeho společenstev. Ponecháme-li ležet ladem zorané pole, volný prostor obsadí nejprve rychle rostoucí invazivní plevele. Ty svou aktivitou vytvoří podmínky pro vytrvalé byliny, které nakonec vystíní své předchůdce. Po několika letech se začnou objevovat první keře a pionýrské dřeviny, které postupně vytvoří mladý les, v jehož stínu se plevelům ani vytrvalým bylinám již nebude dařit. Začnou zde ale rašit jiné druhy stromů, které časem nahradí pionýrské dřeviny. Pokud nedojde k žádnému narušení, ekosystém se časem vyvine do vyzrálého lesa, který je typický pro dané klimatické pásmo. Celý tento proces má asi dvanáct fází a končí ustáleným a relativně stabilním stádiem označovaným jako klimax. Ne vždy stojí na konci sukcesní řady les. Může to být třeba společenstvo prérijních travin. Záleží na klimatických podmínkách a geologickém podloží.


Sled druhů v průběhu sukcese je v našich klimatických podmínkách následující: jednoleté byliny —› vytrvalé byliny —› keře —› raně sukcesní druhy stromů —› pozdně sukcesní druhy stromů. Pro lepší názornost a orientaci si můžeme celý sukcesní vývoj rozdělit do dvou fází na počáteční málo udržitelná stádia a pozdější dlouhodobě udržitelná stádia. Pro každou fázi jsou charakteristické určité druhy s typickou životní strategií, která je dána tím, jak tyto organismy získávají energii a živiny z okolního prostředí.


Prvotním sukcesním stádiím dominují druhy označované jako R-stratégové. Vyznačují se tím, že maximalizují svou kontrolu nad zdroji, mají vysokou produkci biomasy (rychle rostou) a jejich využívání zdrojů je neefektivní. Klasickým příkladem R-stratégů jsou plevele: Rychle rostou, rychle se množí a šíří, ale časem vymizí, protože je buď zadusí pomaleji rostoucí traviny anebo se vyčerpá hojný zdroj, který umožnil jejich růst. Druhy v těchto fázích ekologického vývoje se často dostávají do přestřelu (overshoot), kdy se přemnoží natolik, že překročí nosnou kapacitu svého životního prostředí. V takových případech dochází dříve či později ke kolapsu a k redukci zpátky na dlouhodobě únosnou úroveň.


Pozdějším sukcesním stádiím dominují tzv. K-stratégové. Pro ty je typická omezená produkce biomasy (meze růstu), limitovaná expanze a vysoká efektivita využití zdrojů. Příkladem mohou být pomalu rostoucí duby a jiné stromy tvořící vyzrálý les mírného pásma. K-stratégové se sami do přestřelu nikdy nedostanou. Jejich životní strategie je založená na stabilitě.


Generalistické druhy – jako třeba hraboš – mohou využívat obě tyto strategie podle aktuálních podmínek. Pokud je přísun zdrojů (potravy) stabilní, chovají se jako K-stratégové. Čím více je přísun zdrojů nestabilní, tím více se chovají jako R-stratégové. My lidé, jak již bylo řečeno, patříme mezi generalisty a naše ekologie se obvykle vyvíjí od nestabilních málo udržitelných stádií ke stádiím stabilnějším a udržitelnějším.


Sukcese lidské společnosti


Jeden příklad z historie našeho druhu.


Vznik a vývoj zemědělství sledoval tento sukcesní vzorec. Ekologie (neboli způsob získávání živin a energie z okolního prostředí) agrární společnosti začala postupně vznikem prvotních plýtvavých a málo stabilních forem zemědělství, které se rychle rozšířily na těch místech na zemi, kde se starší, relativně stabilní a udržitelné společnosti lovců a sběračů dostaly do krize vyvolané dramatickou klimatickou změnou. Tyto prvotní formy zemědělství však nebyly příliš udržitelné a často selhávaly, neboť rychle vyčerpávaly půdu a degradovaly ekosystémy. To byl také důvod, proč je začaly nahrazovat udržitelnější a stabilnější formy zemědělské produkce. Celý tento proces přechodu od neudržitelných stádií ke stádiím udržitelným neproběhl najednou, ale vyvíjel se po staletí, během nichž byly objeveny techniky kompostování, hnojení, střídání plodin apod.





Ekologie současné technické společnosti sleduje podobnou trajektorii od radikálně neudržitelného stádia průmyslového hospodářství (dnes) k udržitelnějším formám. Naše průmyslová společnost stojí na počátku sukcesního vývoje: Vyzdvihuje ekonomický růst, maximalizuje produkci zboží a služeb a to jen díky neudržitelnému a neefektivnímu vyčerpávání zdrojů – především fosilních paliv. Podobně jako prvotní formy zemědělství čekají i naši průmyslovou éru četná selhání a nárazy na meze růstu. Nelze vyloučit ani kolaps naší civilizace. Mnohem pravděpodobnější ale je, že se začnou objevovat udržitelnější formy ekonomiky, na jejichž základě by časem mohla vzniknout udržitelná tzv. eko-technická společnost. Ta bude čerpat svou energii z obnovitelných zdrojů a bude maximalizovat efektivitu využívání energie i surovin, ačkoli to bude znamenat omezenější přístup ke službám a ke zboží. Z hlediska daleké budoucnosti se současná průmyslová éra bude možná dost dobře jevit jako primitivní a neefektivní forma technické společnosti.


Jednotlivé fáze sukcesního vývoje k udržitelnosti


Pokud chceme respektovat princip sukcese, potom bychom si měli uvědomit, že veškeré snahy o rychlý (revoluční) přechod ze současné fáze průmyslové společnosti do fáze udržitelné společnosti jsou předem odsouzeny k neúspěchu. Stavu udržitelnosti nelze dosáhnout jedním rychlým skokem. Je to spíš postupný evoluční vývoj s několika mezistupni, cesta, kterou musíme ujít a to nikoli jen my sami, ale také naše děti, naši vnuci a jejich potomci. Formování udržitelného světa je úkol pro mnoho generací, jenž bude trvat několik staletí. Celý proces má čtyři fáze:


Průmyslová společnost —› nedostatkový průmysl —› sběrná společnost —› ekotechnická (udržitelná) společnost.


Průmyslová společnost se vyznačuje rostoucí spotřebou fosilních paliv. Je to budovatelská éra, kdy se rozrůstá hmotné bohatství společnosti. Nedostatkový průmysl se naopak musí vyrovnat s dlouhodobým poklesem dostupnosti fosilních paliv a tím i jiných zdrojů. Sběrná společnost se musí obejít již zcela bez ropy, uhlí a zemního plynu. Začíná ale recyklovat pozůstatky průmyslové činnosti, které jsou pro ni hlavním zdrojem. Ekotechnická společnost nemá ani fosilní paliva ani žádné pozůstatky průmyslu ke zrecyklování. Funguje zcela na bázi obnovitelných zdrojů.


Podstatné je, že podmínky umožňující vznik udržitelné společnosti (ecotechnic society) zatím nenastaly. Dosud jsme spotřebovali přibližně polovinu světových zásob ropy a o něco méně než polovinu zásob uhlí a zemního plynu. Tato paliva budou dostupná ve snižujícím se množství ještě dlouhou dobu. K udržení současné průmyslové společnosti ale stačit nebudou.





Nedostatkový průmysl


V současné době se dle Greera nacházíme v počátcích přechodu k nedostatkovému průmyslu.


Ropa, uhlí a zemní plyn, které tvoří více než osmdesát procent globální spotřeby energie, nepatří mezi obnovitelné zdroje. Ropa nám pravděpodobně brzy začne docházet. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) jsme za ropným zlomem (vrcholem těžby ropy). Důsledky cítíme již dnes: Rostoucí ceny energií a potravin stále více zatěžují rozpočty domácností. Konzumní životní styl průmyslového světa založený na spotřebě velkého množství levné a snadno dostupné energie fosilních paliv není udržitelný.


Pojem udržitelnost zde najednou dostává docela konkrétní a hmatatelný rozměr, který mu tak často chybí. Stává se nástrojem naší adaptace na energetickou krizi. Jaký životní styl bude udržitelný v okamžiku, kdy za energii a jídlo dáme více než třetinu svých příjmů? Jak se změní naše chápání udržitelnosti, když za tyto nezbytnosti dáme polovinu výplaty? A jak, když za ně dáme dvě třetiny nebo snad všechno, co vyděláme?





V této fázi vývoje definitivně končí éra levné a snadno dostupné energie a tím také éra levné dopravy. Znamená to mimo jiné konec globalizace. Přepravování většiny zboží na velké vzdálenosti již nebude dávat žádný ekonomický smysl. Cena za dopravu bude tvořit podstatnou část ceny zboží. Tlak bude spíš na co nejkratší vzdálenost mezi místy, kde se surovina získává, kde se zpracovává a kde se nabízí spotřebiteli výsledný produkt.


Důsledky pro společnost nemusejí být nutně katastrofické. Existují celá průmyslová odvětví, která spotřebovávají velké množství fosilních paliv, ale naše společnost se bez nich obejde, aniž by to pro ni mělo drastické následky. Turistický průmysl představuje velké rezervy v šetření energií. K životu ho nepotřebujeme. Většina států během Druhé světové války se bez něj obešla. Podobné rezervy představuje osobní doprava.


Nedostatkový průmysl bude produkovat více bohatství a bude silnější než jakákoli jiná potenciálně udržitelná společnost. Z historie víme, že společnosti, které využívaly fosilní paliva převálcovaly ty, které k nim neměly přístup a není důvod si myslet, že do budoucna by tomu mělo být jinak. Nicméně ani tato forma hospodářství nebude udržitelná dlouhodobě. Jakmile produkce zdrojů v jednotlivých zemích klesne na tak nízkou úroveň, že už to nebude stačit k udržení průmyslového systému, začnou zde postupně prosperovat ekonomiky sběrných společností.


Sběrná společnost


Průmyslová společnost po sobě zanechá velké množství technických artefaktů, které bude možné ještě dlouhou udržovat ve funkčním stavu, i když je už nebudeme schopni vyrobit. Podobně jako se po rozpadu Římské říše ve středověku ještě dlouhou využívaly a udržovaly římské vodovody, i když lidé již nebyli schopni si je sami vybudovat, budoucí společnosti budou ještě dlouho využívat třeba vodní elektrárny nebo počítače v situaci, kdy se tyto již nebudou vyrábět.





Po naší éře dále zůstanou různé materiální struktury, které se ve sběrné ekonomice začnou hojně recyklovat. Zde hraje důležitou roli koncept vložené energie. K výrobě jakékoli věci, budovy nebo jiné hmotné struktury se spotřebuje určité množství energie. Celková suma této vynaložené energie představuje tzv. vloženou energii. Šálek na čaj v sobě jímá energii, kterou spotřebovala těžba a zpracování jílu, výroba glazury, rozpálení pece, přeprava surovin do továrny a konečného výrobku k zákazníkovi. Bez této vložené energie by šálek na čaj nikdy nemohl vzniknout a doputovat do vaší domácnosti.


Zatímco v současné éře levné a hojné energie nehraje energie „uložená“ ve věcech příliš významnou roli, pro sběrnou společnost bude mít nesmírnou cenu. Různé pozůstatky po průmyslové éře jako jsou chátrající budovy, rezavějící industriální komplexy, vraky aut, skládky odpadu – zde všude se bude těžit železo, umělá hmota, sklo a jiné cenné suroviny, které by se jinak musely získávat mnohem pracnější a energeticky náročnější cestou, pokud by vůbec byly vyrobitelné a dostupné. Zahrádkáři, kutilové a permakulturisti to dobře znají: Popelnice, nákupní vozíky, stará okna a vany, opotřebovaný nábytek – to všechno lze na něco použít.


Například v Ostravě jsou rozsáhlé opuštěné průmyslové areály, v nichž čekají tuny železa a oceli na své další využití budoucí společností. Již dnes některé gangy podnikají výpravy do těchto míst a odnášejí odtud kusy železa, aby je zpeněžily ve sběrnách. To, co je dnes nezákonné podnikání, bude jednou patřit k základním odvětvím ekonomiky.


Ekotechnická (udržitelná) společnost


Teprve až bude většina průmyslových struktur a artefaktů vyčerpána a zrecyklována, teprve tehdy vzniknou podmínky pro rozvoj udržitelné společnosti. Greer k tomu poznamenává:


„Žádný živý člověk na zemi dnes netuší, jak bude ve skutečnosti vypadat udržitelná technická společnost, nemluvě o tom, jak takovou společnost vytvořit. Zatím jediná forma technické společnosti, jakou kdy lidé vyzkoušeli, je industrialismus posledních tří staletí. Bezmála všechno, co tento systém udržovalo funkční, bude nenávratně pryč, jakmile skončí věk hojné energie. Éra smrštění, která je před námi, představuje mezi jinými také příležitost pro sociální evoluci, během níž budou různé společnosti zkoušet mnoho rozličných forem technické, ekonomické a sociální organizace, přičemž některé z nich se ukážou být úspěšnější než jiné.“





Čtyři Greerovy fáze vývoje průmyslové společnosti jsou ideální typy. Představují jakousi mentální pomůckou pro lepší orientaci v budoucnosti. Jejich konkrétní podoba, jakou budou nabývat v průběhu nadcházejících let, bude mnohem pestřejší, mnohem méně jasná a komplexnější. Různé oblasti a různé země světa se budou podle dostupnosti zdrojů a množství recyklovatelných průmyslových struktur, které mají k dispozici, nacházet na různých stupních tohoto vývoje.


Například světu za padesát let budou nejspíš vládnout nové mocnosti, které úspěšně zvládnou přechod na nedostatkový průmysl. Možná to bude Čína, možná Rusko, možná jiné země. Ve stejné době se ale bude rozvíjet i ekonomika sběrných společností v těch státech, které již nebudou mít přístup k fosilním palivům. Je poměrně veliká šance, že k těmto státům bude patřit i naše země s nepříliš hojnými zásobami vlastního uhlí a navíc závislá na ruské ropě a plynu.


Uvnitř jedné země může navíc dojít k tomu, že zatímco privilegované vrstvy elit budou řešit přechod do podmínek nedostatkového průmyslu, střední vrstvy velmi rychle zchudnout a propadnout se rovnou na úroveň sběrné ekonomiky. (Ostatně nejchudší vrstvy – dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci apod. – již dávno recyklují. Kamarád mi vyprávěl o popelářovi, který přebírá hákem každou vyklopenou popelnici a třídí z ní do brašny hliník, měď a železo. Sběrem se dá prý vydělat měsíčně až deset tisíc.) Proto může mít pro některé lidi smysl začít si již dnes osvojovat dovednosti a znalosti vhodné pro tento typ sociálně-ekologického uspořádání.


Design jako předjímání sukcese


Přijmout Greerovu představu sukcesního vývoje naší společnosti znamená přiznat, že design udržitelného světa nemáme plně pod kontrolou, že jsou zde ještě jiné síly a procesy, které jsou mocnější než naše designy zahrádek. Tyto procesy můžeme buď ignorovat a vystavovat se tak nebezpečí, že nás smetou, anebo se jim můžeme otevřít, přizpůsobit jim svůj design a snažit se na ně adaptovat.´


Má to ale jeden háček. Celý tento sukcesní pohyb směrem k udržitelnosti pro nás subjektivně není zrovna nic příjemného. Důležitou roli zde sehrává fenomén známý jako kreativní destrukce: Aby něco nového vzniklo, musí něco starého nejprve zaniknout. Vznikání udržitelného světa tak budou provázet četné ekonomické, politické, sociální, zemědělské a jiné krize, pod nimiž se bude vinout hlubší krize energetická. Částečně se to děje již dnes.


Ekonomická a energetická krize vyřadí dříve či později všechny neudržitelné designy a životní styly ze hry. Je proto výhodné být malinko napřed před aktuálním vývojem a designem jakoby předjímat sukcesní vývoj.


S ohledem na Greerovu vizi vývoje průmyslové společnosti, můžeme vlastně designovat třemi různými styly: Pro blízkou budoucnost (nedostatkový průmysl, energetická krize), pro vzdálenější budoucnost (sběrná společnost, princip recyklace) a pro velmi vzdálenou budoucnost (udržitelná ekotechnická společnost, čistě biologické zdroje). Čím vzdálenější budoucnost budeme navrhovat, tím udržitelnější design bude, ale tím více bude odtržený od současného světa a tím hůře se v něm asi bude žít. Nicméně v některých případech může být výhodné designovat již dnes stylem vhodným pro sběrnou či dokonce ekotechnickou udržitelnou společnost.





Design pro éru nedostatkového průmyslu


Design pro blízkou budoucnost nedostatkového průmyslu můžeme brát jako jakousi pojistku před riziky, které tato éra přinese. Měl by vytvořit takové struktury a organizační vzorce, které zvýší odolnost klienta, domácnosti, rodiny či komunity proti energetické a ekonomické krizi.


Permakulturní design pro blízkou budoucnost by měl vzít v potaz následující body:
•Ceny energií a potravin dlouhodobě porostou.
•Příjmy domácností budou spíše klesat.
•Peníze můžou rychle ztratit svou hodnotu (hyperinflace) nebo se může snížit jejich dostupnost (deflace).
•Může docházet k výpadkům v zásobování plynem, ropou či uhlím.
Tyto faktory budou zcela zásadně ovlivňovat každodenní život budoucí společnosti a některé z nich nás ovlivňují již dnes. Bude třeba jim přizpůsobit životní styl a provoz domácností. Očekávat lze následující změny:


•V oblasti bydlení bude docházet spíše než k výstavbě nových ekodomů k adaptaci existujících domů a bytů. V důsledku realitní a úvěrové bubliny máme dnes více domů, než kolik jich potřebujeme a možná i více než kolik jich budeme schopni udržovat. Adaptace může zahrnovat: Izolaci domu (náklady na topení výrazně vzrostou), vytvoření prostorů pro zpracování a uskladnění potravin, vybudování střešní zahrádky nebo jedlého balkonu, výstavbu alternativního systému vytápění v případě, že domácnost topí plynem (bude docházet k výpadkům v zásobování ropou a plynem – dřevo bude jistější zdroj).
•Drahá energie enormně zvýší náklady na dopravu. Mnoho zboží a služeb bude proto ekonomicky výhodnější zajišťovat lokálně přímo v místě jejich spotřeby. Lze očekávat rozvoj a oživení domácí ekonomiky: vaření, zavařování, nakládání, kvašení, pálení, skladování potravin. Bude například mnohem levnější uvařit si marmeládu z vlastních malin doma než ji kupovat v obchodě.
•Jedno z velkých rizik globální průmyslové společnosti je přílišná specializace. Většina zboží se vyrábí ve vzdálených zemích za využití složitých technologických postupů. Ztratili jsme schopnost vyrábět si ho lokálně jednodušším způsobem a z vlastních zdrojů. V případě zhroucení globální ekonomiky můžeme snadno ztratit přístup k těm nejzákladnějším věcem jako je nádobí, oblečení, obuv. Může být proto užitečné učit se starým řemeslům.
•Drahá energie bude tlačit nahoru ceny potravin. To přispěje k obnově zájmu o zahradničení, lidé se budou vracet k zahrádkám, neboť to bude ekonomicky výhodné. Design permakulturní zahrady by se tak neměl zaměřovat jen na snižování pracnosti a maximální bezúdržbovost, ale také na produkci kvalitních a skladovatelných plodin, což mnohdy znamená dost práce a jiných vstupů navíc. Vedle trvalkových záhonů by měl určitě zahrnovat klasické záhony nebo miniaturní políčka jednoletých plodin. Design by měl počítat s využitím lokálně dostupných hnojiv jako slepičí trus, moč, dřevěný popel. Velikou výhodou bude zapomenutá dovednost semenaření – kdo ji ovládne, ušetří peníze za nákup semen.
Závěr


Jak tedy vytvořit udržitelný svět?


Vývoj technické společnosti pravděpodobně směřuje ke vzniku udržitelné společnosti tím, jak vyčerpáváme limitované zásoby fosilních paliv...


Na nás je vlastně už jen minimum práce. Stačí, když se tomuto vývoji přizpůsobíme.
vitalis
Příspěvky: 112
Registrován: 31.01.2011 10:23

Re: Permakultura?

Příspěvek od vitalis »

citujem: "Důsledky pro společnost nemusejí být nutně katastrofické."
O tom dosť pochybujem, pretože by si to ľudia museli ,uvedomiť, zmieriť sa s tým a žačať spolupracovať na zmene. A to sa mi javí ako dosť nereálne. Kiež by som sa mýlil...

Správny survivalista by podľa mňa mal byť K-stratég.
Uživatelský avatar
SaraH
VIP
Příspěvky: 339
Registrován: 14.05.2011 12:18
Bydliště: Střední Čechy, Vysočina

Re: Permakultura?

Příspěvek od SaraH »

Fjord ... Díky moc za odkaz na bedýnky. Bydlíme na vsi, tak to šlo zatím mimo mě. Alespoň jsem se dozvěděla něco nového :F
Fjord
VIP
Příspěvky: 797
Registrován: 05.07.2011 0:50

Re: Permakultura?

Příspěvek od Fjord »

SaraH:
nemáš zač. Třeba bys mohla sama zkusit nabídnout své produkty, jestli máte zahradu. Už sem o tom přemýšlela, ale nemáme toho až tak tolik , aby se to dalo považovat za pravidelný přísun ve větším. Letos je to dost bída. Kromě tedy ovoce. Slimáci mi sežrali hokaidoo, takže proti loňsku, kdy jsem měla 30ks, letos s hodně odřenýma ušima (a to jsem sbírala slimáky 2 měsíce nonstop) jich budu mít tak 6 :( Vůbec mi nevzešla řervená řepa, petržel, ani salát-fakt podivná doba.
alibaba
Příspěvky: 2113
Registrován: 12.01.2011 21:27
Bydliště: North Carolina USA

Re: Permakultura?

Příspěvek od alibaba »

Proc si neporidis kachny co serou slimaky? Nejaky umely detsky bazenek jen zapustit do zeme na zahradce !!!
Co doma ? Staci nakoupit velke kvetinace dnes z umele hmoty a tam nasazet ruzne rostliny co rostou v zahrade v lete a pokud ziji v domku mohu jich mit plnou mistnost kvetinacu na kvetimace mame nejake podstahce a treba nekolika stuknove policky a doma muzeme pestovat rostliny cely rok ,pareniste na zahradce nam prodlouzi vegetacni dobu na noc kdy jeste mohou byt jarni mraziky jej musime zavrit a rano otevrit ....
Zacnete v tech kvetinacim pestovat neco uzitecneho a nejen na okrasu kaktus....Muzes mit celou mistnost kvetinacu a na drzacich poschodovite so takhle si zasadit ty dyne do kvetinace a mit jej v kuchyni ......
Odpovědět