Cesta mešťana k osamostatnení sa
Re: Cesta mešťana k osamostatnení sa
Plánek máš pekný. Ale v tak zarastenej záhrade sa pod stromami nebude moc dariť ostatnému. Preto je vhodné mať pozemok väčší. JA mám zatial len 1 ha, a akosi nemám už teraz moc placu. Idem dokúpiť pol ha sadu. Sad sa dá ešte využiť na dorobenie sena, alebo pasenie. Ovca je síce klasika, ale jej účitkovosť je nič plus nič. Lepšie sú potom pastevné prasátka. Ktoré si tam budú žiť v podstate bezudržbovo.
Ak budeš sadiť stromy, tak ich nasaď na jednu stranu, aby tienili susedom, a nie tebe. Živý plot by som riešil ako jedlý. Teda okrem ruží, bazy, aj rýbezle, egreše, josty, muchovníky, maliny..... medzi tým sa v tieni bude dariť podaktorým bylinkám, alebo naočkovaným pňom s hubami.
Tiež už žijem ako vzorný rozpadlík. Len sa ešte zbaviť úverov, a bude to ideálne.
Tak držím palec na ceste životom
Ak budeš sadiť stromy, tak ich nasaď na jednu stranu, aby tienili susedom, a nie tebe. Živý plot by som riešil ako jedlý. Teda okrem ruží, bazy, aj rýbezle, egreše, josty, muchovníky, maliny..... medzi tým sa v tieni bude dariť podaktorým bylinkám, alebo naočkovaným pňom s hubami.
Tiež už žijem ako vzorný rozpadlík. Len sa ešte zbaviť úverov, a bude to ideálne.
Tak držím palec na ceste životom
Re: Cesta mešťana k osamostatnení sa
Dovolim si oponovat o uzitkovosti ovce Ovca = mlieko, vlna (pravidelne), maso a koza (raz za zivot). kosti, paznehty rohy - material na vyrobu nastrojov, alebo na varenie gleja, alebo mydla (ale to dostanes viac menej od vsetkych zvierat). Takze troska viac vytaznosti ako z prasiat.
Re: Cesta mešťana k osamostatnení sa
Ovca vs. prasa by som tiež volil radšej prasa.
Prasa- srsť spolu z výkalmi sa používala pri výrobe hlinených tehál, sádlo, koža je hrubšia a odolnejšia, kosti má aj prasa , mydlo sa práve varilo prevažne z prasat, prasa možeš zaúdiť buď vo forme masa alebo výrobkov-klobása,salám.Najdoležitejšia výhoda je množenie kedy od jednej prasnice možeš mať aj osem selat ,ak máš od jednej ovce tri jahňatá tak už to je nadnormál.
Ovca- toho mlieka až tak vela nie je za tú prácu, vlna sa musí 2x za rok strihať- ďalšia práca, alebo finančné náklady.
Vlnu než pretriediš, operieš ,vyčistíš ,vyčešeš a spradieš tak ťa prejde chuť aj tkať a štrikovať.
Prasa- srsť spolu z výkalmi sa používala pri výrobe hlinených tehál, sádlo, koža je hrubšia a odolnejšia, kosti má aj prasa , mydlo sa práve varilo prevažne z prasat, prasa možeš zaúdiť buď vo forme masa alebo výrobkov-klobása,salám.Najdoležitejšia výhoda je množenie kedy od jednej prasnice možeš mať aj osem selat ,ak máš od jednej ovce tri jahňatá tak už to je nadnormál.
Ovca- toho mlieka až tak vela nie je za tú prácu, vlna sa musí 2x za rok strihať- ďalšia práca, alebo finančné náklady.
Vlnu než pretriediš, operieš ,vyčistíš ,vyčešeš a spradieš tak ťa prejde chuť aj tkať a štrikovať.
Re: Cesta mešťana k osamostatnení sa
U ovce ještě je možné ze střev vyrábět tětivy.
Velikost pozemku?
Zjistil jsem, že 500 m2 je docela málo, když chce člověk mít i stromy.
Ale 1 hektar by pro rodinu snad mohl stačit, ne?
Ale 1 hektar by pro rodinu snad mohl stačit, ne?
Re: Cesta mešťana k osamostatnení sa
jaké stromy? na jakém typu půdy? v jaké nadmořské výšce? pro jaké plodiny?
Re: Cesta mešťana k osamostatnení sa
Za našich předků u nás platilo 1 osoba potřebuje na obživu 1 hektar (včetně stromů a potravy pro hospodářská zvířata). Samozřejmě to platilo přibližně, u velkých rodin se nároky na otop snižovaly oproti jednotlivcům.
Re: Cesta mešťana k osamostatnení sa
Našel jsem zajímavou tabulku. Výnosy plodin na hektar v roce 2013.
Jen mi nějak nejde vložit, tak alespoň základní údaje:
t/ha
obiloviny 5,3
luskoviny 2,1
brambory 24,1
cukrovka 60,0
řepka 3,5
pícniny 6.3
kukuřice cca10
kukuř. siláž 32.7
výnos smrku na vysočině cca 7 (berte s rezervou)
Jen mi nějak nejde vložit, tak alespoň základní údaje:
t/ha
obiloviny 5,3
luskoviny 2,1
brambory 24,1
cukrovka 60,0
řepka 3,5
pícniny 6.3
kukuřice cca10
kukuř. siláž 32.7
výnos smrku na vysočině cca 7 (berte s rezervou)
Re: Cesta mešťana k osamostatnení sa
Jestli vás tak zajímají výnosy, tak mám k dispozici zemědělské výnosy základních zemědělských plodin od roku 1962.
Nicméně, s tím hektarem bych to neviděl tak striktně, podle mě postačí i méně, jde o to, co si člověk představuje pod pojmem "soběstačnost". Pokud počítá i s tím, že si postaví mlýn a bude si mlít vlastní mouku ze svého obilí, tak asi ani ten hektar stačit nebude, ale jinak bych to tak drasticky neviděl. Nepočítám do toho plochu na sečení a sušení sena pro hospodářská zvířata.
Nicméně, s tím hektarem bych to neviděl tak striktně, podle mě postačí i méně, jde o to, co si člověk představuje pod pojmem "soběstačnost". Pokud počítá i s tím, že si postaví mlýn a bude si mlít vlastní mouku ze svého obilí, tak asi ani ten hektar stačit nebude, ale jinak bych to tak drasticky neviděl. Nepočítám do toho plochu na sečení a sušení sena pro hospodářská zvířata.
Re: Cesta mešťana k osamostatnení sa
Sebestačnosť /hra na sebestačnosť/ je v podtate koníček, ako hoci ktorý iný. Vlastný mlyn dnes nie je problém, je v podstate v každej domácnosti, akurát hodne zmenšený. /Mlynček na kávu, šrotovník.../
Alebo sa dá kúpiť ... http://www.smidiservice.sk/index.php?p_ ... 3&portal=1
Najdôležitejšia časť sebestačného pozemku je z môjho pohladu sad. Teda jeho založenie. Tu treba mať pozemok vo vlastníctve, lebo čas od jeho založenia po produkciu je cca 10 rokov.
Seno sa dá zbierať aj na volných pozemkoch, alebo prenajatých lúkach. Ale ručne je to otročina, a stroje obnášajú velké náklady, nielen pri kúpe, ale aj pri servise, treba ich niekde skladovať a kupovať palivo. Dnes výjde lacnejšie seno kúpiť.
Potom sa dá pestovať aj na partizánsky spôsob. Teda vysádzať plodiny a stromy vo svojom širokom okolí. Tu nám ale výnosy z úrody môžu hodne kolísať
Alebo sa dá kúpiť ... http://www.smidiservice.sk/index.php?p_ ... 3&portal=1
Najdôležitejšia časť sebestačného pozemku je z môjho pohladu sad. Teda jeho založenie. Tu treba mať pozemok vo vlastníctve, lebo čas od jeho založenia po produkciu je cca 10 rokov.
Seno sa dá zbierať aj na volných pozemkoch, alebo prenajatých lúkach. Ale ručne je to otročina, a stroje obnášajú velké náklady, nielen pri kúpe, ale aj pri servise, treba ich niekde skladovať a kupovať palivo. Dnes výjde lacnejšie seno kúpiť.
Potom sa dá pestovať aj na partizánsky spôsob. Teda vysádzať plodiny a stromy vo svojom širokom okolí. Tu nám ale výnosy z úrody môžu hodne kolísať