Kámoš spolužák ze střední , se v devadesátých letech zamiloval do holky z Rumunska co tu studovala vysokou.
Vzali se a ona tu zůstala.
Před pár lety na srazu spolužáků vyprávěl zážitky z náštěv u tchána v Rumunsku. Postapokaliptické prostředí jak vyšité.
Někdo zprivatizoval teplárnu , vytuneloval a zmizel... Celé sídliště, srovnatelné s Pražským jižním městem zůstalo bez
tepla v ústředním topení . Government to vůbec nezajímalo.
Bylo to pár let po povstání proti Ceaușescu a pádu režimu .
To co popisoval bylo jak scéna z Ocelového města. Co byt to trubky od kamen vystrčené dírou v okně .
Nevím jestli to trvalo rok či dva ale přežili postapokalipsu,
a jak sám říkal , životní úrovní nás proklatě rychle dohánějí
(teda estli nás už nepředehnali)
Ono když v Praze nastane blackout tak veškeré dálkové vytápění také přestane fungovat.
A i když se společnost nerozpadne a nenastane soudný den tak přece nebudu dva, čtyři dny, týden mrznout,
nebo po dvou černých hodinách hned utíkat na chalupu.
P.S.: Balkon, tedy přesněji lodžii, má v našem paneláku jen třetina bytů.