Co jist na vybudovani svalu

[PeFi]

Snazi se obcas vyhybat vetsi zatezi (delsi jizda na kole apod.), protoze vi, ze ho v noci budou bolet svaly. Tady je mozna nejaky deficit neceho dalsiho, krevni testy jsme mu nikdo nenechali delat.

O tom bych něco věděl - bolest svalů může být příjemá a nebo nepříjemná. Mám skupiny svalů, kde je pouze nepříjemná a tam po zátěži svaly skoro nerostou akorát nepříjemně bolí.

V rozboru krve dokonce i vidím, že něco kolem metabolismu železa není ideální, ale co přesně mému tělu chybí, tak na to jsem bohužel ještě nepřišel - železo do sebe cpát nechci, to by sice asi pomohlo, ale ten problém bude ještě někde o kousek "vedle" - možná zinek, ale blbě se to poznává. Zatím pátrám dál.

[mhi]

ad D vit: Na oficialnim webu NIH se myslim pise >125nmol/l je uz moc. Takze tak.

On-topic: Muzu jako laik zjistit, jestli tech proteinu neberu moc a neposkozuji se nejak ? Pripadne neco v krvi, moci? Jde mi o to, ze den po cviceni mam chut na jidlo i proteinprasek (na ten vic, a ted uz akceptuju i jeden fakt chutove hnusny), nerad bych si poskozoval jatra nebo ledviny ... nebo i neco dalsiho (koukal jsem, ze je spousta studii co vsechno se muze otocit hnedym navrch, a samozrejme studii kontradiktornich ). Cisla se kterymi se tak poruznu operuje jsou opravdu divoka, stejne tak zavery, ke kterym dochazi. Clovek aby se bal si dat steak . Na druhou stranu treba ten Ferris (4 hour body) pise o "zachranne" metode GOMAD (gallon of milk a day), coz je cca 100g proteinu "jen tak navic".

Je to paradoxni, ze ze stavu "nejsem schopen do sebe narvat proteinprasek" resim po cca tydnu otazku "predavkovani". Piju dost (1,5-2l denne), jist se snazim take dobre, aktualne klikuju 10x7, sel bych uz pres davku 3 odmerky denne.

[bivoj]

ad D vit: Na oficialnim webu NIH se myslim pise >125nmol/l je uz moc. Takze tak.

Jenže tam mají občas ještě informace z minulého tisíciletí... Web NIH není zrovna ukázkou aktuálních dat...

Navíc si někdy sám protiřečí, viz třeba: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2912737/

A viz:

752.tbl4.jpg (62.1 KiB) Zobrazeno 1138 x

Kde optimal je, v přepočtu na nmol/l v rozmezí 62 - 200... Takže tak... (Celkem široké rozpětí, ale podporuje to, co jsem psal výše, do cca 200 nmol/l je to cajk).

[Benedict]

Kup si v lékárně hexaphan, heptaphan, papírky na analýzu moči, kolegové to dělali, dá se vyhledat návod. Já byl na to pohodlný, ale taky jsem bral cvičení na jiné úrovni. Spíš jsem se držel osvědčených metod bez extrémů. Ono to svádí všechno stupňovat, když už cvičíš roky a někdo má lepší výsledky a získáš pocit, že stagnuješ. Jenže tady je potřeba mít odhled a nežít jen růstem svalů. Disciplína je zásadní, ale znát míru a nenechat se tím pohltit.

Proto jsem taky psal těch sacharidů hned po cvičení jen 30 g, běžně se doporučuje i 70 g najednou, ale tím se ždímá inzulín a nechci, abys dostal cukrovku.
Taky pozor na fruktózu. Rovnou se ukládá do jater. Sice potřebuješ glykogen, ale nechceš jejich ztučnění à la husa na krmníku.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30950506/

Go mad a udávit se mlékem, jako perlička je to zajímavé, ale pěkně se zahleníš a "vylepšíš" si různé alergie. Radšis to tady neměl psát, ještě to někdo vezme vážně. Američani si vůbec libují v těchhle "bro-science" návodech. Asi vlivem drahé lékařské péče nejdřív vyzkoušejí všechny babské recepty a občas to někdo přežije a pak píše knihy.

Jako ekto potřebuješ i příjem tuků. Ideálně rostlinných. Taky existuje MCT olej a někdo si ho chválí, ale nezkoušel jsem.

Pozor na sóju a chmel, obsahují fytoestrogeny a tím ruší nárůst testosteronu vlivem cvičení. Potřebuješ jej pro růst svalů a jiné užitečné věci. Také pozor na různé bylinky, radši google obsah látek. Prospěšný je česnek, neprospěšná hořčice.

Těch 10 opakování v 7 sériích už mi připomíná spíš vytrvalostní a pro větší svaly skoro kontraproduktivní trénink. ale v rámci zvykání těla asi OK. Můžeš si i složit kruhový trénink, ať se nepřetěžuješ a až si tělo zvykne, začít na objem a sílu.

Nesmíš jenom klikovat, cvič celé tělo. Přítahy na hrazdě nadhmatem široký úchop, podhmatem. Dřepy, výpady, návody google. Zakopávání s gumovým pásem (lehneš na břicho, gumu upevníš k např. noze skříně, navlékneš na patu a taháš). Břicho sklapovačky, záda hyperextenze, např.
https://kulturistika.ronnie.cz/c-17898- ... atere.html - vždy si hledej návody v tomhle stylu. Správné provedení, zapojené svaly, chyby.

Něco teorie pro představu a rozšíření slovníku
https://kulturistika.ronnie.cz/c-20531- ... -tipy.html

Jsou tam hlavně cviky s nářadím, ale kvalitně popsané. Pak můžeš hledat vězeňské alternativy bez nářadí, ale vybaven vědomostmi. Stejně zjistíš, že posilovna s nářadím a asistencí někoho zkušenějšího je nejlepší řešení, aspoň na začátku. Vše ostatní je sbírka kompromisů a improvizací.

[PeFi]

ad D vit: Na oficialnim webu NIH se myslim pise >125nmol/l je uz moc. Takze tak.

A tak je to u oficiálních zdrojů bohužel často - nedá se jim tak úplně věřit. Někdy jsou za stavem vědy 10 až 30 let, někdy si podstatnou část informací nechávají pro sebe a někdy prostě rovnou lžou a někdy se radši jen něco opatrně pokouší naznačit, protože v tom oboru panují obrovské tlaky a některé věci se smí aktualizovat, až někteří profesoři odejdou nohama napřed ...
od dob Dr. Semmelweise se toho zase tak moc nezměnilo, pouze zesílily korupční tlaky.

Velmi dobrý zdroj, pokud člověk není líný číst, je níže uvedený dokument, protože tam se člověk dočte nejen čísla, ale hlavně na základě čeho se k těm hodnotám došlo. Člověk si tak může mnohem snáz udělat vlastní názor na to co je a co už není rozumné a proč. Zachycuje sice stav poznání před 20 lety, ale jako východisko je to vynikající:
https://www.efsa.europa.eu/sites/defaul ... bleuil.pdf

Vitamín D začíná na straně 167 a končí na cca 186. Když se tím prokoušeš, tak zjistíš, že pravdu má spíš Bivoj než NIH.

[vrb]

MHI:

Pít 1,5-2l vody denně při výkonnostním cvičení mi přijde hodně málo, já když jedu cross-fit, spotřebuju tak dvojnásobek vody za den. Metabolizací bílkovin vzniká dost svinstva a je potřeba to vypláchnout. A přitom doplňovat minerály.
Kolik cca jsi vysoký a vážíš?

Po zátěži tělo potřebuje bílkoviny, tak je požaduje. Když se budeš držet v dlouhodobém horizontu do 100g/den a při velké zátěži do 200g za den, tak jsi na bezpečné straně.
První indikátor předávkování je plynatost, potíže s trávením a tmavší moč. To je potřeba hned ubrat.

Je rozdíl mezi dlouhodobým a krátkodobým dávkováním.
Paul Anderson, svého času nejsilnější člověk na světě, zemřel relativně brzo na selhání ledvin. Byl známý tím, že jedl často obrovské porce masa.

[PeFi]

ad D vit: Na oficialnim webu NIH se myslim pise >125nmol/l je uz moc. Takze tak.

Navíc si někdy sám protiřečí, viz třeba: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2912737/
...

Kde optimal je, v přepočtu na nmol/l v rozmezí 62 - 200... Takže tak... (Celkem široké rozpětí, ale podporuje to, co jsem psal výše, do cca 200 nmol/l je to cajk).

Když v tom odkazovaném dokumentu člověk přečte odstavec s nadpisem "What Is an Optimal 25(OH)D Level?", tak se akorát naštve, protože se nedočte nic. Není tam ani náznak úvahy jak by taková optimální hladina mohla jít poznat.

Tohle je fakt dobrý: "Thus, an optimal vitamin D level might depend on the health outcome in question." Oni dobře ví, že riziko nemocí snižují vyšší hladiny, dobře ví, že hladiny kolem 100 nmol/l nejsou problematické, ale ani to jim nezabrání balamutit lidi a uvádět, že kdo má 65 nmol/l, tak ten už má optimálmní hladinu (a může být v klidu). Nedostatek logického a analytického myšlení je tragédií dnešní moderní medecíny. No a díky tomu nemají problém někam uvádět, že optimální je 62 - 200. Ne, to teda ani náhodou není.

Viz hladiny vitamínu D vs prevence nemocí:
https://vitamindsociety.org/pdf/disease ... 202010.pdf

Z uvedené tabulky vycházelo mé doporučení mířit na cca 125 nmol/l. V případě predispozice RS bych bez zaváhání mířil na 150 nmol/l a hlídal bych si abych se nikdy během roku nedostal pod 125 nmol/l.

[Alstratt]

Zde dalsi video, nejake ty aktualizace od Pecky k tomu cviceni. Treba to nekomu v necem pomuze.

https://www.youtube.com/watch?v=jlKlYcPMJgY

Na dalku se hure posuzuje. Jak uz drive v minulosto zde na forum bylo mnou zmineno, cvicte komplexne cele telo pokud z tela chcete ziskat vice. Jeden z vice duvodu proc svou praci miluji v SOF u navy, mam tam prostor cilym oznost cvicit cele telo, hlavu a tak. Kolegove tez cvici cele telo. Opravdu je dobre zamerit se na cele telo nez na extrem jedne casti tela a zbytek zanedbavat. Retez je silny jenom tak, jak je silny jeho nejslabsi clanek. Spravna dechova cviceni tez nejsou na skodu a prospejou zdravi.

Ty vedecke offi zdroje jsou v poradku. Je potreba koukat na datum a kdo to provadi a za jakych podminek. Ty vedecke infromace nejsou totiz spravne urcene laikum, nedoborne verejnosti. Ale slouzi odbornikum ktery s tim umi pracovat a umi si z toho vzit to potrebne. Ale samozrejme kdyz lide chteji z nich cerpat, mely by z nich umet spravne cist. V podstate z nich skladate puzzle aby jste se k necemu dopracovaly s tim ze v budoucnu se to zase o neco muze zmenit, zpresnit, zlepsit data nebo mnohe u lidi zmenit zmenou navyku a tak. A tak pozor z ceho presne cerpate no. Pokud mozno studie, tak davejte prednost metastudiim, officialnim nevedeckym institucim ktere to maji shrnovat , aktualizovat a predat dal. Musite si to prizpusobit na sebe, kazdy je odlisny vahove, vekove, ruzne zdrav. problemy a tak. my kdyz sjme u prislusniku sil, kolegu delaly pomahaly v tom, tak jsme rozebiraly kazde detaily co a jak, alergie, co zvladne, co nezvladne, kativitu dotycneho atd. To se na dalku hure radi. Ono navic ty poznatky, ze se studie jedny na druhych neshodnou, je dano vice faktory. Presnost mereni, na jakym poctu mereni, a semtma v malem pomeru nekdy se vyskytne ze nekdo na to zareaguje jelikoz podporuje svuj byznys s doplnkama stravy/lecivem. Ale neni to tak casty jak si nekteri mysli. Tech faktoru je cela rada co to mohou ovlivnovat. Jinak kvalitni studie bdue mit Mayo a jinak tamten nebo tamten. Mayo je obecne povazovan za spickovy kvalitni zdroj informaci a umi s nema pracovat a zjistovat.

Ono treba v ochrane pokozky, dermatologicke prijimani slozek do produktu je neco jine nez studie a ziviny okolo stravy atd. A tak ruzne prisne jsou v USA a jinak v asutralii, jinak v evrope. Australie je na nektere veci dost tvrda, a US tez si drzi odstup od nekterych slozek treba pro pouziti do slunecnich kremu, orptoi evrope ktera je vice tomu otevrena a nezakazuje to, kdy zase zakazuje jine v necem jinem. Jako pozor odkud data cerpate. Ono je i rozdil shromaazdena data prumer nedostatku dane ziviny evropana a jine je to u americana, australana atd.

Kazdopadne Pokud budes nejaky amatersky sportovec, zadny profi, tak muzes zvolit i tech 2g na kg proteinu. Klidne i o neco vice. Ale nezapomen, ze po samotnem proteinu ti nemusi byt nejlepe dlouhodobe. Aspon ty tuky nektere kdyz do toho zavedes, tak ono i to ma vliv napocit nasyceni co se tyka hladu. Kdybys jel velke vykony, profi na vyoske urovni, da se jit klidne i na ty 3g na kg jako nejaky vrchol z ceho lze este nejake ty vyhody cerpat, ale to neni tvuj pripad.

Opravdu koukejme, komu jsou jake infromaceprimarne poskytovany, na jake problemy ceh ose tykajicich. A taky jak jsou stare nektere informace. Nektere informace jsou proste stare a byly poskytovane pro danou dobu a to na ruznyhc odkazech zustalo. A nvoejsi informace pak jsou poskytnuty treba i jinam, nebo sikovne schovane ze si jich clovke nevsimne pokud clovke necte dukladne studie o kde cem. Tak to mnoho lidem muze delat bordel, chaos v hlave no. Ja vim je to otravne se tim prehrabovat. Ale verte, ze pokud se naucite metody jak cist studie, a date tomu dostatek casu, tak spravne informace najdete.

Vitamin D :

Cim je clovek starsi, tim bude mit vetsi problemy se vstrebavanim pres kuzi. Hlavne ty starsi lide kteri si nechranily pokozku kvalitnim opalovacim kremem za svuj zivot a nedodavaly telu co potrebuje. Takze jejich pokozka je do urcite miry poskozena. Jo to jsou ty UVA paprsky hlavne, pred kteryma je potreba se chranit kdyz jde clovek na slunicko.

Dalsi vliv jsou i oxalaty na vitamin D. Ve spenatu, mangoldu, cervene repe, fazole, orechy, zelenina a to listova, rebarbora ...

Muzete si i vyhledat si i vliv horciku podavan spolecne s potravinami bohate na oxalaty.

Nekteri lide mohou mit i problemy s vitaminek K2, jelikoz berou nektere leky na redeni krve a tak.

Antibiotika a dalsi mohou ovlivnit vitamin K.

Kalcitonin to muze tez ovlivnit.

Laxativa, na ty tez pozor, hlavne teda kdyz je bduete uzivat delsi dobu a este k tomu vetsich davkach.

Pozor i na leky na cholesterol, statiny, antiepileptika ... a jejich vliv na vitamin D.

Zdravotni problemy jako celiakie a jine. Problemy s jatrama, ledvinami.

Pozor i na alkohol a nejen ten a jeho vliv na fosfor ..

Dobre se vyhnout i alkoholu z vice duvodu, ale alkohol ma i negativni vliv na ziviny ktere jime a ktere mame v tele. Ale to plati spis hlavne aby to byl velky rozdil, tak pri vetsich davkach alkoholu, pri castem piti bezne alkoholu. Ale tak alkohol jak uz bylo mnou drive jinde zmineno, tak ono i ten alkohol ma vliv na celou skalu mist v tele kde pusobi spatne. Od kosti, organy, po usta, zuby, spatna zhorsena vstrebatelnost nekterych latek, ztraceni nekterych latek atd.

Vyhnete se solariu, to je spatny napad jak ziskavat benefity. Aspon z toho co se vi. Ono je rozdil co z toho v jakem pomeru dostanete jako UVA a UVB. To velke mnozstvi UVA, mnohem horsi nasobne nez venku na slunicku. A kdyz uz jde clovke na slunicko, mel by si vybrat vhodnou dobu svitu a pouzit opalovaci krem, treba prave s SPF 30 nebo 50. Pripadne pokryvky tela ve forme obleceni, cepice/ksiltovky a tak, pokud chce hlavne vice vitaminu D cerpat ze stravy a doplnku a ne se zbytecne poskozovat na slunicku nechranene.

Muzete pohledat na netu ze zdroje co vam vyhovuje, jake jsou antinutricni latky ktere muzete ze stravy do sebe dostavat a latky ktere ze stravy mohou docela vice skodit zdravi a ma to pak i tez vliv na zdrvai prospesne latky. Pozor na davky i antioxidantu. Prilis vysoke davky se mohou stta pravym opakem a to oxidantama.

Pokud berete D ze stravy, jako ryby treba a doplnky a mate dostatek Decka. Tak je blbost se vystavovat nechranene slunci. Nedostanete z toho slunce pak vice D, ale jen poskozeni kuze a zbytecne pak budete vstrebavat mene pres pokozku.

Pokud je nekdo obezni, mel by si tez dat o to vice na vitamin D a nejen ten.

Ty ryby jsou obzvlast u stredoevrospke populace nedostatecne konzumovany v dostatecne mnozstvi. Kdzyz volite spravne ryby ktere maji dobry obsah zivin tak muzete ziskavat sirokou skalu dobrych zivin. Od proteinu, omega 3, D a dalsi. Vsehcno zrovna dulezite ziviny ktere maji ldie nekteri malo an ekteri v nepspravnem pomeru treba ty omega 3. Ohromna cats populace ve svete ma uplne spatny pomer omega 3 k pomeru omega 6 kde jim prevazuje az nezdrave extra moc omega 6 a to je spatne. ne par nasobne, ale odkonce mnohonasobne. A tak bacha i na ryby, ne vsehcny maji dobre mnozstvi tehc potrebnyhc zivin, a nektere rby nejsou ciste a jsou plne tezkych kovu a jinych latek, nejsou ziskavany z cistych zdroju. takze pri konzumaci odplnku omega 3, pro ty co to tak berou, tak je dobre skombiniovat to alespon radsi i se stravou. Ukazuje se, ze doplnky omega 3 at uz zyskane z ryb, ras v doplncich nemusi, pripadne neprinasi vsehcny ty benefity. Ale to ukaze az cas vice. Studie se ruzne perou mezi sebou.

Nebojte se v nakupaku cist etikety produktu co obsahuji, od toho tam ty etikety jsou.Pripadne pokud vam to nevadi a chcete si zvysit o neco jistotu, muzete skouknotu i nejake nezavisle testy potravin na netu na skodlive latky obsazene a jake realne maji zastoupeni produkty/marze produktu procentualne zivin. Zni to mozna paranoidne, ale bohuzel, delo se to tak vzdy, a jak je ted vetsi vyber vseho, tak je to stale spatne u hodne velkeho mnozstvi produktu ta slozeni. Zdravi mate jenom jendo. A tichy zabijak je ten nejhorsi zabijak. Jakmile vam je po necem zle, neco vas boli, tak verte ze to je este ta lepsi forma problemu, jelikoz vam to delo dava vedet ze je neco spatne a muzete to resit. V dnensi dobe mate kvlaitnejsi produkty, nez kdy drive, ale taky mnohem horsi a ten mix z toho dela nebezpecny koktejl, kdy si mnoho lidi mysli ze ji spravne, ze ji to kvalitni, a ono ve skutecnsoti do toho michaji i to spatne a jelikoz neciti bolest, nebo jsou uz tak zniceny ze neciti problemy ze je neco spatne, pripadne prisuzuji problem necemu jinemu, tak u takovych hrozi zavazne zdravotni problemy v budoucnu. Jit bezhlave nakupovat bez prohlizeni etiket, je jako jit se probehnout pres velke minove pole. Velke nakupaky kde se prodavaji vysoce zpracovane protraviny hlavne, tak neni nutne spatny, jen tam toho moc kvalitniho nenakoupite vetsinou pro dennodenni konzumovani, ale jen malo toho. Stojim si za itm, ze pokud ma nekdo pobliz vice obchodu, tak neuskodi nejezdit autem, ani verejnou hromadnou dopravou ale pekne pokud ho neomezuje zdrvai, tak nahodit batoh a jit to pekne pesky projit a nakoupit do batohu. Prospeje to pohybove. Lide obecne prilis zpohodlnely ze vsude jezdi autem a i kratsi vzdalenosti jedou autem nebo verjenou hromadnou dopravou.

https://www.healthline.com/nutrition/oxalate-dumping

Muzete si i vyhledat si i vliv horciku podavan spolecne s potravinami bohate na oxalaty.

https://www.healthline.com/nutrition/oxalate-dumping

Urcite pijte dostatecne vodu, at nejste dehydrovany. Piti nedostatecne, ma za nasledek celo uradu problemu, od problemu s ledvinovyma kamenama, po hromadeni oxalatovych krystalu atd. A to ve vysledku ma i vliv na ziviny v tele, jako treba i na ty zminene vitaminy vyse.

https://www.healthline.com/nutrition/ox ... ood-or-bad

https://www.healthline.com/nutrition/si ... ney-stones

Pak jsou samozrejme ruzne antinutricni latky, toxicke latky ale zaroven to neznamena ze jsou pro telo spatny. Zalezi na vice faktorech. Pro telo jsou tez potreba. Lektiny, fytaty, goitrogeny, fytoestrogeny, saponiny, taniny, glukosinolaty, oxalaty .. Samozrejme nepocitejme tezke kovy, ty do sebe necpete, stejne tak pesticidy a jine.

Malabsorpce

https://www.wikiskripta.eu/w/Malabsorp% ... AD_syndrom
https://www.healthline.com/health/malabsorption
https://my.clevelandclinic.org/health/d ... absorption

Mrknete na Cochrane Library. Je to jiny typ, rozdilny nez pubmed apod.

[PeFi]

Ty vedecke offi zdroje jsou v poradku. Je potreba koukat na datum a kdo to provadi a za jakych podminek. Ty vedecke infromace nejsou totiz spravne urcene laikum, nedoborne verejnosti. Ale slouzi odbornikum ktery s tim umi pracovat a umi si z toho vzit to potrebne. Ale samozrejme kdyz lide chteji z nich cerpat, mely by z nich umet spravne cist. V podstate z nich skladate puzzle aby jste se k necemu dopracovaly s tim ze v budoucnu se to zase o neco muze zmenit, zpresnit, zlepsit data nebo mnohe u lidi zmenit zmenou navyku a tak. A tak pozor z ceho presne cerpate no. Pokud mozno studie, tak davejte prednost metastudiim, officialnim nevedeckym institucim ktere to maji shrnovat , aktualizovat a predat dal.

Dovoluji si nesouhlasit. Ty zdroje nejsou v pořádku, protože jiní odborníci pak takto nepřesně formulované poznatky bez zaváhání citují a přebírají.

Metastudie by měly být zlatý standard, jenomže do metastudií jsou až nepříjemně často zahrnuty i studie, které jsou chybně postavené nebo obsahují metodické chyby a výsledek je pak přesně podle hesla garbage-in garbage-out. Rozporovat metastudii je pak nadlidský výkon, takže metastudie je vynikající nástroj jak zabetonovat nějakou pseudopravdu na desítky let.

Jak se asi stalo, že doporučená denní dávka pro vitamín D je už desítky let nesmyslně nízká - odborníci citují odborníky a vůbec jim nevadí, že stále dokola zjišťují, že ani dvojnásobek jejich RDI = 400 IU nestačí u dospělého člověka na udržení hladiny vitamínu D v polovině normálního intervalu. Už desítky let to mají blbě!

[Alstratt]

Ano nektere studie, ale tech je naproste minimum pokud clovke pohleda a neklika jen na to oc najde jako prvni google. Ale tak ono to nizke IU stacilo kdyz by jsme to pocitaly na nejakem prikladu povazovaneho za standart do dane doby. Drive lide byly mnohem vice na slunicku nez dnes. A to is pak muzeme polozit otazku jak to kdo vypocita, jestli to chybne prezentuje jako ze celkove tolik staci a nebo jeslti to prezentuje kolik je toho potreba k tomu co uz dnes (v te dobe) lide ziskavaji. Cily jako doplnujici k tomu aby na otm byly lepe. A kdyz do toho to pak siri roky, destiky let takto, tak to se rychle stane zastarale. A pro novejsi zjisteni kolik toho potrebuji, to chce i nove poznatky. A jelikoz je nemely, tak siri to co mely. Coz lepsi nez nic, ale ano mohly prijmout asponn ovejsi poznatky od jinych novejsi poznatky. Coz ovsem nedeje se. Takze ano nekde se siri jako nejnoveji stale starei nformace. Holt maji evidentne sve metody a nechteji spolehat naj ine, coz najendu strnau chapu, ale na druhou strnau je to nebezpecne pokud se vydavaji jako zdroj informaci z ktereho maji cerpat informace kvalifikovany odbornici, jelikoz pak budou odborncii pracovat se staryma datama i rpesto ze jine zdroje ukazuji ze by to mohlo byt jinak. Bylo to proste zjisteno v dane dobe, danou metodou a za danym ucelem sireno. Coz ja to beru spis jako stare informace. A kdyz si z toho nekdo vyzobne nejaky detail nejakou cats prospesnou kterap lati i dnes, pokud nepocitame ty zastarale cisla ktere nejsou paltne, tak to zaradi klidne i do metastudie. Takze kdyz je neco v metastudii (metaanalyze), tak pak si muzeme polozit otazku, co konkretniho si z te zastarale studie prevzaly. Ono potom snadno kdzy nekdo i neco dobreho pouzije ze zastarale nebo vadne studie neco, a da pod ty sve tvrzeni odkaz na tu starou uz dnes uplne spatnoustudii, tak kdo vsehcno si veme z toho ten pocit, tu informaci ze si z te studie stare dnes neplatne, spatne, tak ze sii z otho vzaly vsechny tyi nformace i s cislama. Uricte ale i kdyby jsme si z otho nic nevzaly, do dnesnich poznatku, tak stale se da z toho vzit to, jako poznatek jakym stylem fungovaly drive, jak to delaji nekde, a nejakych par detailu si z toho vzit, nikoliv ale ze si z otho vememe ty cisla a nasroubujeme je na dnesni problemy. Ale je to pak spis informace prospesna pro jine odborniky nez pro odborniky ktery ty cisla potrebuji k tomu primanrimu ucelu. Takze ja to beru tez informacne zajimave, i kdzy se tema staryma cislama neridim. nejsme ten typ odbornika co ty detaily vyuzije, a zastavam ze historicke poznatky se hodi nechat uchovane, ale urcite je neprezentovat jako neco poplatne dnesni dobe ze by melo byt no.

Ja osobne i presto kolk trvaim casu na slunicku, cvicime furt venku, tak i tak doplnuji vitamin D v jiynch davkach spolecne s K2, a nemit aktivity ktere mam, a mit jinou praci treba v zavrenem prostoru, tak ty davky by byly mnohem vetsi.

Kazdopadne, mylsim ze otazky typui, proc se z jakych dalsich duvodu pouzivaji i vadne a stare studie, i kdyz ve velmi malem poctu, tak by byla vhodnejsi polozit nejakym odbornikum co to shrnuji a delaji ty metastudie. ALe co ctu metastudie, tak tam nevidam tolik blbosti z meho pohledu, pokud clovke necte neco dosti stareho.

Uricte je v tom gulas pokud se v tom zancou lide prehrabovat a to i pro mnoho odborniku ktery to neumi chytnout spravne a vzit z toho to uzitecne. Coz se neni cemu divit no, ani me ten informacni gulas nebavi. Me osobne by se nechtelo byt odbornikem co bude lidem, nebo jinym odbornikum dodavat kvalitni info. Musi byt prace na nervy cist to vsehcno a spravne bezchybbne dodavat spravne infromace a doufat ze se po case neukaze neco jine co to cele sboura a clovek je pak i mezi kolegy odborniky, lidma za de*ila i kdyz za to nemuze, i kdzy to neni dotycneho vina. U poznatku v tomto odvetvi musime pracovat s tim ze informace nejsou uplne nejjistejsi, je to docela dost slozity obor ta medicina. Co vime dnes a povazujeme za spravne data coz dnes kdy dnes jsou velka vetsina v poradku, tak za par let zase bude v mnohem o kus jinde a data budou jina rikajici neoc jine, jine cisla, a celkvoe jine informace v necem. V tomto oboru se neda pracovat s naprostou jistotou.


Co jsme mely my za data u nas v praci, tak ty by nesly ani moc aplikovat (malo toho co by slo) na bezne lidi. U nas to je na aktivnich prislusnicich, ktery jsou na otm zdravotne lepe nez bezne lidi, ktery funguji jinak, jiny zivotni styl a tak. Ano nektere poznatky nejsou verejne.

Jo s metastudiema nevedu radsi boj, to je rpedem prohrany, prehrabovat se v tom, bojovat s tim, je pro me ztrata casu, a s tim by primarne mely bojovat odbornici co s timto umi lepe pracovat a zivi se tim.

Horsi je kdyz do prestizncih skvelych casopisu dostupny lidem uz dokonce vlozi i vadne poznatky a lide si z toho vycucnou ty spatne poznatky. Pak zjisti ze jim to "funguje" i kdyz to co jim pomohlo je neco jine a ani o otm nevi, a tak to pak siri i mezi ostatni lidi jako funkcni poznatek. Kvlaitni odborncii by vedly diskuzi, zamyslely se nad tim jeslti je to opravdu OK nebo co je na otm divneho, spatne co nesedi do skladacky soucasnych poznatku. ALe Bezny lide nejsou odbornici, a ty by mely pracovat se spravnymi informacemi spravne napsanymy. Pak zkuste z pozice odbornika bojovat s informacema co dostanete od lidi, kdyz mnoho lidi jsou naockovany i i vadnyma informacema a ukazou vam ze to cetly tamhle nekde v casopisu, ze to tamhle nejaky odbornik rikal i kdyz to byl v casto pripadech bezne odbornik na jine odvetvi mediciny. Este k otmu kdyz ty ldii prisuzujou sve zlepseni stavu tomu necemu a pritom duvod zlepseni je realne jiny nez si mysli. Pak si ty lide pomysli nekteri ze jim chcete nacpat nejake leky a lecit je a ne vylecit nebo ze jim lzete apod. Az tak daleko to muze vest bohuzel, coz se taky bezne deje. Pak jsou tu sily ktere je v tech blbostech este podpori , informacema ze odborncii z mediciny jsou spatni vsichni, halvne ty co siri neco jine nez si mylsi atd. Sily ktere maji i za cil rozlozit, neduveri ve zdravotnicky sektor, v odborniky z daneho odvetvi atd. A to je medicina, a ted si vem, kolik bbosti se siri okolo nutricnich, dietetickych ved zcela bezne vydavane za odborne ruznyma lidma. Nutricni, dieteteicky sektor ktery nepodleha zadnym poradnym standartum, normam nebo jak to u vas napsat, co se v medicine uz davno zavedlo. Takze si v tom siri kde kdo co chce a nicemu se nezodpovida kdyz vyda spatne informace. Je to sektor ve kterym je este vetsi chaos.

K tematu. Pro vsehcny co se doctou nai nternetu, pristupujte k informacim obzvlast opatrne, este k tomu kdyz se to tyka zdravi, zde kdokoliv, ja nebo uplne kdokoliv zde na forum a clekove na netu muze sitrit vadne informace at uz umyslen nebo neumyslne a deje se to bezne na internetu. Kdo se chce opravdu zamerit na zdrvai, a zalezi mu nan em hodne, at se zameri na odborniky z presne daneho oboru co se tim bezne zivy, cily neresit ani takove veci pres internet, ale info na internetu brat jen jako opernou pomocnou berlicku ktera muze navest, ale konecne rozhodnuti je na vas. V tomto je duelzite naucit se informacni gramotnost odkud cerpat informace a kdyz z nich dotycny cerpa tak aby umel posoudit nakolik moc je to kvalitni zdroj. Coz bohuzel ohromne velke populaci planety chybi. Nikdy nepracujte si informacema ze jsou 100%, takove nejsou a uz vubec ne v tomto odvetvi co se tyka zdravi. TIm nehcci rici ze informace jsou vadne v tomto vsechny, naopak, jep lno odbrych info z toho co dnes vime na dobre urovni, ale, zdravotni sektor je neco mnohem slozitejsiho nez jina odvetvi u kteryhc ez neexistuje 100% ale u zdravotniho je to este tezsi dosahnotu te vetsi jistoty. Kdyz odborncii reknou ze je neco jinak a budou mit k otmu prorpacovane dobe informacema, tak je dobre ne hend odsoudit, ale pracovat s tim ze pozor, je tu i jina informace a pocitat s tim ze preci jenom by to mohlo byt i jinak to co jste do te doby vedely. Ackoliv to muze vypadat jako neoc co neni libive, s cim se nechcce suhlasit, tak i kdyby jsme k tomu mely prisoudit male procento uspechu u dotycneho noveho tvrzeni, tak ty male procenta tomu alespon nechcme a nechcme to jako otevrenou diskuzi a neodsuzujme to uplne hned. Muzeme pracovat stim ze se to zda jako blbost a s itm pracovat am it k otmu nejake dvody, ale neberme to jako neco jisteho ze ta novejsi infromace je hned blbost, ale prisudme ji nejakou sanci ze muze byt spravna, a pokud se v tom nemame jak dal odpichnout dal, tak to mejme otevrene s tim ze si pockame na dalsi doplnujici informace treba v budoucnu jestli to potvrdi nebo ne. TIm ale netvridm pristupovat ke kazde blbosti co kdo kde placne i nejaky odborniky ktery jak je videt nekteri opravdu siri na netu i totlani blbosti, coz bylo videt i za covidu, co tvrdily nekteri odborncii za blbosti ze pomuze na covid pro kazdeho ivermectin a jine blbsoti takove. Este k tomu odbornici na neco jine co si hraly na virology a jine.

Co se tyka prokazujicich studii i kterych by jsme mohly mit velmi vysokou jistotu je ve skutecnosti dost malo. Velka vetsina studii kteryma se ridime i tu nekteri, jsou stale studie ktere nejsou sice spatne nektere, jsou dobre nektere, ale velka vetsian studii, poznatku nejsou tak moc hodne kvalitni u kterych by se dalo rici ze to mame co mega hodne probabadane kde byj sme mohly rici ze jejich zavery doporuceni ze jsou OK. Proste pracujeme u velke vetsiny z nich s nejakou pravdepdoobnosti i kdyz treba velkou z toho co dnes vime, ale ne jistotou. Ale smaozrejme opakuji, 100% neni nic. Tak se nejak ani nezlobim na odborniky z mediciny, kdyz udelaji chybu, kdyz to neudelaji z lajdactvi, kdyz to neudelaji umyslne, tak se proste muze stat i tem nejlepsim a nijak je radsi neshazuji pokud udelaji neco chybne at uz z vlastni chyby nebo tim ze se ridily i propracovanym mnozstvi studii, poznatku. Denne kazdy clovek dela chyby a velka vetsina je z toho co muze ovlivnit a udelat mene chyb, ale uplne se tomu nevyhne at se snazi jakkoliv. Vetsina chyb je z pohodlnosti, lenosti nebo neprijemnosti priznani si ze se myli a tak si tvrdohlave stoji za svym, a samozrejme z casti z hlouposti kdy clvoek je v necem vylozene hloupy a jeho mozek neodkaze pochopit ze se musi dovzdelat v jinych vecech aby mohl spravne posuzovat/hodnotit. A kdyz se snazime nekomu nep lne odborne nebo uplne nedoborne poradit, dobre zvolit styl mluvy/psani tak aby slo poznat ze to nevime jiste, ze je dobre aby se na opravdu odbornem miste poradily s nekym odbornejsim. Tak je rozdil napsat, ze "musis brta to a to a bdue dobre" nebo "to neber je to spatny, to ti doktori zase nacpaly spatnou chemii co te zabije", lepsi napsat neco ve stylu "hele mohlo by to byt mozna timto nebo timto a ale pro tvou jistotu a zachovani lepsiho zdravi, porad se radsi s ospravdu certifikovanym kvalitnim orpavdovym odbornikem a ne verejnosti na internetu". Nehrat to na jistotu ze vime, ale spis ceho se domnivame ze byto mozna mohlo byt, a ze je lepsi zvolit lepsi zdroj informaci a to odborny kvalifikovany k tomu. CIm vice budeme se snazit odborne radit za opravdove odborniky co se tim zivy, maji retifikaty, maji to vystudovane a zkusensoti v tom, tak tim vice se vpije do spolecnsoti ldii to ze si lidi zvyknout nechat si radit od kdekoho a zdravi ldii pujde obecne dolu k horsimu a tim i ostatni sektor ne jen zdravi lidi. Opakuji, internet je dobra pomocna berlicka kdzy to clvoke umi vyuzivat, ale nevsazet na to, ze to je naprosta jistota. Pokud vas doktor, nevi, a je to vas prakticky lekar, ktery vam bude chtit pomoc, a nebude to namysleny trouba a frontu za dverma, tak muzete s nim probrat nejake poznatky z dobre ziskanych zdroju z officialnich, ze studii a pozeptat se jeslti by to neco vam nemohlo pomoci, poradit se s nim. Pripadne po posouzeni ze vas to zajima a jste ochotny tomu neco venovat a to ten cas a neco se dozvedet a ze vam to muze pomoci se s danym problemem, tak vas muze odkazat nekam jinam kde o tom vi vice kde se na to jiny specializuji. Pamatujte si, neni dobre kecat odbornikum do prace, ale pokud vam maji pomoci, tak vam pomohou vcie tam kde se na to primo specializuji a tem se hdoi i pomocne berlicky co jste vypozorovaly ze by to mozna mohlo s danym problemem souviset. Takze o odbornici co vam mai pomoci, vam nemohou hned co prijdete amate slozitejsi problem, tak vam hned rici cim to je, ale musi si vas i vyposlechnout co vam je, a co jste vypozorovaly s tim ze jestli by to mohlo byt tim. Tak i pozor jak jimto polozite, netvrdit jim jiste ze to jetim a tim jen proto ze jste to vypiozorovaly, totam rovnou chodit nemusite kdyz chcete jet na to ze to jiste vite a spolehat se na to i kdyz to muze byt vadne. Ale podat to stylem, zeptani se nromalne zda by to tim nemohlo byt a nedelat pred odbornikem ze vite vice, al jen ukazat ze to opravdu chcete vyresit a tak jen chcete podat pomocnou berlicku diky ktere se muze odbornik chytit jeslti tomu tak je a pomoci vam.

Ciste za me, delamto podobne jak nekteri. Studie super, ale velmi casto si prectu ne ze jen studie, ale pokud nejsou zaznamenany spatne vedlejsi ucinky, a jsou sance ze to v necme muze pomoci, tak si nektere supplementy davam i presto ze nektere studie nemaji este uplna data nebo tvrdi smisene vysledky kdy jendim funguje jinym ne a to i u lidi co jsou na otm vekove i aktivitama i zdravotne tak nejak stejne, tak jedna studie nad druhou ma jine vysledky.A kdyz se clovek snazi na to koukat neutralne, nevkladat do toho viru ze to funguje nebo nefunguje cily placebo a nocebo a vdii ze mu to pomaha v necem, tak proc ne. Spousta studii je jen na malem poctu lidi ktery navic neumi spravne ani mnohdy definovat zda jim to neco prineslo nebo ne, neumi to spravne zaradit ani jeslti jim to pomohlo jeslti to bylo tim. Navic u tech studii nemame ani podrobnosti veskere jak byly delany. Studie nejsou samozrejme nejaky jisty dukaz ale mohou dost pomoci. Ale nebojim se testovat na sobe, a jelikoz mame i odborniky co mi mohou zmerit hladiny kdecheo, tak o to vetsi duvod o me testovat na sobe nejake ty bezpecne doplnky u kterych neni jiste ze zpusobi samotna supplementace hned najendou problemy jen z toho ze to clovek bere. A kdyz mi to funguje, tak na nejake studie kaslu at uz zvani cokoliv nebo ze nejaky odbornici nebo ldii rikaji ze by to je placebo kdyz ani nemohou vedet ze to je u me nebo nekoho placebem. Kazdyj mse jiny, a nektere latky u nekteryhc ldi fungovat mohou i nemusi. Navic zalezi na dalsich vecech, jeslti nema v sobe dotycny nedostatek nekterych latek/ky co neumoznuje vyuzivat vyhody toho daneho doplnku. Obzvlast u lidi kde v populaci na ruznyhc mistech ve svete jsou ruzne nedostatky hromady ruznych latek ktere lidem chybi. Pripadne to muze fungovat to enco u ldii s nedostatkama nektere latky u kterych ani odborncii nevi co vse a za jakych podminek funguji. Takze studie provedena tamhle nekde se nevztahuje na vsehcny lidi na svete. Zastoupeni omega 3, vitaminu D a hromady dalsich, je uplne jine v cesku, a jine v italii, jine v ... Smat se tomu muzeme, ale jak to pozoruji za ty roky, tak se to ukazuje ze to tak byva co popisuji. Ale to mnozi odbornici nereknou najendou neco vestylu "Aha, tak preci jenom mely tamti pravdu odhadovaly to dobre a neco na tom bude", a hned si jedou zase pak to svoje ze studie rikaji to a to a ze to musi platit nutne pro vsechny. Pres ohromnem nozstvi studii, vime stale uplne prd na to kolik toho by jsme potrebovaly vedet aby jsme vedely dost o tele jak funguje a za jakyhc podminek jake latky funguji co dnes este se nevi at uz to zkoumame jakkoliv do hloubky dnes. CIly zase pristupujme nejak zdrave k tem poznatkum co tvrdi studie, jsou to fajn poznatky, ale pokud vam neco funguje, nesskodi vam to, nebo to aspon necitite ze byv am to skodilo an eni to u toho rpokazane ze to skodi, tak se toho nebojte pokud si mylsite ze vam to pomaha. I kdyby to bylo lacebo coz nemusi nutne byt, tak i placebo pomaha do nejake miry i kdyz placebo nemuze byt u vseho jak si nekteri lide a odbornici mysli.

Kazdopadne vetsinou bezne plati u doplnku, dejte prednost komplexnejsim latkam celym, latkam ziskanym z extraktu, ruznym extraktum, a ne nejakym metabolitum danych latek apod. Treba metabolit nejakeho aminokyseliny s tim ze muze pomoci, mate mensi sanci ze bude fungovat nez kdyz pouzijete cely ten aminokyselinu. Latky z doplnku by mely byt jako by jste ty latky hlavni velke extraktovaly z danych potravin a ne brat jen cast tech latek. Spousta latek funguje a halvne lepe se vstrebava a lepe funguje kdyz spolupracuji s dalsima latkama, ciyl nema moc smysl se je co nejvicebrat oddelene ve forme nejakyhc metabolitu, nejakych samotnych nejcistsich forem oddelenych od zbytku pomocnych prirozenych latek ktere tez pomahaji. Napr. synteticky vitamin C je odlisny od toho extrahovaneho este s tim ktery ma v sobe ponechany nektere dalsi benefitujcii latky k tomu co se tyka doplnku. A tak i u nekterych studii, se mnohdy ani nedoctete jakou formu latky braly. Vice informaci chybi.

Ale to je uz OT.

Ke kreatinu, to je zrovna doplnek, ceho netreba se zas nejak bat, docela dost bezpecny, pokud clovek neni uplny i*iot nebo nema nejaky vylozene zdravotni problem s tim spojenym. Je to doplnek ktery je dlouhodobe uz dost prozkouman.

[bivoj]

...jiní odborníci pak takto nepřesně formulované poznatky bez zaváhání citují a přebírají...

Jj, stačí si vzpomenout na špenát a obsah železa. Studie od Erich von Wolfa z roku 1870 mu, díky chybě v desetinné čárce, přiřkla desetinásobný obsah železa, než má skutečně. Přesto že tato chyba byla opravena až po takřka šedesáti (!!!) letech (v rocích 1930 - 1940 byla několikrát vyvrácena - do té doby - tj těch šedesát let - o tom nikdo vůbec ani nepochyboval), tak tento mýtus přetrval až do dnešní doby!

Tedy chyba, jenž se stala před cca sto padesáti (!!!) lety, a "opravena" byla před cca devadesáti lety, stále žije a stále ji občas někdo publikuje. Takže se divit, že se doporučuje denně 400 IU déčka "pouze" několik desítek let je úsměvné, to tady s námi bude ještě dlouho...

[Ivana]

neprospěšná hořčice.

Tohle mě zajímá. Předpokládám, že hovoříš pouze o růstu svalů. Proč je hořčice neprospěšná?

PS: Fytoestrogeny má kdeco dalšího.

[bacil]

Hořčice z nezdravých uzenin vytvoří zdravé, podobně jako kmín z nezdravých brambor udělá zdravé.

[Ivana]

Co to prosím tě plácáš?

[Benedict]

Tohle mě zajímá. Předpokládám, že hovoříš pouze o růstu svalů. Proč je hořčice neprospěšná?

PS: Fytoestrogeny má kdeco dalšího.

Už od starověku se traduje, že adept učení může získat poznání dvěma způsoby. Buď může uvěřit mistrovi a ušetřit si mnoho času a sil, nebo si všechno ověřit na vlastní kůži metodou pokusů a omylů, čímž si ušetří nejistotu a pochyby. Obě cesty jsou rovnocenné. Já věřím tvrzení, že hořčice neprospívá anabolismu. Tehdy jsem četl i zdůvodnění, ale už jsem ho zapomněl. Nezříkám se jí zcela, protože mi občas chutná, ale když jsem v regeneraci, nejím ji. Česnek pomáhá na testosteron, opět podle tvrzení zkušenějších. Nebudu se jím přehnaně cpát, ale pokud se zrovna do jídla hodí, zlepší mi pocit, že pro svůj cíl dělám přiměřené maximum.
Fytoestrogeny jsou pro můj cíl neprospěšné, proto se jim snažím vyhýbat a totéž radím tazateli ve věku, kdy je obvykle testoteron na sestupu.
Klidně připiš další rostliny, ušetříš mi práci. Ženám fytoestrogeny asi svědčí, tak o tom budeš mít určitě větší přehled.

[Ivana]

Tehdy jsem četl i zdůvodnění, ale už jsem ho zapomněl.

To je pech, zrovna to mě zajímalo.

Klidně připiš další rostliny, ušetříš mi práci. Ženám fytoestrogeny asi svědčí, tak o tom budeš mít určitě větší přehled.

Jetel luční, vojtěška a kdeco dalšího. A nesvědčí, protože taky potřebuju testosteron, moje tělo si z něj vyrábí ty naše estrověci. Přínos pouze v některých úzce specializovaných oblastech (zkus jí nalít spařený jetel do koupele, troufám si tvrdit, že zažiješ něco, co se ti bude líbit).

Počti si, jsou toho mraky:
https://www.wikiskripta.eu/w/Fytoestrogeny

[Benedict]

Kolik asi jetele? Kolik vody? Nalít všechno nebo jen nálev?

[Ivana]

Klidně čtvrt-půl tašky, mohlo by stačit i 100-200 gramů, nevím. Ono záleží na vícero věcech - například kolik toho obsahuje tebou použitý kultivar, jsou tam velké rozdíly, jetel je nebo byl intenzívně šlechtěn.
Je jedno jestli všechno nebo jen nálev. Jedno v jakým množství vody to spaříš.

[Benedict]

Z toho by byl úžasný milostný rituál. Místo růžových lístků paličky jetele. Plná vana.

[Ivana]

Ještě maličkost, pokud chcete přijít do jinýho stavu tak to radši vynech, fytoestrogeny jdou proti.

Ale asi zpátky ke svalům, ne?