Přežití jaderného útoku
Re: Přežití jaderného útoku
Naváži na svůj předchozí příspěvek, protože mě v této souvislosti napadlo ještě něco jako "pasivní ochrana":
(A utněte mně, pokud jsem na zcestí a plácám blbosti, které vás nezajímají...)
Pokud vyjdeme z běžného o ověřeného strategického scénáře, můžeme předpokládat, že prvotní útok započne v noci (např. první letecký útok na Polsko, kterým začala WWII se odehrál v noci 1.9.1939 v 4:40hod., nebo překročení hranic ČSR armádami Varš. smlouvy v noci z 20. na 21.8.1968). Důvodů proč udělat prvotní útok jako noční je mnoho. Tma skryje přípravy útočníka, u napadeného komplikuje orientaci a zjištění co se vlastně děje i jaký je rozsah. Případné vyhlášení poplachu vyvolá u obyvatelstva mnohem pomalejší reakci než ve dne nebo dokonce ignorování poplachu. Útočník tak bude úspěšnější. Pokud se útočník rozhodl použít jaderné zbraně, rozhodne se už na začátku a použije je hned v prvopočátku konfliktu (aby ochromil napadenou stranu a snížil riziko, že bude následovat jaderná odveta v plné síle).
V takové situaci asi nebude úplně důležité, že mám plynovou masku a pláštěnku na první sáhnutí u postele. Pokud "bomba" bouchla a mám to štěstí, že mě to vzbudilo, ale ještě žiji a vnímám, bohužel už jsem v tu chvíli ozářen - buď smrtelně a dříve nebo později zemřu (pak netřeba vstávat z postele) nebo dávka smrtelná není (a pak má význam něco podnikat a zabránit dalšímu ozáření). To, co rozhoduje o mém přežití v prvotním okamžiku při nečekaném nočním útoku je místo a poloha, kde spím.
Pamatujte, že jaderné zbraně jsou drahé a útočník s nimi zbůhdarma nehazarduje (každá střela má už dnes svůj předpokládaný cíl). Útok by proto byl veden na strategické cíle - velká města, vojenské objekty, letiště, energetická centra (elektrárny, zásobníky ropy, plynu, významné továrny, řídící centra). Případně tak, aby jedním zásahem bylo zničeno co nejvíce vyjmenovaných cílů současně.
Pokud bydlíte v Praze, asi to nepůjde zcela optimálně naplánovat, ale pokud bydlíte v okolí velkého města a lze předpokládat, že právě toto velké město bude cílem útoku, už s tím něco dělat můžete. A to dost významně. Můžete si jako ložnici zvolit takovou místnost, která je v domě od města nejvíce vzdálená. Tak aby vás před zářením mohlo chránit co nejvíce zdí vašeho domu, případně (dost podstatné) i domů sousedních (promyslete si, kam "vrhají stíny" okolní domy). Okno by mělo být odvrácené od cílového města. Možná se tlaková vlna rozbije, ale ne s takovou razancí, aby vás střepiny pořezaly. Silné tepelné záření z výbuchu nebude "svítit" do místnosti přímo a tak intenzivně, aby se ihned vzplanuly záclony závěsy i veškerý interiér místnosti. I když bude dům poškozen a místnosti na straně přivrácené k výbuchu budou zničené tlakovou vlnou nebo požárem, vy budete mít šanci místnost alespoň živí opustit. Pokud je váš dům vůči městu schovaný za terénní nerovností nebo v údolí, velmi to zvyšuje vaše šance i to, že bude uchráněný.
(A utněte mně, pokud jsem na zcestí a plácám blbosti, které vás nezajímají...)
Pokud vyjdeme z běžného o ověřeného strategického scénáře, můžeme předpokládat, že prvotní útok započne v noci (např. první letecký útok na Polsko, kterým začala WWII se odehrál v noci 1.9.1939 v 4:40hod., nebo překročení hranic ČSR armádami Varš. smlouvy v noci z 20. na 21.8.1968). Důvodů proč udělat prvotní útok jako noční je mnoho. Tma skryje přípravy útočníka, u napadeného komplikuje orientaci a zjištění co se vlastně děje i jaký je rozsah. Případné vyhlášení poplachu vyvolá u obyvatelstva mnohem pomalejší reakci než ve dne nebo dokonce ignorování poplachu. Útočník tak bude úspěšnější. Pokud se útočník rozhodl použít jaderné zbraně, rozhodne se už na začátku a použije je hned v prvopočátku konfliktu (aby ochromil napadenou stranu a snížil riziko, že bude následovat jaderná odveta v plné síle).
V takové situaci asi nebude úplně důležité, že mám plynovou masku a pláštěnku na první sáhnutí u postele. Pokud "bomba" bouchla a mám to štěstí, že mě to vzbudilo, ale ještě žiji a vnímám, bohužel už jsem v tu chvíli ozářen - buď smrtelně a dříve nebo později zemřu (pak netřeba vstávat z postele) nebo dávka smrtelná není (a pak má význam něco podnikat a zabránit dalšímu ozáření). To, co rozhoduje o mém přežití v prvotním okamžiku při nečekaném nočním útoku je místo a poloha, kde spím.
Pamatujte, že jaderné zbraně jsou drahé a útočník s nimi zbůhdarma nehazarduje (každá střela má už dnes svůj předpokládaný cíl). Útok by proto byl veden na strategické cíle - velká města, vojenské objekty, letiště, energetická centra (elektrárny, zásobníky ropy, plynu, významné továrny, řídící centra). Případně tak, aby jedním zásahem bylo zničeno co nejvíce vyjmenovaných cílů současně.
Pokud bydlíte v Praze, asi to nepůjde zcela optimálně naplánovat, ale pokud bydlíte v okolí velkého města a lze předpokládat, že právě toto velké město bude cílem útoku, už s tím něco dělat můžete. A to dost významně. Můžete si jako ložnici zvolit takovou místnost, která je v domě od města nejvíce vzdálená. Tak aby vás před zářením mohlo chránit co nejvíce zdí vašeho domu, případně (dost podstatné) i domů sousedních (promyslete si, kam "vrhají stíny" okolní domy). Okno by mělo být odvrácené od cílového města. Možná se tlaková vlna rozbije, ale ne s takovou razancí, aby vás střepiny pořezaly. Silné tepelné záření z výbuchu nebude "svítit" do místnosti přímo a tak intenzivně, aby se ihned vzplanuly záclony závěsy i veškerý interiér místnosti. I když bude dům poškozen a místnosti na straně přivrácené k výbuchu budou zničené tlakovou vlnou nebo požárem, vy budete mít šanci místnost alespoň živí opustit. Pokud je váš dům vůči městu schovaný za terénní nerovností nebo v údolí, velmi to zvyšuje vaše šance i to, že bude uchráněný.
Re: Přežití jaderného útoku
Taková univerzální neoficiální rada za Studené války byla: dobře se dívat, protože něco takového už v životě neuvidíte.
Jednak bych nepřikládal velkou důležitost jakémukoli zaujímání polohy s ohledem na záření, pokud už uvidíme samotný výbuch. Gama záření už tím pádem stejně dorazilo. Stejně tak tepelné (co způsobuje primární popáleniny, samozřejmě se dá popálit i v rámci požárů, které následně propuknou). Obojí je založené na fotonech, které cestují rychlostí světla. Neutronové záření je trochu složitější - jde o hmotné částice, které cestují různou rychlostí podle toho, jakou energii dostaly při výbuchu. Rychlé neutrony ze štěpení mají asi 20.000 km/s a z fůze asi 52.000 km/s. Takže ze vzdálenosti, ze které je vidět výbuch, vyjde všechno záření na stejno.
Jediné, proti čemu je třeba se krýt, je tlaková vlna. Domnívám se, že poloha v okopu má i (nebo hlavně) ten smysl, že chrání proti letícím nebo kácejícím se předmětům. Z toho pohledu může být kryt za zdmi a jinými vysokými, ale tenkými překážkami spíš na škodu. Taky v lese to po průchodu tlakové vlny může vypadat jako po pádu Tunguzského meteoru. Všechny stromy leží nohama ve směru k výbuchu . Následně je největší nebezpečí od požárů a pádů trosek, odkud je třeba zdrhnout. Teprve pak se poohlédnout po nějakém trvalejším úkrytu před spadem. Samozřejmě, pokud jsem v poli a mám informace o nadcházejícím úderu, má smysl lehnout si na dno okopu. Ale ve městě je to o náhodě.
Asi tak maximum, co může v první chvíli člověk udělat, udělala ona učitelka v Čeljabinsku: "Paní učitelko, támhle se udělalo druhé sluníčko", "Děti, rychle se schovejte pod lavice!" (ochrana před roztříštěným sklem), a pak: "Honem se seberte a všichni ven, sraz je na otevřeném prostranství před školou (ochrana před destrukcí narušené budovy)."
Jednak bych nepřikládal velkou důležitost jakémukoli zaujímání polohy s ohledem na záření, pokud už uvidíme samotný výbuch. Gama záření už tím pádem stejně dorazilo. Stejně tak tepelné (co způsobuje primární popáleniny, samozřejmě se dá popálit i v rámci požárů, které následně propuknou). Obojí je založené na fotonech, které cestují rychlostí světla. Neutronové záření je trochu složitější - jde o hmotné částice, které cestují různou rychlostí podle toho, jakou energii dostaly při výbuchu. Rychlé neutrony ze štěpení mají asi 20.000 km/s a z fůze asi 52.000 km/s. Takže ze vzdálenosti, ze které je vidět výbuch, vyjde všechno záření na stejno.
Jediné, proti čemu je třeba se krýt, je tlaková vlna. Domnívám se, že poloha v okopu má i (nebo hlavně) ten smysl, že chrání proti letícím nebo kácejícím se předmětům. Z toho pohledu může být kryt za zdmi a jinými vysokými, ale tenkými překážkami spíš na škodu. Taky v lese to po průchodu tlakové vlny může vypadat jako po pádu Tunguzského meteoru. Všechny stromy leží nohama ve směru k výbuchu . Následně je největší nebezpečí od požárů a pádů trosek, odkud je třeba zdrhnout. Teprve pak se poohlédnout po nějakém trvalejším úkrytu před spadem. Samozřejmě, pokud jsem v poli a mám informace o nadcházejícím úderu, má smysl lehnout si na dno okopu. Ale ve městě je to o náhodě.
Asi tak maximum, co může v první chvíli člověk udělat, udělala ona učitelka v Čeljabinsku: "Paní učitelko, támhle se udělalo druhé sluníčko", "Děti, rychle se schovejte pod lavice!" (ochrana před roztříštěným sklem), a pak: "Honem se seberte a všichni ven, sraz je na otevřeném prostranství před školou (ochrana před destrukcí narušené budovy)."
Re: Přežití jaderného útoku
Grunt píše:Uvidím pouze záblesk
Cha, cha. Dneska když to po sobě čtu tak se jen mírně ucluju co jsem schopný napsat za kraviny. Problém s termonukleární explozí totiž je, že bez adekvátní výstroje vidět nejde. Pamatuje ty kluky z armády na kterých to testovali? (videa v prvním postu) Zdá se že pár z nich to přežilo do dnešního dne. Před pár měsíci vyšlo video s rozhovory s dnes už veterány, kteří si prošli testováním a zažili si tak termonukleární exploze na vlastní kůži:Kocour píše:Taková univerzální neoficiální rada za Studené války byla: dobře se dívat, protože něco takového už v životě neuvidíte.
Popíšu. Doktrína při provádění jaderných testů byla velice jednoduchá a ohlašoval ji hlasatel tlampačem pár minut před provedením testu samotného:
- Nasaďte si bezpečnostní brýle - dodám že jsou velmi podobné sklům ze svářečské kukly, takže libovolný zámečník důvěrně zná
- Odvraťte zrak od předpokládaného místa exploze, chraňte si ho - to se provádělo tak že sedící vojáci se otočili zády k místu kde byla bomba zažehnuta, paží si zakryli zavřené oči a hlavu zabodli do kolen mezi nohy tak hluboko jak jen to šlo.
To je samozřejmě blbost. Lidské oko není schopné jakkoliv detekovat rentgenové záření či libovolné jiné penetrující záření. Přesto tu jedna možnost je:
Vezměte si výkonnou baterku, třeba o 1000 lumenů, zapněte a položte si na ni ruku. Tadá. Není potřeba aby byl člověk Superman a přesto měl rentgenové vidění. Jen je to podmíněno tak obrovským světelným tokem, že prostě prosvítí řídké objekty kde ty hustější (kosti) se stanou viditelnými.
Ať to nějak shrnu. Wikipedie popisuje efekty běžné jaderné exploze následovně:
- Rázová vlna - 40-50% veškeré energie bomby
- Termální neionizující záření - 30–50% veškeré energie. Sem patří vše od viditelného spektra, přes škodlivé UV záření až po infračervené záření běžně známe třeba z elektrické trouby
- Ionizující záření - 5% veškeré energie
- Reziduální radiace (jaderný spad) - 5-10% veškeré energie bomby
- V případě že je vzdálenost dostatečná či výkon exploze je řádech několika kilotun a člověk se nijak nechrání může následovat klidně až několikaminutové dočasné oslepnutí (2 minuty, ale klidně i do 10 minut). Někde jsem četl že v noci než se zase oko zpět přizpůsobí může dosahovat navrácení zraku k původní citlivosti i k půlhodině! Víte proč piloti stíhacích letounů mají takové ty speciální vyklápěcí skla na helmě? Není to z toho důvodu aby je neoslňovalo slunce, ale je to právě z toho důvodu aby nepřišli o zrak v případě nukleárního záblesku. Dvě minuty slepoty v případě že pilotujete stíhací letoun jsou docela kritický čas. Pokud to někoho zajímá více, odkážu zde. Úplně nejkurióznější je potom ochrana pro piloty bombarderů, kteří jaderné bomby budou shazovat: Aspoň už vím kde se George Lucas inspiroval.
- Horší je to v případě větších termonukleárních explozí. To je světelný výkon tak velký že člověk není schopen reagovat (k vyzáření velkých množství dochází v řádu milisekund) a zavřít oční víčka nebo se nějak chránit. Pak dochází k trvalému poškození zraku. Nejčastěji popáleninám na sítnici a trvalé slepotě.
- Samozřejmě bych měl asi zdůraznit, že viditelná část spektra je zase jen zlomek celkové vyzářené energie. Pak tu je samozřejmě ještě škodlivé UV záření a úplně obyčejné infračervené spektrum. Ihned po záblesku následuje tepelná vlna a i pokud se někomu podaří ochránit zrak, musí myslet na ochranu kůže. S tím popřeju mnoho štěstí. Nejakou ionizující radiaci, neutronová záření a podobné lahůdky radši úplně vynechám. Z toho důvodu se spodek letounů natíral na bílo stejně jako domy z dob studené války. Aby odrážela největší možné množství běžného záření a nezahřívala se.
Mimo jiné se testovali i reflexní materiály které jsem navrhoval úplně v prvním postu tohoto vlákna. Výsledky testu: Neuspokojivé. Selátka se upekla zaživa ve svých klecích (stoupající kouř je z biologického materiálu). Důsledky exploze na zrak zase odnesli opičáci a králíci:
Asi nemusím být členem Greenpeace abych abych vyhodnotil že takové zacházení se zvířaty je dostatečně kruté, takže sledování na vlastní nebezpečí. Důsledky jsou hrůzu nahánějící. Myslím si že nejrozumnější bude pokud se jako lidstvo dohodneme že termonukleární zbraně nikdy na bojišti nepoužijeme a všichni budou spokojeni.
K tomuhle se ještě vyjádřím. Celá doktrína „Duck & Cover“ a krytů civilní ochrany byla poměrně účinná (na poměry určitě). Jenže je potřeba přihlédnout k době. Vznikla v polovině padesátých/šedesátých let kdy neexistovaly řízené mezikontinentální střely. Jediný efektivní způsob dopravy bomby byly bombardéry. Ten se dá zpozorovat a od dob vydání výstrahy k samotnému shození a zážehu bomby je několik minut času. To bohužel v moderní době řízených střel neplatí. Tu člověk pokud neví kam se dívat neuvidí. Pokud není dostatečně brzo vydána výstraha běžný občan vlastně nemusí ani nic vědět, jen uvidí oslepující záblesk a hotovo šmytec, není potřeba víc řešit. Takže nějaká výstraha je vlastně nadstandardní luxus. No a v případě že se mi dostane bych rozhodně neměl vylézat ven a dívat se co se děje. Spíš naopak bych se měl zašít co nejhlouběji do sklepa a doufat, že jde o planý poplach.Kocour píše:Samozřejmě, pokud jsem v poli a mám informace o nadcházejícím úderu, má smysl lehnout si na dno okopu. Ale ve městě je to o náhodě.
Asi tak maximum, co může v první chvíli člověk udělat, udělala ona učitelka v Čeljabinsku: "Paní učitelko, támhle se udělalo druhé sluníčko", "Děti, rychle se schovejte pod lavice!" (ochrana před roztříštěným sklem), a pak: "Honem se seberte a všichni ven, sraz je na otevřeném prostranství před školou (ochrana před destrukcí narušené budovy)."
Čistě pro zajímavost: Ví někdo jaký signál civilní obrany pro nadcházející útok?
Re: Přežití jaderného útoku
To s tím "dobře se dívat" byla ovšem anekdota, která kolovala za komunismu...
Nicméně zážitky z provedení testu Trinity (vůbec první jaderný výbuch v historii) zaznamenal fyzik Richard Feynman a jsou k přečtení v jedné z jeho knih (asi "To snad nemyslíte vážně", ale úplně jistý si nejsem). Pozorovací stanoviště "běžných účastníků" byla zvolena ve vzdálenosti, kde se podle výpočtů už nepředpokládalo žádné nebezpečí od tlakové vlny (byla tam i stanoviště blíž, ovšem v bunkrech). Byly vydány svářečské brýle s ohledem na ochranu zraku. Feynman si řekl, že v takových brýlích toho moc neuvidí, takže zaujal místo za oknem auta (aby odfiltroval podstatnou část UV záření sklem) a před výbuchem si kryl zrak. Po záblesku (který je tak silný, že jde snadno rozeznat i se zakrytýma očima) se již normálně díval a zřejmě tak byl jeden z mála lidí, kteří si užili pohled na onu úchvatnou scénu, když se neřídili oficiálními pokyny, ale svým rozumem.
(Ponechávám stranou, že Feynman neřešil ochranu před ionizujícím zářením, kterou tehdy zřejmě neřešil nikdo. Negativní důsledky různých typů záření vycházely najevo až časem.)
Jinak přílet mezikontinentální balistické střely musí být taky úchvatná podívaná, protože tyhle hlavice nejsou konstruovány, aby zabrzdily ve vysokých vrstvách atmosféry jako kosmické lodě a návratová pouzdra sond, ale pokračují v sestupu velmi vysokou rychlostí, jelikož nepotřebují přistávat na padáku, nýbrž odpálit jadernou nálož ve stanovené výšce (případně penetrovat do chráněných objektů). Zatímco přistání kosmické lodi vypadá tak, že za kabinou se táhne vlečka žhavého materiálu odpadávajícího z ablativní ochrany, přílet hlavice vypadá jako rychlá žhavá čára. Pěkně je to vyfocené v anglické Wikipedii u hesla "LGM-118 Peacekeeper". Rychlost pohybu hlavice závisí na tom, z jaké dálky je vystřelena, ale může dosahovat až 7,8 km/s, takže například z letových hladin pro velká dopravní letadla se k zemskému povrchu přiblíží za méně než 2 s.
Nicméně zážitky z provedení testu Trinity (vůbec první jaderný výbuch v historii) zaznamenal fyzik Richard Feynman a jsou k přečtení v jedné z jeho knih (asi "To snad nemyslíte vážně", ale úplně jistý si nejsem). Pozorovací stanoviště "běžných účastníků" byla zvolena ve vzdálenosti, kde se podle výpočtů už nepředpokládalo žádné nebezpečí od tlakové vlny (byla tam i stanoviště blíž, ovšem v bunkrech). Byly vydány svářečské brýle s ohledem na ochranu zraku. Feynman si řekl, že v takových brýlích toho moc neuvidí, takže zaujal místo za oknem auta (aby odfiltroval podstatnou část UV záření sklem) a před výbuchem si kryl zrak. Po záblesku (který je tak silný, že jde snadno rozeznat i se zakrytýma očima) se již normálně díval a zřejmě tak byl jeden z mála lidí, kteří si užili pohled na onu úchvatnou scénu, když se neřídili oficiálními pokyny, ale svým rozumem.
(Ponechávám stranou, že Feynman neřešil ochranu před ionizujícím zářením, kterou tehdy zřejmě neřešil nikdo. Negativní důsledky různých typů záření vycházely najevo až časem.)
Jinak přílet mezikontinentální balistické střely musí být taky úchvatná podívaná, protože tyhle hlavice nejsou konstruovány, aby zabrzdily ve vysokých vrstvách atmosféry jako kosmické lodě a návratová pouzdra sond, ale pokračují v sestupu velmi vysokou rychlostí, jelikož nepotřebují přistávat na padáku, nýbrž odpálit jadernou nálož ve stanovené výšce (případně penetrovat do chráněných objektů). Zatímco přistání kosmické lodi vypadá tak, že za kabinou se táhne vlečka žhavého materiálu odpadávajícího z ablativní ochrany, přílet hlavice vypadá jako rychlá žhavá čára. Pěkně je to vyfocené v anglické Wikipedii u hesla "LGM-118 Peacekeeper". Rychlost pohybu hlavice závisí na tom, z jaké dálky je vystřelena, ale může dosahovat až 7,8 km/s, takže například z letových hladin pro velká dopravní letadla se k zemskému povrchu přiblíží za méně než 2 s.
Re: Přežití jaderného útoku
Dobrá anekdota. Jsem zvědav jak by soudruzi z ČSLA vtipkovali, když by opravdu byly posláni přes vybombardované území a zažili si to na vlastní kůži (jak bylo v dobových plánech).Kocour píše:To s tím "dobře se dívat" byla ovšem anekdota, která kolovala za komunismu...
To je foceno s dlouhou expozicí. Ve skutečnosti (jestli jsou teda ty videa důvěryhodná) to nejde moc rozpoznat od pádu menšího meteoritu, přes den pokud nevíš kde to čekat asi neuvidíš nic:Kocour píše:Pěkně je to vyfocené v anglické Wikipedii u hesla "LGM-118 Peacekeeper".
Kupodivu však za padající hlavicí čára je (neměla by se hlavice před dopadem vypařit?).
Re: Přežití jaderného útoku
Zajímavý článek k tématu:
Jak se zachránit, když ve městě exploduje jaderná bomba?
http://www.osel.cz/10816-jak-se-zachran ... bomba.html
Jak se zachránit, když ve městě exploduje jaderná bomba?
http://www.osel.cz/10816-jak-se-zachran ... bomba.html
Re: Přežití jaderného útoku
Vím, že odpovídám na hodně starý dotaz, ale i tak si to neodpustím:zedik píše:...Občany starší 45 let městská Komise ochrany před zářením od tablet odrazuje. V této věkové kategorii totiž roste nebezpečí vedlejších účinků jódu, které je u nich pak vyšší než hrozba rakoviny štítné žlázy v případě vystavení účinkům uniklé radiace.
slyším prvně ,že užití jodových tablet může být nebezpečné pro lidi 45+ . neví někdo jaká rizika jsou myšlena ?
zdroj: https://www.novinky.cz/zahranicni/44794 ... varie.html
Starší lidi mají pomalejší metabolismus, takže případný rozvoj rakoviny má pomalejší nástup. Navíc tělo starého člověka na nečekanou dodávku jódu reaguje bouřlivěji, než tělo mladého člověka, což ale neznamená, že starému tělo jód nechybí. Pouze s věkem roste riziko závažné reakce na jód (podle mě v důsledku dlouhodobého deficitu jódu, ale lékaři to interpretují jinak než já, tedy stylem "je to doporučení na kterém se shodli experti tak to tak prostě je a je jedno proč to tak je, ale určitě to není tím, že by starší lidi byli víc deficitní na jód".
Moje vysvětlení je toto:
Po podání jódu metabolismus, který je deficitní na jód, dostane forsáž jako hrom, tělo začne makat jako šílené a začne řešit chronické problémy. V důsledku toho přestanou ti stíhat játra nebo ledviny. Baktericidní a fungicidní účinky jódu jsou dobře zdokumentované (https://www.britannica.com/science/Lugols-solution), před nástupem antibiotik se jód používal v obrovských dávkách, takež zkušenosti s tím jsou, jen už se na to zapomnělo.
Efekt dodání velké dávky jódu je stejný jako když do zaneseného stratého motoru provozovaný na minerální olej někdo nalil moderní syntetiku, která rozpustila usazený bordel. Tohle je podle mě důvod, proč s věkem roste riziko při podání jódových tablet.
- Krevním v oběhu se ti objeví uvolněný bordel, který se nebude líbit mozku - zmiňován je např bróm, který si tělo váže tam, kde by chtělo mít jód, kdyby ho mělo dost. Článek je o krysách, ale ono to pro lidi platí taky:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15119938
Takže lze čekat cokoliv od únavy až po psychické potíže:
https://www.psychologytoday.com/blog/co ... ic-is-back
(Citují tam pravidelně opakovaný nesmysl o tom, že japonky mají příjem 12 mg/den. Nejspíš nemají. Údajně mají příjem tak kolem 1 mg/den. Bohužel, jednou to někdo blbě spočítal a od té doby to zastánci jódu citují takto.)
- pokud nemáš dost selenu, tak se ti může rozhodit štítná žláza a věci s ní související, což je zábava k popukání, protože může být dost těžké se z toho vyhrabat.
- štítná žláza se ti možná zvětší a bude tě trochu bolet, což člověku na klidu taky nepřidá, když ví výše uvedené.
U staršího člověka podle mě má smysl dodávat jód taky, ale rozhodně bych do něj nenapral dvě 65 mg tablety naráz, spíš bych každé dvě hodiny požil čtvrt tablety a nutil bych ho hodně pít vodu se solí (hypotonický roztok), aby toho ledviny neměly tolik na práci a aby bordel mohl jít z těla ven ledvinami.
Dávky do 30 mg/den mám vyzkoušené na sobě, takže v jistém ohledu poměrně dobře vím, o čem píšu, protože se nechci zabít. Ale rozhodně jsem na to nešel tak, že bych od sebe bez přípravy prásknul 30 mg, natožpak 100 mg.
Další detaily (a mé šarlatánské názory) k jódu viz zde:
http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f= ... 20#p166141
Re: Přežití jaderného útoku
Nedávno jsem si vzpomněl v lékárně, že bych mohl vzít i nějaké ty jodové tablety, když už doplňuji lékárničku, ale lékárnice mi řekla, že v ČR je to zakázané prodávat. Prý jen ve zvláštních případech na předpis. Tak asi až něco bouchne, počkám, až bude v ordinaci otevřeno, zajedu si tam pro recept a pak hurá do lékárny.
Kde se dají tablety koupit, abych je měl doma ve výbavě?
Kde se dají tablety koupit, abych je měl doma ve výbavě?
Jen mrtvé ryby plavou s proudem.
Re: Přežití jaderného útoku
To si snad dělají srandu, ne ?Patrol píše:lékárnice mi řekla, že v ČR je to zakázané prodávat. Prý jen ve zvláštních případech na předpis.
Já mám doma Lugolův roztok. Líp se to dávkuje a má to i další použití (například nouzová desinfekce vody):
Například zde:
https://www.likochem.cz/cz-detail-90201 ... 00-ml.html
Pokud by to ale někdo chtěl používat jako desinfekci vody (nebo jen tak si radiační tablety vyzkoušet nanečisto), tak je dobré si napřed něco přečíst o souvislosti jódu se selenem, aby si experimentátor nerozházel (úplně zbytečně) štítnou žlázu. Konkrétně opakovaný vyšší příjem jódu může být celkem průšvih, pokud člověk trpí deficitem selenu.
Naposledy upravil(a) PeFi dne 20.10.2019 23:33, celkem upraveno 1 x.
Re: Přežití jaderného útoku
myslim si ze tahle informace není uplne spravna, ci presna. V lekerne jodove tablety koupis volne a nekde je i mam, ale nejsou to ciste jodove tablety a něco jako doplněk stravy s obsahem jodu.. takze jod tam je ale ne sam a v takove koncentraci.
viktor
viktor
„Strach ze zbraní je znakem sexuální a emocionální nedospělosti.“
Sigmund Freud
Sigmund Freud
Re: Přežití jaderného útoku
Běžné potravinové doplňky obsahují obvykle 150 mikrogramů jódu v jedné tabletce. V případě radiačního ohrožení potřebuješ do sebe dostat desítky miligramů, abys saturoval štítnou žlázu a v tom ti běžně dostupné potravinové doplňky moc nepomůžou.
- bivoj
- VIP
- Příspěvky: 4363
- Registrován: 03.09.2012 19:54
- Pohlaví: muž
- Bydliště: Tertium corpus de Solari system
Re: Přežití jaderného útoku
2 Patrol - lékárnice nemá pravdu, jódové tablety (jodid draselný) jsou volně prodejné - a teď opravdu mám na mysli ty pro případ jaderné havárie/války, tzn. s obsahem účinné látky 65 miligramů v tabletě.
Viz https://leky-volne-prodejne.heureka.cz/ ... -4-x-65mg/
Balení 4ks 65mg tablet stojí kolem 60-70,- Kč, můžete si vybrat ze spousty obchodů...
Viz https://leky-volne-prodejne.heureka.cz/ ... -4-x-65mg/
Balení 4ks 65mg tablet stojí kolem 60-70,- Kč, můžete si vybrat ze spousty obchodů...
Sic semper tyrannis.
Cēterum autem cēnseō EU esse dēlendam.
Cēterum autem cēnseō EU esse dēlendam.
Re: Přežití jaderného útoku
I podle databáze léků SÚKL je to volně prodejný přípravek: http://www.sukl.cz/modules/medication/d ... od=0180708
Re: Přežití jaderného útoku
Bože můj, oni to snad berou ve škole, jak lhát zákazníkůmPatrol píše:Nedávno jsem si vzpomněl v lékárně, že bych mohl vzít i nějaké ty jodové tablety, když už doplňuji lékárničku, ale lékárnice mi řekla, že v ČR je to zakázané prodávat. Prý jen ve zvláštních případech na předpis.
To samé u mě. V eshop-lekárně bez problémů sehnáno. Když jsem se ptal u nás tak "Nic takového se nevyrábí", když jsem jí vyvedl z omylu tak "Je to na recept", to jsem jí taky vyvrátil tak "Nemáme". Od té doby jsem se zařekl, že tam už kšeft neudělám.
Re: Přežití jaderného útoku
Tak díky za info. S tou lékárnou (v Mnichově Hradišti) opakovaně nejsem spokojen, ale je nejblíž při cestě z práce. Když jsem se kdysi ptal na Izraelák, či turniket, koukali na mně, jako že co si to vymejšlím a mluvím na ně neznámou řečí. Abych z nich dostal framikoinovou mastičku, nebo Višňovského mast, tak jsem musel taky pro recept, a koupit od nich víc, než čtyři flašky Vincentky je problém.
Mají tam dvě kasy, ale i když u jedné je fronta až ke dveřím, tak ta druhá "nána" tam stojí se založenýma rukama pod nápisem "výdej jen na recept". Asi to není jejich lékárna, nejsou tam aby pracovaly, jen tam jsou zaměstnaný.
Mají tam dvě kasy, ale i když u jedné je fronta až ke dveřím, tak ta druhá "nána" tam stojí se založenýma rukama pod nápisem "výdej jen na recept". Asi to není jejich lékárna, nejsou tam aby pracovaly, jen tam jsou zaměstnaný.
Jen mrtvé ryby plavou s proudem.
Re: Přežití jaderného útoku
Framykoin je na recept dlouhodobě, to není novinka.
Re: Přežití jaderného útoku
V těch lékárnách to mívají nastaveno v SW a nesmí "otevřít" pokladnu bez receptu, musíš mít min. 1 recept a ještě k tomu můžeš vzít 10 dalších věcí bez receptu.
Případně to nemají bloknuté, ale mají metriky, podle kterých jsou hodnocení.
Případně to nemají bloknuté, ale mají metriky, podle kterých jsou hodnocení.
Levná dezinfekce: viewtopic.php?p=217870#p217870
Ozon 2,5ppm/30min: https://rozpad.cz/viewtopic.php?p=216273#p216273
UVC 60J/m2, peroxid 1 minuta 0,5-6% roušky, 0,5% na všechno
Ozon 2,5ppm/30min: https://rozpad.cz/viewtopic.php?p=216273#p216273
UVC 60J/m2, peroxid 1 minuta 0,5-6% roušky, 0,5% na všechno
- bivoj
- VIP
- Příspěvky: 4363
- Registrován: 03.09.2012 19:54
- Pohlaví: muž
- Bydliště: Tertium corpus de Solari system
Re: Přežití jaderného útoku
??? I v lékárně ti musí (A zdúrazňuji sovo musí - ) vydat (či objednat) léčivý přípravek co je volně prodejný. Pokud neprodají/neobjednají, volejte ihned polici ČR. Oni si už ty ukrajinské lékárnice poté c o to provozovatelé těchto obchodů nuaznají, uvědomí, kdo je v právu.
Sic semper tyrannis.
Cēterum autem cēnseō EU esse dēlendam.
Cēterum autem cēnseō EU esse dēlendam.
- bivoj
- VIP
- Příspěvky: 4363
- Registrován: 03.09.2012 19:54
- Pohlaví: muž
- Bydliště: Tertium corpus de Solari system
Re: Přežití jaderného útoku
OT - Pozn.: Člověk by neměl zkoušet psát příspěvky, když se vrátí nalitej z hospody.
Nicméně to o té profesní neznalosti dnes zhusta východně zahraničních lékárnic je bohužel realita, se kterou jsem se setkal i v "mé" lékárně.
Ještě že dnes jsou online shopy, kde se dá vše potřebné objednat bez hádek či něco je či není na recept atp...
Nicméně to o té profesní neznalosti dnes zhusta východně zahraničních lékárnic je bohužel realita, se kterou jsem se setkal i v "mé" lékárně.
Ještě že dnes jsou online shopy, kde se dá vše potřebné objednat bez hádek či něco je či není na recept atp...
Sic semper tyrannis.
Cēterum autem cēnseō EU esse dēlendam.
Cēterum autem cēnseō EU esse dēlendam.
Re: Přežití jaderného útoku
Ale oni ti ho vydají, u pokladny na volně prodejné léky. U té v některých ale nevezmou recept, protože to mají zablokované v software a tak s receptem musíš k pokladně, která je pro recepty nastavená.
Toto není o tupých lékárnicích, ale o zmrdovském managementu řetězce, který lékárnu vlastní.
Toto není o tupých lékárnicích, ale o zmrdovském managementu řetězce, který lékárnu vlastní.
Levná dezinfekce: viewtopic.php?p=217870#p217870
Ozon 2,5ppm/30min: https://rozpad.cz/viewtopic.php?p=216273#p216273
UVC 60J/m2, peroxid 1 minuta 0,5-6% roušky, 0,5% na všechno
Ozon 2,5ppm/30min: https://rozpad.cz/viewtopic.php?p=216273#p216273
UVC 60J/m2, peroxid 1 minuta 0,5-6% roušky, 0,5% na všechno