Přežití PA v panelových domech
Re: Přežití PA v panelových domech
mam za to, ze odpadni system (aspon v Praze) pouziva samospadovy princip tj. kdyby se COV ocitla mimo provoz, tak systemem ruznych prepadu potecou splasky rovnou do vltavy. Nicmene, jak pise Josef, exkrementy by se daly dost dobre pouzit jako hnojivo, tudiz nac je bez uzitku splachovat.
Re: Přežití PA v panelových domech
kde je řeka, tam to poteče do ní, ale kde řeka není, tam se odpady ucpou poměrně brzy a srajdy polezou ven přes záchodovej sifon. Těm dole samozřejmě dřív než těm nahoře. Ale ten smrad by nevydrželi ani ti co by bydleli nejvýš.
A hnojit tím trávník?
Zkuste si to jen tak bajvoko spočítat ..... to není pár kyblíků hoven.
A hnojit tím trávník?
Zkuste si to jen tak bajvoko spočítat ..... to není pár kyblíků hoven.
Re: Přežití PA v panelových domech
To uaz469:
Vzpomněl jsem si, že pokud má úkryt kamna, mohou ho útočníci snadno vykouřit, pokud ucpou komín. (Stálo to např. i životy zlatokopů na Aljašce, když se zabarikádovali ve srubu před bandity a nakonec se udusili.) Aby se taková věc útočníkům nezdařila, je zapotřebí nemít zakončení komína rovné. Bude-li konec ze silnějšího plechu "rozstříhán do čtyř špic mírně rozevřen (do tvaru princeznovské korunky) a konce protilehlých špic budou do kříze propojeny pásovinou, pak nelze komín ucpat ani položením pokličky (kouří výřezy na boku), ani nasazením plechovky (korunka je širší než dole trubka) ani do něj dovnitř nacpat mokrý hadr (brání kříž). Optimální by bylo, bude-li hrotů "korunky" více a tím i kříž hustší, s menšími mezerami než je průměr protřebný na vhození granátu.
Obdobně může posloužit nástavec zvaný "komínová baba": http://www.spojnovak.cz/user/shop/big/1204(1)(0).jpg, protože má i po sejmutí vetrné korouhvičky uvnitř roury kříž s vyčnívajícím trnem.
Vzpomněl jsem si, že pokud má úkryt kamna, mohou ho útočníci snadno vykouřit, pokud ucpou komín. (Stálo to např. i životy zlatokopů na Aljašce, když se zabarikádovali ve srubu před bandity a nakonec se udusili.) Aby se taková věc útočníkům nezdařila, je zapotřebí nemít zakončení komína rovné. Bude-li konec ze silnějšího plechu "rozstříhán do čtyř špic mírně rozevřen (do tvaru princeznovské korunky) a konce protilehlých špic budou do kříze propojeny pásovinou, pak nelze komín ucpat ani položením pokličky (kouří výřezy na boku), ani nasazením plechovky (korunka je širší než dole trubka) ani do něj dovnitř nacpat mokrý hadr (brání kříž). Optimální by bylo, bude-li hrotů "korunky" více a tím i kříž hustší, s menšími mezerami než je průměr protřebný na vhození granátu.
Obdobně může posloužit nástavec zvaný "komínová baba": http://www.spojnovak.cz/user/shop/big/1204(1)(0).jpg, protože má i po sejmutí vetrné korouhvičky uvnitř roury kříž s vyčnívajícím trnem.
Naposledy upravil(a) Josef dne 16.12.2011 13:37, celkem upraveno 2 x.
Re: Přežití PA v panelových domech
JimmyJazz: Ano vetsinou je kanalizace samospadova ale je potreba uvazit ze dnes je vse splachovano s velkym mnozstvim vody, v momente kdy lide zacnou setrit kazdou kapku a odpad nebude jiz tak tekuty tak zacne velice rychle dochazet k ucpavani... koneckoncu ono se to obcas stane i nyni...
Re: Přežití PA v panelových domech
Josef: ...vezmu pytel ci cokoliv podobneho a ten prehodim pres tu "korunku" a dole pod ni utahnu k trubce 
Re: Přežití PA v panelových domech
Proto je potřeba mít ten komín alespoň v pátém patře...
Re: Přežití PA v panelových domech
2 admin: za 25 let zivota na prazskem jiznim meste jsem o podobnem pripadu neslysel. Vzpominam si, ze o tom psal O. Neff v Tme, nicmene to se tykalo 'panelaku' postavenych okolo roku 1950 ci sedesat.
Re: Přežití PA v panelových domech
Tak ono v Praze mate ukazkove postavenou kanalizaci + kolektory, jezdej vam to okukovat i ze zahranici (hlavne ty kolektory)... ale treba u nas na sidlisti za tech 5 let co tu bydlim byla kanalizace ucpana asi 3x (a to je jen to o cem vim, co jsem videl)... vzdycky se jednalo cast vystup z panelaku, prijede velky oranzovy auto a musej to protahnout 
Re: Přežití PA v panelových domech
Osobně bydlím v panelovém domě který má jen 4patra. Jinou nemovitost zatím nevlastníme, takže jsem nad tímto hodně přemýšlel. Abych to upřesnil bydlím ve 4patře(pod střechou), dům má celkem asi 8vchodů po 12 bytech. Vždy dva vchody jsou sklepy propojeny. Do 50 metrů od domu je les, který se táhne opravdu daleko. Jde o kilometry čtvereční plochy kvalitního dřeva.
Co se týče topení, mám k dispozici ono větrací okénko ve spíži o kterém byla řeč. A o kamnech jako rezervě uložené ve sklepě přemýšlím. Dřeva je jak bylo řečeno výše dostatek. Osobně topím pouze když je 5stupňů a méně. Nemám rád doma moc teplo. Stačí mi 19stupňů-dnes v luxusu. Takže tohoto se nebojím. Co se záchodu týče, je mi jasné že vodou se na splachování plýtvat nebude, takže hezky postavit kadibudky na vhodném místě a odpad patřičně zužitkovat.A to vštípit i sousedům jinak je o nákazu brzy postaráno. Největší problém ale vidím ve vodě a potravinách, . Náš dům nízký...což je dle mého výhoda, protože připadá větší plocha střechy na domácnost! Plochá střecha domu je ideální k zachytávání dešťové vody (samozřejmě do připravených nádob-holt izolace střechy je u nás z téru nikoli jako dřív z plechu
) a také k pěstování plodin v relativním bezpečí nahoře. Zkoušel jsem to počítat podle úhrnu srážek v naší oblasti, a mělo by to bít OK, ale pokud by třeba 14dní slušně nepršelo a nebyly by udržovány dostatečné zásoby vody. Byl by to obrovský problém. A povrchová voda v okolí pro tolik lidí není k dispozici. S jídlem je to podobné málo prostoru, před a za domem je k dispozici cca 3000m2 travní plochy, což nestačí ani pro jednu rodinu natož 12. Jediná možnost by byla zúrodnit postupně les, kterého je dost a dost, ale to trvá a nebude to ze dne na den. Ač jsem si vždycky říkal, že žiju na ideálním sídlišti u lesa, že to ani lepší být nemůže, má to svá omezení. A v tomto světle je to více než jasné. Nemyslím si tedy, pokud někdo nevymyslí převratný způsob jak získat potravu, že je možné na sídlišti přežít delší dobu. Zkrátka moc lidí na malém prostoru.
Co se týče topení, mám k dispozici ono větrací okénko ve spíži o kterém byla řeč. A o kamnech jako rezervě uložené ve sklepě přemýšlím. Dřeva je jak bylo řečeno výše dostatek. Osobně topím pouze když je 5stupňů a méně. Nemám rád doma moc teplo. Stačí mi 19stupňů-dnes v luxusu. Takže tohoto se nebojím. Co se záchodu týče, je mi jasné že vodou se na splachování plýtvat nebude, takže hezky postavit kadibudky na vhodném místě a odpad patřičně zužitkovat.A to vštípit i sousedům jinak je o nákazu brzy postaráno. Největší problém ale vidím ve vodě a potravinách, . Náš dům nízký...což je dle mého výhoda, protože připadá větší plocha střechy na domácnost! Plochá střecha domu je ideální k zachytávání dešťové vody (samozřejmě do připravených nádob-holt izolace střechy je u nás z téru nikoli jako dřív z plechu
Re: Přežití PA v panelových domech
Prevratna? Ona existuje, otazkou je jestli by se ti do toho chtelo. Pestovat larvy, brouky atd. Vysoce produktivni, jidlo kvalitni, jenom na uzemi evropy hoooodne nezvykle. Zajdi na prednasku Doc. Borkovcove a dozvis se. Davaji tam ochutnat.
- Sehr
- Příspěvky: 265
- Registrován: 11.01.2012 21:04
- Pohlaví: i černoch by záviděl
- Bydliště: Praha/Kolin
Re: Přežití PA v panelových domech
Proc neco noveho vymyslet? Staci mit jen zasoby potravin.Pro prodlouzeni urcite mit i semena nekterych rostlin.Stolberg píše:Nemyslím si tedy, pokud někdo nevymyslí převratný způsob jak získat potravu, že je možné na sídlišti přežít delší dobu.
- Fabulous
- Administrátor
- Příspěvky: 8840
- Registrován: 17.09.2011 21:33
- Pohlaví: nevím, skryto ve špeku
- Bydliště: Praha a okolí
- Kontaktovat uživatele:
Re: Přežití PA v panelových domech
Panelový dům v dobré lokalitě je jedna z naprosto špičkových variant PA obydlí. Také bych ho chtěl...
Re: Přežití PA v panelových domech
Sehr:Ne každý má byt na uskladnění tak velkého množství potravin. I kdyby to bylo ´jen´na 6 měsíců víš kolik by toho muselo být? Počítám včetně vody. Navíc i když sídliště může být ´relativně´ v dobře situovaném prostředí nehodlám v něm setrvávat déle než týden maximálně 14 dní. Pak prostě nadejde čas odejít...
- Sehr
- Příspěvky: 265
- Registrován: 11.01.2012 21:04
- Pohlaví: i černoch by záviděl
- Bydliště: Praha/Kolin
Re: Přežití PA v panelových domech
Mluvime tu teoreticky. Je rozdil,kdyz clovek bydli jen 50m od lesa a pak nekdo v centru. Vychazim,ze pokud nekdo bydli u lesa,tak zdroj vody bude v okruhu 2km. V panelaku jsou sklepy do kterych se vejde alespon pro 4 clenou rodinu 10 plastovych velkych sudu s jidlem,ktere by meli vydrzet 1 rok.Pokud budou mit semena a podari se jim neco vypestovat,tak i 2 roky.Vidim nevyhodu oproti vesnici,ze nebudou mit vejce,protoze tezko sezenou slepice.přírodní ježek píše:Sehr:Ne každý má byt na uskladnění tak velkého množství potravin. I kdyby to bylo ´jen´na 6 měsíců víš kolik by toho muselo být? Počítám včetně vody.
Ja taky utecu jako vetsina na vesnici k rodine,ale vsichni takovou moznost nemaji. Zda se mi to bezpecnejsi nez mit blizko hodne sousedu,ktere neznate a nebyli pripraveni na PA.
Re: Přežití PA v panelových domech
Zásoby jídla na 3 měsíce je možné skladovat v bytě, 6 měsíců netuším, ale při troše dobré vůle ano, možná část jídla zakopat v sudech do země.. Zásoba vody na 3 měsíce nikoliv, reálné množství pitné, přefiltrované či desinfikované vody je cca 100 litrů na bytovou jednotku.přírodní ježek píše:Sehr:Ne každý má byt na uskladnění tak velkého množství potravin. I kdyby to bylo ´jen´na 6 měsíců víš kolik by toho muselo být? Počítám včetně vody. Navíc i když sídliště může být ´relativně´ v dobře situovaném prostředí nehodlám v něm setrvávat déle než týden maximálně 14 dní. Pak prostě nadejde čas odejít...
Navíc panelák bývá zateplený, takže je menší spotřeba tepla. Pokud vám někdo nevyrazí dveře, nezaloží požár apod., je reálné přežívat určité období dlouhodobého hladu a nákaz z epidemií právě v paneláku. Už jen z toho důvodu, že je to prostě železobeton s ochrannou funkcí. Navíc většina bojových látek jsou těžší než vzduch, takže ve vyšších patrech je bezpečnější přežívání chemického útoku.
Re: Přežití PA v panelových domech
Velkým problémem při přežívání v paneláku bude hmyz; například štěnice je nutné vyhubit ve všech bytech, jinak cesty si najdou všude. Takže každý druhý týden nutná desinfekce bytu, pokud nedojde na vyhubení štěnic z celého paneláku.
Re: Přežití PA v panelových domech
Zatím taky je jedna z mojích alternativ zůstat alespoň po nějaký čas v paneláku.
Pro delší krizi je ale předpoklad že min 50% obyvatel se zdekuje/zmizí. Jejich byty by se musely zpřístupnit a využít.
Ale jako realista vidím následující problémy:
- individualizmus panelákových lidí jde až do absurdna už dnes, co teprv po krizi? -v panelácích je ještě míň "normálních" lidí než mezi domkáři.
- Obyvatelé více bytových jednotek se už dnes mají problém shodnout na spoustě obyčejných věcí, co teprv za tlaku krize?
- I když by se povedlo nastolit dohodu a soulad s většinou zůstávajících obyvatel, i těch pár výjimek, to může hodně narušovat, odlišnými přístupy ke společným pracem, bezpečnosti a hygieně objektu.
Když tak na to koukám, je to vlastně jen jeden problém, ale zásadní.
Pro delší krizi je ale předpoklad že min 50% obyvatel se zdekuje/zmizí. Jejich byty by se musely zpřístupnit a využít.
Ale jako realista vidím následující problémy:
- individualizmus panelákových lidí jde až do absurdna už dnes, co teprv po krizi? -v panelácích je ještě míň "normálních" lidí než mezi domkáři.
- Obyvatelé více bytových jednotek se už dnes mají problém shodnout na spoustě obyčejných věcí, co teprv za tlaku krize?
- I když by se povedlo nastolit dohodu a soulad s většinou zůstávajících obyvatel, i těch pár výjimek, to může hodně narušovat, odlišnými přístupy ke společným pracem, bezpečnosti a hygieně objektu.
Když tak na to koukám, je to vlastně jen jeden problém, ale zásadní.
Re: Přežití PA v panelových domech
Co se té pitné vody týče, tak ta v dostatečné míře v okolí prostě není. I když je to do lesa jen 50m. Všechny potůčky co v okolních lesích protékají jsou již dnes kontaminované/nepitné. Pramení pod sídlištěm a jeho okolím
. Se studnou to u nás moc nevidím. Moc velká koncentrace lidí/znečištění. Ale napadá mě že poblíž je vodárna s nějakýma podzemníma objektama. Netuší někdo jak to uvnitř vypadá-jestli jsou tam dostatečné nádrže vody a tak. Je to přípojka dálkového vodovodu pro sídliště. Několik betonových staveb zasypaných hlínou....
A co se dostatečných zásob potravin týče, Tak ty není problém uložit (mám k dispozici spíž o ploše 2.5m2 a tam by se vešli zásoby i na půl roku. Jen mít k dispozici dostatek volných prostředků. Zatím to řeším tak že nakupuji víc konzerv, těstovin a rýže než zpotřebuju a zbytek ukládám. Nejstarší opět konzumuji a doplňuji novými. Zatím se mi podařilo takto udělat zásobu tak na 1měsíc pro dva. Partnerka to po prvním týdnu vzala na vědomí a už odebírá starší potraviny jen z určených přihrádek
.
Se zásobami vody se to má tak, že nám v zaměstnání dávají balenou vodu (nemáme ofiko pitnou). A tak mi každý den přibyde 1.5l balené Dobré vody-jemně perlivé. Není to nic moc, ale zkoušel jsem to dlouhodobě na sobě a i rok prošlá je normálně a bez problémů pitná. Pokud tedy pominu co se do toho uvolňuje za látky z toho plastu
A až vodu vypiju bude aspoň hodně lahví k uložení nové-dešťové. Uvažuji i o uchovávání pitné vody dezinfikované savem, ale to až ve chvíli, kdy budu cítit že je to dostatečně aktuální. Prozatím mi 100l balené vody jako zásoba stačí.
Ale v reálu si nedokážu představit, že bych na sídlišti měl v takové situaci vydržet déle než měsíc. I když musím uznat, že lepší podmínky bych už asi na sídlišti nenašel. Sousedi rozumní, většina tu bydlí pohromadě už 30let. Od "krizových" oblastí a občanů též dost daleko. Poslední dobou ale toužím koupit si něco vlastního na venkově a tam si věci dělat tak jak si myslím že je to správné a potřebné s ohledem na budoucnost.
A co se dostatečných zásob potravin týče, Tak ty není problém uložit (mám k dispozici spíž o ploše 2.5m2 a tam by se vešli zásoby i na půl roku. Jen mít k dispozici dostatek volných prostředků. Zatím to řeším tak že nakupuji víc konzerv, těstovin a rýže než zpotřebuju a zbytek ukládám. Nejstarší opět konzumuji a doplňuji novými. Zatím se mi podařilo takto udělat zásobu tak na 1měsíc pro dva. Partnerka to po prvním týdnu vzala na vědomí a už odebírá starší potraviny jen z určených přihrádek
Se zásobami vody se to má tak, že nám v zaměstnání dávají balenou vodu (nemáme ofiko pitnou). A tak mi každý den přibyde 1.5l balené Dobré vody-jemně perlivé. Není to nic moc, ale zkoušel jsem to dlouhodobě na sobě a i rok prošlá je normálně a bez problémů pitná. Pokud tedy pominu co se do toho uvolňuje za látky z toho plastu
Ale v reálu si nedokážu představit, že bych na sídlišti měl v takové situaci vydržet déle než měsíc. I když musím uznat, že lepší podmínky bych už asi na sídlišti nenašel. Sousedi rozumní, většina tu bydlí pohromadě už 30let. Od "krizových" oblastí a občanů též dost daleko. Poslední dobou ale toužím koupit si něco vlastního na venkově a tam si věci dělat tak jak si myslím že je to správné a potřebné s ohledem na budoucnost.
- Sehr
- Příspěvky: 265
- Registrován: 11.01.2012 21:04
- Pohlaví: i černoch by záviděl
- Bydliště: Praha/Kolin
Re: Přežití PA v panelových domech
Cim jsou kontaminovane. Neda se prefitrovat?Stolberg píše:Všechny potůčky co v okolních lesích protékají jsou již dnes kontaminované/nepitné.
Pokud vezmu,tak vsechna voda na svete je necim kontaminovana. Dokonce i diky znecisteni ve vzduchu je destova nejak znehodnocena. Studankova zas obsahuje fekalie. U silnic zas je voda znecistena olejem atd.
Re: Přežití PA v panelových domech
To byste se divili mládenci co všechno je pitné, když je nouze o vodu
Může přijít situace, kdy potůček kousek od baráku ve městě bude luxus.
Pokud nemáš protory na uskladnění vody, pořiď si vodní filtr, náhradní filtrační vložky, nějakou chemickou dezinfekci a zjisti si všechny vodní zdroje (i ty nepitné) v okolí. Voda po výpadku zůstává v bojleru, v nádržce wc a v trubkách, takže je dobré vědět kde je nejníže umístěný ventil domovního rozvodu. Obecní vodovody mají vždycky někde (v nejnižším bodě sítě) odkalovací ventil nebo koncový hydrant, to je taky dobré vědět, kde to je, protože to je zdroj poslední vody z veřejného rozvodu.
Les za barákem ještě neznamená, že máš vystaráno s topením. Sušiny padnou jako první a to jich moc nebude, protože hajní si to hlídají a suchary jdou z lesa rychle pryč i dnes. A mokrým dřevem se špatně topí, pokud k němu není aspoň trochu toho suchého. Takže není od věci nakoupit trochu dřevěných briket a uložit do sklepa hned vedle uskladněných kamínek. S půl tunou briket (něco přes půl kubíku) by se v panelákovém bytě dalo měsíc vydržet a bude čas sehnat něco dalšího.
Pokud nemáš protory na uskladnění vody, pořiď si vodní filtr, náhradní filtrační vložky, nějakou chemickou dezinfekci a zjisti si všechny vodní zdroje (i ty nepitné) v okolí. Voda po výpadku zůstává v bojleru, v nádržce wc a v trubkách, takže je dobré vědět kde je nejníže umístěný ventil domovního rozvodu. Obecní vodovody mají vždycky někde (v nejnižším bodě sítě) odkalovací ventil nebo koncový hydrant, to je taky dobré vědět, kde to je, protože to je zdroj poslední vody z veřejného rozvodu.
Les za barákem ještě neznamená, že máš vystaráno s topením. Sušiny padnou jako první a to jich moc nebude, protože hajní si to hlídají a suchary jdou z lesa rychle pryč i dnes. A mokrým dřevem se špatně topí, pokud k němu není aspoň trochu toho suchého. Takže není od věci nakoupit trochu dřevěných briket a uložit do sklepa hned vedle uskladněných kamínek. S půl tunou briket (něco přes půl kubíku) by se v panelákovém bytě dalo měsíc vydržet a bude čas sehnat něco dalšího.

