Pestovanie zemiakov v bareloch (návod po anglicky)

[VonTreskow]

Zaujímavý návod v angličtine ako pestovať zemiaky v sude. Vhodné zejm. do mestských oblastí, kde je obmedzená plocha na pestovanie plodín.

http://greenupgrader.com/11708/4-simple ... -a-barrel/

[Venet]

Lepsie je to pestovat vo vreciach. Take tie klasicke umelohmotne (nie igelitove sacky) na obilie.

[VonTreskow]

Môžeš prosím rozviesť, prečo je to lepšie vo vreciach?

[BUBBA]

Obojí je potřeba brát jako nouzové řešení,vždycky to bude náročnější na zálivku(igelitový pytel o něco méně).Použitý sustrát je nutné měnit,nebo regenerovat přimícháním např.kompostu či uleželého hnoje.V 80.letech jsme takto pěstovali rajčata v pytlech od hnojiv,tehdy to bylo populární.Jisté je,že se to příliš neujalo.

[JimmyJazz]

Jediny duvod, ktery mne napada z hlavy, je uspora mista. Precijen pytle se daji na sebe dobre napasovat. U sudu budou vznikat nezadouci mezery.

[VonTreskow]

U sudov ale vidím výhodu v tom, že pestuješ viac "do výšky" a zároveň, že majú lepšiu trvanlivosť, než vrecia, ktoré sa môžu pri manipulácii ľahšie opotrebovať, pretrhnúť.

[Josef]

Čistě teoreticky je můžeš také rychle naložit a odvést na jinou lokalitu nebo skrýt, když hrozí "předčasná sklizeň" nepřítelem nebo třeba kroupy.

[Roman]

Mně to přijde dost nepraktické pěstovat brambory v sudech. Rozhodně je rychle nenaložíte, protože takový sud s hlínou má cca 100-150kg dle velikosti, a už jen přeprava je dost náročná na prostor v autě a na palivo. Zde jistě výhoda není, pokud nevlastníte náklaďák. Pokuď vlastníte, tak máte jistě i dostatečnou plochu na pěstování brambor klasicky.

V paneláku na to není prostor, ani na balkóně, kde je plocha 6m2. Mnohem jednodušší je skladování několik metráků obilovin a ručního mlýnku.

Prostor na zásoby obilí bude ve stejném ekvivalentu s objemem sudů na brambory. Až na to, že hlínu nelze jíst, kdežto pomleté obilí ano.

[VonTreskow]

No som to bral skôr tak, že v sudoch je dobré skladovať obilie a až sa minie, tak do nich nasadiť zemiaky. A na 6m2 balkón by sa mohli vojsť aspoň zo tri sudy.

[BUBBA]

V paneláku bude nejhorší tahat vodu na zalévání,zvlášť do vyšších pater.

[JimmyJazz]

2 bubba: staci se napojit na okap ktery je zhusta veden vnitrkem domu a muzes si uvnitr vytvorit dostatecne zasoby vody. Sice destove, ale na zalevani to staci a po prohnani nejakym tim katadynem, micropurem a vrstvou dreveneho uhli by se to mozna i dalo pit.

[BUBBA]

I tak mi nepřipadá výnos z takového pěstování adekvátní vynaloženému úsilí (navíc jseš 100% závislý na množství srážek,u nás nepršelo celý loňský podzim - víc jak 3 měsíce).

[BOGOVIK]

To bubba:

Ono záleží taky na tom jakou máš nádrž. Jsem si dělal malé skleník a na zadržení dešťové vody k němu sem pořídil 6 plastových sudů 220litrové. Ale přemýšlím dát pod zem 6-8000l nádrž do země aby bylo i něco na zahradu. A o tom je pěstování, buď studnu nebo nádrž na vodu. Osobně si myslím, že v pytlu to nemusí být špatné. Nemusíš to okopávat, sklizeň je taky rychlejší a méně namáhavá.

[BUBBA]

Na dešťovku jsou super plastové kubíkové nádrže na paletách.Dají se zapustit do země,propojit několik kusů mezi sebou,pokud je necháte na povrchu je snadné je přesunovat podle potřeby.Cena okolo 500,-(použité),životnost desítky let.

[BOGOVIK]

jj, asi vím o čem píšeš (tedy jestli nevadí, že si budem tykat), asi myslíš ty co mají jakoby okov okolo sebe. Já mám ty 250l kvůly ceně, naskytla se příležitost a všechny byly 1k. A ta velká půjde pod zem, bohužel nemám místo na plýtvaní nad zemí a za druhé když by se fakt něco stalo, je lépe neprovokovat svými kapacitami i když je to "jenom voda", i to může provokovat.

Jenom je otázkou kolik je vůbec potřeba zásob (kapacita zásobníku), nemá někdo zkušenost nebo info pro naše podnebí? Myšleno pěstování pro 4-10 osob, aby se při pěstování nemuselo extra šetřit vodou. Pro skleník(12x4m) mám zkušenost je tak akorát právě 6x250l.

[vrb]

My máme skleník 6x3m v létě každý večer 2-3 konve vody, tedy 20l minimálně. Rostliny používají vodu jako chladivo, tak skleník musí být větraný aby se nepřehřály, tím dochází ke značnému odparu. Možná by se to dalo omezit nějakým chlazením ale je potřeba maximum světla pro fotosyntézu.

V sadu mám 30 stromků a k tomu 20x200l sudy, zalévám kýblem ke stromku. napouštím to tak 2x až 3x za sezónu.

Dále stromy a záhony, když je parné léto tak je to kolem 100l denně, zahrada jen a přilepšenou pro 4osoby.

Tu nádrž 8000L uvažuju na zahradu taky, jakou chcete koupit vy?

Jak se dají pospojovat ty 1000L paletovací nádrže?

[BUBBA]

Nádrže propojíš kouskem trubky,na společné napouštění stačí propojit v horní části.Trubku buď navařit nebo použít bazénovou průchodku a do ní nalepit.Pokud se nádrž vypouští spodním ventilem,je nutné povolit horní uzávěr,jinak vznikne podtlak a dojde k destrukci (mě se už zadařilo ).

[marish]

K propojení sudů se používá dlouhé účko z trubek, např vodovodní PVC, kterým se oba sudy spojí "přes rantl", pak se udržují vyrovnané hladiny.

[peteres]

Téma nám odbočilo k zásobárnám užitkové vody, co to přesunout do nového vlákna "Jímání užitkové vody"?

[miki]

Môžeš prosím rozviesť, prečo je to lepšie vo vreciach?

Zdravím.
Způsob pěstování využívá toho, že brambor když klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Já sám jsem to takto pěstoval ve svém mládí a mohu potvrdit, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv, jediné nářadí, které vezmete do ruky je lopata. Čím více zpracujete organického odpadu, (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin a pod.) tím méně hnojiv. Brambory vyžadují mnoho dusíku nejlépe koňský hnůj, ale stačí i dobrý kompost zalívaný splaškami ze senkrovny (septiku). Nepamatuji si, že by se někdy septik vyvážel do čističky "hovnocucem", vždy šel na kompost a nebo pole.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10 cm kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10-15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlíny. Nechají se pouze vrcholové listy s částí cca 5 cm stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny ale i plodné kořeny na kterých jsou hlízy. A tak se pokračuje dále až se dospěje k hornímu okraji pytle a nebo sudu (igelit pytle se postupně jak přisypáváme hlínu roluje zespod nahoru) . Brambora na vrcholu vegetace má silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zárověň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle a nebo soudku, se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že brambora je částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel a nebo barel o průměru cca 30 cm a výšce 1 m dá v optimálním případě 3 násobnou sklizeň.
Oba dva způsoby mají stejný (až na maličkosti) způsob pěstování. A oba mají své výhody a nevýhody :

1) pytle.
Výhody:
- Pytle od hnojiv jsou lépe skladovatelné po sklizni.
- Pytle se dají ve většině případů použít, použité od různých hnojiv a jsou zadarmo jako odpad.
- U pytlů stačí pouze odstřihnout spodní dva rohy.
- Jako pytle na pěstování se dají použít též kupované tzv. odpadní pytle, jsou ovšem slabé a mají tendenci se
protrhnout.
- V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška zeminy. Při začátku pěstování je igelit pytle srolován na okraji
a k rostlině jde více světla.
- Brambory sázíme předklíčené již v dubnu. Když je zima, jarní mrazíky, tak se dají srolované obruby narovnat a vytvoří
nad rostlinami takový jakýsi skleník. Vrchní okraje se spojí třeba kolíčky na prádlo.
- Až trojnásobná sklizeň na jednotku plochy.
- Dnes se dají sehnat jako odpad při balení výrobků. Třeba po hnojivech, výhoda jsou silné.
- Pytle dáváme těsně k sobě. Lepší využití místa.

Nevýhody :
- Špatná manipulace, ruce po nich kloužou.
- pytle mají malou trvanlivost. Po třech, čtyřech letech je igelit sluncem narušen (degradován) a postupně praská a
rozpadá se.
- nedají se skládat na sebe jako barely.
- Odpadkové pytle se dají použít max 1 x, silnější 2 x.

2) Barely:
Výhody :
- Dají se skládat do dvou řad nad sebou, lepší využití místa, až 6 násobná sklizeň na jednotku plochy.
- Lepší manipulace, dva lidi barel plný hlíny a vyrostlých brambor sundají z druhé řady úplně v pohodě váha tak 80-100 kg
podle velikosti barelu.
- při navrtání dir v protilehlé části dna, kterou se barely překrývají se spodní řadou, jsou spodní barely vodou která
vyteče z vrchních zalévány i s hnojivy, které se vyplaví. Zaléváme tudíž nejdříve horní a po hodině i spodní barely.
- Barely plné hlíny jsou velmi dobrou ochranou před střelbou jako třeba druhý obraný val.
- Vzhledem k tomu, že při skládání je mezi nimi mezera musí být první řada překryta druhou ve spodní řadě. Alespoň
základní ochrana proti střelám

Nevýhody :
- výsadba musí být provedena až je po zmrzlých. Není možné přikrytí jako u igel. pytlů a navíc kov barelu, velmi účinně
ochlazuje prostředí uvnitř.
- Při dosypávání hlíny v barelech je obtížnější manipulace, barely horní řady přesahují částečně do půdorysu spodní řady.
- Dosypávání horní řady je možné pouze z nějaké podložky, štaflí.
- Barely zaujímají velký prostor na uskladnění.
- Rostliny v barelu nejsou (po prvotní část růstu) na světle a proto se neúměrně vytahují (jsou tenké stonky). No dyť
když se nedá barel srolovat.
- Barely se musí na protilehlých stranách provrtat nebo prorazit, nejlépe tak aby otvory vrchních barelů byly nad hlínou
spodních.
- Sice snadná ale přesto pomoc druhého člověka při manipulaci s vrchní řadou je nutná. Teda pokud se nespokojíte s
tím, že vrchní řadu před sklizní zvrhnete z té horní, hrozí sice pomačkání plechu barelu ale ten se dá šlapáním dát do
původního tvaru.
- Barely je třeba vevnitř natřít, nejlepší je asfalt rozpuštěný za tepla v naftě a nebo benzínu, pozor na oheň, odstavit
horký asfalt z ohně a v dostatečné vzdálenosti zamíchat benzín. Nepodceňujte, mě to při tom blaflo a byl to fajnovej
požár. Asfalt nesmí být přehřátý, jinak při zamíchání benzín vyprchá.
- část vnější směrem na sever natřete černou barvou a na jih bílou, Bílá je nutná, v létě by se přehřívaly kořeny a
brambory zahynou.
- barely musí být svojí plochou stavěny na severní stranu pozemku, tak aby byly osluněny jižním slunkem.
Proto se jako druhý val proti střelbě dají použít omezeně, pouze na severní straně.
- Barely je nutné pokládat s mezerou mezi nimi, překrytí horního dna může být tak cca 5 cm, spodní rostliny by neměly moc světla.
- Povrch země pod barely je nutné urovnat aby byly stabilní i ty ve vrchní řadě.

Tak a to jsou moje zkušenosti z mládí u rodičů a dnes na zahradě to dělám stejně. Minimum námahy, úspora místa skoro žádná hnojiva, shnije tam jakýkoliv bordel co se normálně odhazuje do popelnic včetně popele z kamen. A úroda jaké bych nedosáhl ani náhodou na jednom aru plochy a s neúměrnou námahou (někdy bylo v bramborách víc plevele než natě brambor, pravidelně ke konci vegetace). V barelu ani plevílek. A to mám pouze 15 ks barelů, průměr 40 cm
výška 80 cm z plechu.
A když se na podzim podíváte na ty pytle a žlutoučké brambůrky tak je to radost. Doporučuji zkusit, budete překvapeni.
miki