- nožičky z kusu drátu, dole jen jsou vyrtaný díry a drát se pak volně asi vyndá. Ale jestli to unese větší váhu - to z toho pocit nemám.
- nahoře mříčka pro jakýkoli hrneček a tedy i možnost možnost opíkačky i menších věcí, možná i placky atd...
vychytávkyp pro :
- vaření na tuhý líh
- vaření na tekutý líh
Hliníkový nýtek určitě ne!!! Hliník se rozpustí někde okolo těch 600°C, což tam po vzniku prvních kousků dřevěného uhlí určitě bude - a pak se to rozpadne. Móóóžná by mohl vydržet měděný. Ale když je to celé nerezové, byl bych jednoznačně pro nerezový nýtek (což bude možná problém koupit) nebo "naklepnutý"* nerezový šroubek (nerezové šroubky občas v prodeji jsou) a nebo v nouzi postačí docela obyčejný železný nýtek, což je pořád o mnoho lepší než hliníkový.
*"Naklepnutý" v tomto případě neznamená "rozklepaný" jako nýtek, jde jen o jeden přesně mířený úder na konec závitu tak, aby se závit zdeformoval natolik, že se přes něj matice samovolně nevyšroubuje, ale při troše násilí a použití klíče nebo klešti ji po takto "naklepnutém" šroubu vyšroubovat lze a spoj zůstává dílensky rozebíratelný.
Když tak na to koukám, jedná se vlastně o plechovky s dírama.
Jako malý jsem si vyrobil takovou mini výheň z 5kg konzervy od balkánského sýra, plechovky od ředidla a ventílátoru z počítače, vintřek jsem vymazal šamotovou hmotou aby žár nešel přímo do plechu. Bohatě to stačilo na drobné kování hrotů šípů, všemožných závlaček, šroubováčů, Koncových ok na řetězy a jiných drobností. Spotřeba paliva minimální, teplota kolem 1450°C (dalo se v tom spálit železo nebo začít tavit šamotovou keramiku). Problém je, že malé ohniště vyžadují malé kousky paliva, takže koks jsem musel před roztopením rozmlátit kladivem na malé kousky.
Josef:
tak vida, mám dobrou intuici, že hliníkový ne Zeptám se v železářství, jaký mají. Něco tu někde mám taky-ale jestli si to vybavuju, je to asi jen na oblečení. Ale to rozklepání konce šroubku asi bude taky stačit. Díky.
Vrb:
o kolik to tak mohlo zvednout váhu, když se to namazalo tou šamotovou hmotou? Taky vůbec nevím, že něco takovýho je. Znám jen klasický šamotky. Docela dobrý nápad na malou pícku.
Nicméne osobně si myslím, že uvažovat o vyšamotování, je zbytečná komplikace. Vtip dřívkáče je právě v jeho jednoduchosti a nerozbitnosti. Když to bude z nerezu a budeš-li v něm topit dřevem, vařit na něm a nedělat si z něho kovářskou výheň, nepropálí se ani bez šamotu. Samozřejmě, kdo si chce postavit do PA-doby výheň nebo tavící pícku, pak vyzdívka smysl určitě má a proto k tomu pár řádků přidám:
S šamotovou maltou co se prodává na opravu kamen jsem před mnoha lety dělal tavící pícku na odlévání mosazi a musím připomenou, že šamotová malta a kov se nemají moc rádi. Musí se na to pamatovat hned od začátku při konstrukci pícky. Plechový plášť, který je uvnitř vyšamotovaný, se teplem roztahuje. Šamot, i když je blíž k ohni se roztahuje o něco méně. Proto šamotová vyzdívka za provozu často "odskočí", utrhne se od stěny a jedná-li se o otevřenou tavící nádobu, často přepravovaná kaminka nebo strop pícky - vypadne. Aby se to nestalo, bylo by zapotřebí uvnitř plechového pláště udělat jakýsi hrubý výplet z drátu a ten přichytit ke stěne (přivařit, provléct otvory aj.) Do výpeltu se pak ta šamotová malta "napatlá", ale dráty musí být schované poměrně hluboko a blízko u stěny, aby na ně nemohl přímý žár. Malta se vyrobí z prodávané šamotové moučky (drogerie barvy-laky nebo železářství specializované na kamna a kouřovody), která se rozmíchá s trochou vodního skla (pozor, žere to ruce), nechá se velmi dlouho vyschnout a pak se v tom opatrně zatopí. Vyzdívka se samozřejmě na hladké stěně po několiká zátopech uvolní, ale i když po vypálení nebude držet na stěně přímo, ty dráty, které ji přivazují ke stěně, ji udrží. Je to vlastně obdoba, jak naši předkové v středověku pletli rohože z vrbových prutů, které následně omazali jílem a používali jako sběrače kouře nad ohništi či dokonce komíny. Kdo to chce mít profesionálně, udělá to stejně jako u průmyslových pecí - tam se k tomuto účelu na vnitřní stranu plechové skříně přivařuje nerezový tahokov (http://www.atenasro.cz/images/tahakov.jpg) na který se žáruvzdorná vyzdívka "přilepí".
Tak nebylo to samozřejmě na pěší tůry. Na to je nej nerezová děravá plechovka, když nebudete topit černým uhlím s ventilátorem tak opotřebení nerezi nehrozí. Bylo to uvedené jako kuriozita.
Moje přítelkyně na treku topila normální klestí a větvičky ve skládacím vařiči na tuhý líh za 15Kč , ty těstoviny z pytlíku se na tom daly připravit. Mravence jsme jedli syrové... Jo to byly časy...
Vážilo to celé tak 4kg. Šamot jsem k ničemu nepřichycoval. Při vymazávání jsem dal mezi plech a šamot tenkou potravinovou folii. Tím mi po vyschnutí vznikla samostatná šamotová trubka, dole zúžená, takže se tam dal posadit kulatý rošt (nouzově to bylo kolečko ze šamotu s vykrájenými otvory). Drželo to na kusu ohnutého plechu postaveného na dně hlavní plechovky. Byl jsem tenktrát děcko a z kapesného jsem si ušetřil na dva pytlíky šamotové hmoty, nic víc jsem neměl, zbytek výhně byl vyroben z odpadu. řešení dost zoufalé, jenže jsem si potřeboval vykovat pár drobností a jiná cesta nebyla.
mám jí, a narovinu vám povím, že je to to nejideálněkší řešení ...... v podstatě využijete téměř všechno teplo z ohně , uvaříte vodu a ještě usmažíte lanšmíd ....
Kupoval jsem jí přímo v UK a nestála ani tolik ....
Mám tu velkou na 1,5 litru vody a na uvaření fakt stačí klacík a dvě šišky (nevím přesně, ale fakt málo)
tím samozřejmě nechci schazovat vaše výtvory - obzvlášť Fjord je šikulka a ten její vařič je parádička ....
Nasgol:
čkej, jak zadara? Mám zrušit svůj komp abych si vyrobila tenhle dřívkoň? Už jsem na něj koukala dřív-ale prakticky se mi nezdá-může to roztrhnout batoh, nebo věci uvnitř, má to ostrý hrany.
Jen aby jsme to zbytečně nepřekombinovali. Dřívkáč je super záležitost do podmínek, kde není dostatek tuhého paliva a je nutné s ním šetřit. Hřebeny hor kolem hranice kosodřeviny atd. Jeho největší výhoda je v tom, že nemusíte nést množství paliva, ale vystačíte si s omezenými místními zdroji, protože je efektivnější než normální oheň. V našich podmínkách je stále nejlepší řešení nenosit vařič žádný a využívat otevřených vhodně volených ohňů (dostatek paliva, kameny, nebo jiný materiál na zhotovení vařiště se také dají sehnat bez problémů.
osobne taky moc drivkac nechapu. Kdyz se tahat s varicem tak vemu plynak, kdyz uz delam ohen tak si ho s klidem udelam na zemi.. ale treba to ma i jiny smysl ktery mi nedosel
reklama
reklama
Hliník se rozpustí někde okolo těch 600°C, což tam po vzniku prvních kousků dřevěného uhlí určitě bude - a pak se to rozpadne. Móóóžná by mohl vydržet měděný. Ale když je to celé nerezové, byl bych jednoznačně pro nerezový nýtek (což bude možná problém koupit) nebo "naklepnutý"* nerezový šroubek (nerezové šroubky občas v prodeji jsou) a nebo v nouzi postačí docela obyčejný železný nýtek, což je pořád o mnoho lepší než hliníkový.
Už jsem na něj koukala dřív-ale prakticky se mi nezdá-může to roztrhnout batoh, nebo věci uvnitř, má to ostrý hrany.
