Broušení a ostření pracovních nástrojů

[optim]

Náhodou jsem narazil na tenhle zajímavý článek:

http://hobby.idnes.cz/jak-nabrousit-sek ... ahrada_mce.

Máte někdo s broušením/ostřením praktické zkušenosti?

[rudde]

S broušením vlastních nožů a seker zkušenosti malé.
Před čím varuji nejenom já, jsou tzv. "brousící romové". Zničí i to , na co se jen podívají
Další zkušenosti např. na blogu

http://www.knife.cz/Default.aspx?tabid=53&g=posts&t=661
cituji:

1. Nabrousit nůž zvládne každý.
2. Dobře nabrousit nůž zvládne s trochou praxe skoro každý.
3. Velmi dobře nabrousit nůž zvládne někdo, kdo se tomu opravdu věnuje a snaží se neustále zdokonalovat.
4. Dokonale nabrousit nůž zvládne někdo, kdo tomu zasvětí svůj život, má na to všechny potřebné zkušenosti, know how i vybavení.

[mr_tricoder]

Temer jakym koliv nozem se musis oholit. Material ovlivnuje pouze to jak dlouho ti vydrzi brit noze ostry.

Zaklad je poridit carborundum brousek za korunu kousek co je zvrchu hruby a zespod jemny. Zacit borusit, krajet a nakonec i holit

[Josef]

Když jsem za hluboké totality studoval průmyslovku. Strojírenskou technologii vyučoval přímo její tehdejší ředitel. Když poprvé přišel do třídy, bylo to stejné jako by přišel Igor Hnízdo ve filmu Obecná škola. Prohlásil, že kdokoli ze studentů nebude umět naprosto do detailů "břitový diagram nože" (a diagram "Fe-Fe3C"), má prý u něj smůlu. Jakmile zjistí, že se to dotyčný pouze nabifloval a neví o čem mluví, toho okamžitě vyhodí ze školy. Několik lidí, co nedávalo pozor, skutečně vyletělo, já to naštěstí nějak ustál. Dnes mu za to moc děkuju i když už není mezi živými. Díky tomu si troufnu nabrousit prakticky cokoliv, od perořízku po tesák, nůžky, střižník, dláto, vrták i závitník, pilu listovou, cirkulárku i řetěz k motorovce, stejně tak jako soustružnické može. Ono je to totiž jedno, co brousíte, pokud si před tím než se dotknete kamene nebo brusky uvědomíte, jakým způsobem nástroj v praxi pracuje a kterými stranami vlastně odřezává materiál. Jasně že jako brusič nejsem žádná světová hvězda. Jsou lidi, co jim projdou desítky nástrojů denně a jsou mnohem zručnější i rychlejší. Ale to už je jen o fortelu, pečlivosti a času, který můžete nástroji věnovat. To už jsou věci které by se v PA-době dostavily každodenní prací samy. Takže doporučuji "břitový diagram", případně doporučené a v praxi vyzkoušené úhly pro různé nástroje pohledat ve strojnických tabulkách (např.tzv."Černoch") i na internetu a alespoň si je vytisknout, když už ne si je všechny zapamatovat.

[Artifex]

No, já brousím břitvy kdyby někdo potřeboval.
Jinak je mne možné najít na břitva.cz

[hanpari]

Josef:
Můžeš mi prosím stručně objasnit, k čemu ten břitový diagram vlastně je? Jak se používá?

[alibaba]

jinak ja take nevim co to je britovy diagram a ani mne to nezajima jasne jako drevar dovedu nabrousit vsechno mozne a stale si pamatuji jak nam mistr nekdy v 15 letech vysvetloval kluci nebrousete ty dlata a hobliky tak ze holi ,nebot se brzo otupi ,ale rikejte neco 15 letym kazde dlato bylo tak nabrousene ,ze holilo a mi jsme meli oholene paze a nohy jak jsme nestale zkouseli ostri jak to holi.Srank u pily jsem delal od oka tak jak nas tu ucili mistri a pak brousil pilnikem .....neco nabrousit neni zadna nova veda ,vse je to zname od husitu ci 1000 let pred tim ....
Britva ma dute vybrouseni a kdyz si ji koupite je uz nabrousena o ke britve se prodava kuze a britva se potahuje pouze na kuzi a na brousku ji znicite ,nektere spolecnosti vyrabeji noze s dutym vybrousenim jako britva ,ale to je spatne ,nuz se co se dobre brousi ,ale je moc ostry a pak se brzo otupi....

[Josef]

2 hanpari:
No to půjde ztuha, protože nejde dát půlroční průmyslováckou tématiku v kostce do jednoho krátkého příspěvku a nedej bože ještě po více než pětatřiceti letech. Nicméně, úplně laicky řečeno -
Břitový diagram definuje, pojmenovává a rozděluje (u hlavního ostří) na jakémkoliv řezném nástroji:
1. plochu, po které bude za řezu odváděna tříska (odebíraný materiál) a její úhel vůči materiálu nazývaný "úhel čela" označovaný "gama"
2. plochu, která zůstává ve styku s materiálem a materiál se po ní při svém pohybu tře i její úhel, pod jakým se od materiálu vzdaluje, nazývaný "úhel hřbětu" označovaný "alfa".
...a ještě spoustu dalších podobných ploch (u vedlejšího ostří), sklonů a úhlů (např. vrcholový úhel vrtáku aj.) - což je vpodstatě především o tom, jak jsou obě ty dvě plochy hlavního ostří zorientovány vůči ose nebo posuvu celého obráběného materiálu. Každý nástroj (kuchyňský nůž na krájení chleba, soustružnický nůž, vrták, pila, výstružník či závitník) odřezává materiál jiným způsobem, ale na každém se obě dvě výše uvedené plochy nacházejí a vždy můžeme jednu část materiálu nazvat "třískou" a druhou "obrobkem" (i kdyby to byl tak absurdní obrobek, jakým je krajíc a pecen chleba). Když si nástroj při práci prohlédnete, kde odřezává třísku, jak a kterým směrem se po jeho povrchu tříska pohybuje, kde zůstává po třísce obrobená plocha a kde se nástroj tře o původní materiál, pochopíte, která plocha je která (čelo/hřbet), tím pádem dokážete pojmenovat, který úhel je gama, který alfa a pak je dokážete vyhledat ve strojnických tabulkách, kde se správné úhely pro broušení různých nástrojů uvádí. Když neznáte britový diagram a nedokážete si uvědomit jak vlastně nástroj, který chcete brousit pracuje, nedokážete si uvědomit, co je pro nástroj důležité, ani pojmenovat jednotlivé úhly. A bez toho jsou údaje z tabulek, i když je máte k dispozici, k ničemu a nedokážete je ani správně použít. Je to stejné, jako kdyby měl mořeplavec na lodi perfektní podrobné mapy všech světových oceánů, ale neuměl používat sextant.
Bohužel jsem si jen tak náhodou vygoogloval obrázky k termínu břitový diagram a s hrůzou zjistil, že je na nich sice namalovaný nůž (i s tvrdokovovým plátkem - nevím proč), ale už není naznačený obráběný materiál ani ta odebíraná tříska. Takže chápu, že se z takových podkladů toho pro začátek vlastně moc pochopit nedá a pokud má o nástroje a broušení někdo skutečně zájem, udělá lépe, když si vytáhne raději staré poctivé padesát let staré tabulky. Tohle jsou totiž naštěstí věci, která se časem moc nemění a ve starší literatůře je většinou více praktických informací a méně teorie.
Samozřejmě jsou plochy, úhly a rozměry, které jsou pro funkci nástroje důležité (například průměr vrtáku, profil závitníku), opotřebovávají se, ale podomácku je brousit nesmíte. Myslím tím jen ty konkrétní plochy. Nástroj samozřejmě brousit můžete, ale v takových případech to musíte prostě obejít tím, že obrousíte více materiálu z čela břitu nástroje, aby jste se dostali k nepoškozené části profilu a dokázali obnovit ostří bez zbroušení hřbetu (závitník, tvarová fréza, tvarový nůž) nebo v některých případech zkrácením nástroje (vrták dláto aj.), pokud je z homogenního materiálu (bez břitových destiček).
...stačí ti to alespoň takto? (Uf, myslím si půjdu nalít panáka.)

[Karlos]

Převrat v ostření řetězu motorové pily. Za pět vteřin je hotovo

Výrobce lišt a řetězů pro motorové pily Oregon má novinku, která znamená revoluci pro uživatele amatérských a farmářských pil. Vynalezl novou geometrii řetězu tak, aby je bylo možné brousit shora a dodává i brousicí přípravek. Jeho pomocí bleskově nabrousí řetěz i méně šikovný amatér.

Zdroj: http://hobby.idnes.cz/novy-zpusob-ostre ... ahrada_bma

[hanpari]

Josef:
Díky moc. Když s tím člověk nedělá, tak si moc neumí pod tím nic představit. Co se týče google, taky jsem našel nějaké obrázky, ale moc neodpovídaly tomu, o čem jsi psal ty. Popsal jsi to moc pěkně, po práci se tím prokoušu a pak si dovolím nějaké otázky.
ještě jednou děkuji moc.

[Josef]

Nový pilový řetěz - nádhera, dřevorubci-hobbysti od zítra už nebudou mít žádný problém...
Výrobce však nedává nikdy nic zadarmo. Proto jak se říká, za vším hledej lumpárnu:
Podívejte se, jak málo je na zubech materiálu, který můžete regulérně broušením oderat než řetěz ztratí svou řezací funkci - ve srovnání s klasickým pilovým řetězem. Párkrát obrousíte, zub bude krátký, mezera se začne hltit pilinami, budete muset tlačit, řez se začne pálit... ...a pak s tím seknete a půjdete raději pro nový řetěz do podejny - tedy přesně tam, kde vás výrobce potřebuje mít. Nechci být skeptik, ale myslím, že je to jen další obchodní fígl jak nalákat zákazníka (když ho od kulatého pilníku bolí ruce). A že tento přípravek zase patří stejné kategorie, ke všem těm patentním ostřičkám vrtáků a nožů, co fungují uspokojivě jen po krátkou chvíli, než se v brusném kotouči vydrolí drážka. Na zahrádce s jednou jabloní uprostřed, to asi svému novému majiteli vydrží dlouho, ale do PA-doby bych to nechtěl.

[Josef]

Dovolil jsem si doplnit obrázky tak aby byly součástí příspěvku neboť na původních umístěních časem nebudou dostupné, což by tento kvalitní příspěvek trochu degradovalo. Admin.

Mám obavu, že v PA-době budeme muset umět brousit všechno. Tedy i to, co dnes zcela běžně zahodíme a koupíme nové (viz. některé postupy uvedené níže). Nástroje, zejména ty z kvalitního materiálu nebo tvarově výrobně náročné se budou používat tak říkajíc "do posledního dechu". Aby se předčasně nezlomily nebo ostří nevyštípalo, bude včasné ostření mimořádně důležité. Většina práce bude buď ruční nebo se značně nedostatečným strojním pohonem a to je další důvod, proč budou muset být nástroje často ostřeny, aby kladly při práci malý odpor. Nevím, jaké budou k dispozici v PA-době brusky. Asi nic moc. Možná něco takového jako je tohle:
http://www.mujdum.cz/obrazek/4da42a3067 ... 27x395.jpg shrnuto slovy: "Sám si brousím, sám si točím."

stavba-brouseni-rucnich-nastroju-dilna-01_527x395.jpg (24.21 KiB) Zobrazeno 25402 x

Zcela určitě přežije i tenhle starověkký vynález.
http://www.i-bazar.cz/pictures/pics/ruc ... 495520.jpg

Mimochodem všiměte si u něho zcela originálního fíglu, kusu pneumatiky místo vaničky na vodu, poplatného jednadvacátému století.


Broušení nůžek
Na broušení nůžek potřebujete brusku, která má kotouč na LEVÉ straně. Pokud máte brusku pouze s kotoučem vpravo, nůžky pořádně nenabrousíte, zato si úspěšně zasukujete ruce. Brousit můžete buď v přípravku
http://www.rozkosny.eu/obraz/bruska3.jpg

bruska3.jpg (12.79 KiB) Zobrazeno 25401 x

http://cz.strima.com/image/123664/p/1/1 ... el-111.jpg

nebo od ruky na šikmo skloněné opěrce tak, že se opěrka od kotouče směrem k brusiči mírně svažuje dolů (20° od vodorovné roviny). Ani od ruky není třeba se toho bát. Většina brusičů žádný přípravek nepoužívá, brousí tzv. "z volné ruky". Brousit začnete od vnitřního konce nůžek, kde jsou čelisti spojené. Mírně přitlačíte na běžící kotouč a plynule táhnete nůžky po kotouči zprava doleva. Plynule na jeden zátah. Pak se podívejte, zda jsou můžky ostré po celé délce břitu a bez zubů. Pokud ne, opět táhnete v celé délce ještě jednou. Nikdy se nevracejte nebo nebrušte jen určitý úsek. Vždy plynule táhněte přes celou délku. Různými přípravky se dají mírně ztupené nůžky "obtáhnout", ale ne řádně zgeneráklovat. takže tohle raději nezkoušejte:
http://img.ceskyinternet.cz/clanky/odst ... 899630.jpg

20643-542515-1_shutterstock_80899630.jpg (15.37 KiB) Zobrazeno 25401 x

http://mojedilo.ireceptar.cz/navody/jak ... nuzky2.jpg

nuzky2.jpg (23.76 KiB) Zobrazeno 25401 x

Nástroje na dřevo
Sekery, dláta, hoblíková železa se brousí na pomaluběžném, vodou smáčeném kotouči, břitem po směru otáčení:
http://frantisekcerny.eu/obchod/399-128 ... -seker.jpg

pripravek-tormek-sva-170-na-brouseni-seker.jpg (22.31 KiB) Zobrazeno 25401 x

http://www.michalmolin.cz/data/stranky/katalog/t-7.jpg

t-7.jpg (15.73 KiB) Zobrazeno 25401 x

Lze je brousit i na rychloběžných bruskách, ale v takovém případě se brousí obráceně, tedy břitem namířeným proti otáčení kotouče, dobře opřené o skloněnou příložku a velice opatrně, aby se vznikajícím teplem neohřály a kalená ocel se nepopustila. Nástroje na dřevo je zapotřebí vždy obráhnout ještě velmi jemným brusným kamenem navlhčeným ve vodě nebo oleji a strhnout z břitu ostřinu. Želízko hoblíku lze ručně brousit i za pomocí jemného brusného papíru (zrnitost 200 a pod.) položeného na skle http://nd03.jxs.cz/992/853/b45a91d633_64801380_o2.jpg stejně tak jako dláta.

b45a91d633_64801380_o2.jpg (20.45 KiB) Zobrazeno 25401 x

Mlýnek na maso
Součástky mlýnku viz. níže můžete nouzově nabrousit i bez bez BPH (tj. bez strojní brusky "magnetky") a to tak, že díly položíte na kousek rovného okenního skla, na který potřete brusnou pastu (prach z brusného kotouče s olejem) a ručně, krouživými pohyby, kovové díly vůči rovině skla plošně zabrousíte. pak samozřejmě dobře umýt v jarové voděm jinak vám bude v upečené sekané skřípat bruzivo mezi zuby.
http://www.brouseninastroju.eu/foto/12.JPG

12.JPG (29.02 KiB) Zobrazeno 25401 x

Závitníky
se dají brousit amatérsky podomácku stejně jako se profesionálně brousí frézy. Je k tomu zapotřebí jemný úzký, plochý - tzv. "talířový" kotouč. Brousí se zásadně jen v mezeře, viz. obrázek "c" a "d" na náčrtu
http://www.tch2.estranky.cz/img/mid/64/ostreni-frez.jpg

a kotouč se při tom mírně tlačí zboku na "zub", nikoli "do hloubky" závitníku. Lepší včas, nerovnoměrně a nepravidleně nabroušený závitník, než ho sice s původní, ale tupou geometrií, zalomený tahat z díry.

Závitová očka
lze brousit amatérsky také, ale brousí se pouze v otvorech, kudy odpadávají při závitování třísky. Použije se k tomu malá fortunka (viz. níže). Ta má samozřejmě malý úber, takže je zapotřebí brousit včas, ne až už jsou na očku vyštípané zuby.
http://www.naradionline.cz/products/w200gif/453.gif

453.gif (4.69 KiB) Zobrazeno 25401 x

Problémem budou i kvalitní syntetické brusné materiály. Na broušení měkkého železa samozřejmě stačí i přírodní pískovec. Pro kalené oceli vystačíte s korundovým kotoučem - který je podle drsnosti růžový, bílý nebo šedý. Na ruční obtažení můžete použít i jemnozrnnou břidlici. I většina smirkových pláten využívá jako brusivo korund a podřadnější papíry drcené sklo. Ale na nástroje s tvrdokovovými plátky už s korundovým kotoučem nevystačíte, protože plátky ze slinutých karbidů a keramiky jsou extrémně tvrdé. Pro ty je zapotřebí kotouč s obsahem nitridu bóru - světle zelený, šedná nebo černý, případně speciální kotouč diamantový. Vysoce tvrdé kotouče se však nehodí na měkké materiály, obyčejným železem v nich zacpete póry a kotouč pak pálí. Žádné univerzální kotouče, kterých byste si stovky nakoupili do zásoby, bohužel neexistují. Ale přesto by se jich pár do zásoby hodilo. Jak se v tom vyznat? Jedno z písmenek udává jakost kotouče pro tu kterou tvrdost materiálu. Najdete to v tabulce http://www.bestb.cz/pub/image/stupne-tvrdosti.gif.

stupne-tvrdosti.gif (11.23 KiB) Zobrazeno 25401 x

Ve druhé tabulce (viz. níže, zdroj: http://www.brusivojimi.com/img/user_ima ... %A1zvu.JPG)je detailně rozebrané celé značení, jak se dnes u kotoučů používá, což je zapotřebí znát při případném objednávání nebo nákupu, když vám prodejce nedokáže poradit nebo "mlží".
(Pozor na záludnost v označení - čím tvrdší materiál brousíte, tím je podle písmenka paradoxně "měkší" kotouč. Tím se totiž myslí "soudržnost" zrn kotouče, tj. aby se dokázal zbavovat opotřebených zrn. Na tvrdém materiálu se musí kotouč zbavovat zrn rychleji, protože se rychle opotřebovávají a tak musí být "měkší". Tohle písmenko nepopisuje samotnou tvrdost zrn brusiva - ta samozřejmě musejí být na tvrdý materiál také tvrdá! Jakou tvrdost má vlastní brusivo, to udává předchozí znak - např.49C)

[Venet]

Josef za tie tabulky kotucov
V tomto som sa nevyznal

[Grunt]

Když jsem za hluboké totality studoval průmyslovku. Strojírenskou technologii vyučoval přímo její tehdejší ředitel. Když poprvé přišel do třídy, bylo to stejné jako by přišel Igor Hnízdo ve filmu Obecná škola.

V době po-totalitní to nebylo až tak hrozné, ale podobné. Člověk přišel do školy, nevěděl vůbec nic a první věta učitele byla něco ve smyslu: „Odteď jste strojaři, a musíte umět toto, toto, toto (no v podstatě všechno)…nějaká otázka — jaktože to nevíš? Vždyť si strojař! To musíš vědět!“. IMHO jen příprava na praxi.

Díky tomu si troufnu nabrousit prakticky cokoliv, od perořízku po tesák, nůžky, střižník, dláto, vrták i závitník, pilu listovou, cirkulárku i řetěz k motorovce, stejně tak jako soustružnické može.

Já zas naopak troufnu tvrdit, že jsem to nepochopil do teď.

i na internetu a alespoň si je vytisknout

Já bych doporučil něco jiného. Za totality vznikly velice dobré knížky, takové ty růžové jménem Strojírenská technologie (alias STTčka). I když jsou víc nadělené, ořezané, už ne moc platné a okomentované, existují v podstatě dodnes. Nejsou to přímo návody pro atomové vědce, takže velice dobrý začátek IMHO pro kohokoliv. Já už si dvě sehnal. Jednak protože je potřebuji (pamatuji se že jsme něco brali, ale už si moc nepamatuju přesně co) a jednak protože mám teď víc času si je pořádně projít když nejsem ve škole.

SKMBT_C25212041011490.jpg

SKMBT_C25212041011491.jpg

případně doporučené a v praxi vyzkoušené úhly pro různé nástroje pohledat ve strojnických tabulkách (např.tzv."Černoch") i na internetu a alespoň si je vytisknout, když už ne si je všechny zapamatovat.

Hele já nevím, ale v ST jsem našel sice hodně hodnot, ale většinou pro nějaké kovy (OK, především různé oceli). A ta se zrovna nožem neřeže, takže moc nevím. Navíc ocel je vcelku homogení, s ostatními materiály (až po ten chleba) je to horší.

Můžeš mi prosím stručně objasnit, k čemu ten břitový diagram vlastně je? Jak se používá?

Já bych to zkusil trošičku víc po lopatě než Jožka: Vyvrtat díru nebo si ubrat kousek z čela na soustruhu s prominutím zvládne kdejaký blbec (ne že bych to tak myslel doslova, zas tak moc lidí to nezvládne a i já sám s tím vyloženě válčím ). Zahloubit těch děr víc, třeba 30 a nebo udělat na soustruhu složité hřídele pro celou sérii už není taková prča. Nástroj se tupí, zahřívá, opotřebovává, ničí, člověk se u toho mnohdy nadře jako hovado (když jde o nějakou ruční řezačskou práci), narozčiluje jako hovátko boží, nehledě na to, že častokrát to prostě nejde. U NC strojů pak jde především o čas. Ostrost nástroje (obyčejným nožem počínaje, komplexními obráběcími nástroji konče) samozřejmě je jedním z faktorů. Ale zase jen čistě leštit ostří (ano, viděl jsem to snad někde na břitva.cz — kurňa, s rozumem chlapi, hlavně to berte s rozumem) a zarovnávat ho snad až do úrovně jednotlivých atomů je hovadina (když se při prvním řezu poškrábe pokud teda nejsou mezi-atomární vazby na úrovni nějakého diamantu). Další věc je třeba úhel, který nástroj svírá aby tvořil dobrou třísku a tím tak řez ulehčoval. No a to právě určuje břitový diagram. Samozřejmě těch faktorů je mnohem víc (z hlavy mě napadá materiál nástroje, řezný odpor, tvorba a dobrý odvod třísky, chlazení a adheze, nějaké řezné podmínky, tedy vhodný posuv, otáčky, atd.) a to je právě náplní STT. Pro jednotlivce, kutily a případné přeživší vidím výhodu v tom, že si představ jak se asi řeže s nástrojem, který je optimalizovaný na to dělat (a hlavně vydržet dělat) celé série. IMHO to může také znamenat rozdíl mezi jedou dírou a složitým výrobkem/strojem a nebo třeba u dřeva mezi přeřezáním kmene a dřením se jako vůl. Navíc i na ty nástroje co dělají obrobky musí existovat nějaké nástroje. Nebo aspoň tak jsem to pochopil já a takhle to beru. Poučení o břitovém diagramu jsem naskenoval o pauze, takže se na to můžeš mrknout jestli tě to zajímá a pokud chceš vědět víc (a nebo link už zmizel), tak si prostě pořiď výše zmiňovanou knížku.

[hanpari]

Díky za výklad. No já to v praxi moc nevyužiji, jen mne to zajímalo. Já jsem spíš do plastů

[Grunt]

Díky za výklad. No já to v praxi moc nevyužiji, jen mne to zajímalo. Já jsem spíš do plastů

A odlévací matrice děláš jak? Ty jsou kór náročné na obráběcí technologie (hlavně co se přesnosti a drsnosti povrchu týče).

[Josef]

Když už jsme u toho obrábění...
Dnes jsou ve velké oblibě nástroje s tvrdokovovými destičkami. Vydrží, netupí se, zvládnou obrábět i tvrdé materiály, snesou vysoké řezné rychlosti, vysoké otáčky, vysoké teploty. Setkáte se s nimi prakticky všude. Od vrtáku, soustružnického nože až po cirkulárku. Ale rád bych upozornil, že pro PA-dobu není takový nástroj žádnou výhrou. Proto si jich nedělejte nadměrné zásoby. Má to dva důvody, proč o tom píšu. Tvrdokov (slinuté karbidy a keramika) je křehká. To je hlavní důvod, proč se tyto nástroje brousí zcela záměrně pod poměrně "tupými" úhly, jinak by se ostří vyštipovalo. Nástroje s plátky (třeba pila) mají také obvykle i širší řez, plátek nosný materiál přesahuje. Jenže nástroj s tupými úhly sice dlouho vydrží, ale při práci vytváří hodně tepla a současně spotřebovává hodně hnací energie. Jinými slovy, tvrdokovové nástroje patří do doby naší současné "energetické hojnosti". V PA-době se dá očekávat značná "energetická nedostatečnost" a slabý pohon. Tam, kde bude pohon pro tvrdokovové nástroje už nedostatečný, dobře poběží nástroj z klasické nástrojové oceli, když bude pod ostřejším úhlem. Často vystačíte s polovičním hnacím výkonem na stejnou práci nebo budete alespoň moci použít menší strojní posuv. Takový posuv, který by už tvrdokovový nástroj nebyl ochotný akceptovat. Takže pokud se chcete do budoucna předzásobit nástroji, nakupte si raději například zcela obyčejné celoocelové kotoučové pily místo pil s napájenými plátky. Obyčejné kotoučové pily sice budete sice muset častěji brousit a rozvádět, ale můžete je brousit stále dokola, dokud z nich nebude malé kolečko. U tvrdokovové cirkulárky ji po vylomení několika plátků budete muset celou zahodit. Sežeňte si raději hranolky z rychlořezné oceli než hotové soustružnické nože s tvrdokovovými plátky. Budete si je moci nabrousit na libovolný tvar a využít prakticky celý materiál. A tak dále...

[felix5]

broušení nožů : z vlastní zkušenosti můžu říct že nůž se dá poměrně rozumě nabrousit i o hrnek/ talíř / misku nebo kterejkoliv pálenej kus nádobí. v místě kde neni glazura ..tedy na spodní straně kde to v peci doléhalo . neni to uplně košér ale funkční to je.

[GOD]

kuchinske nože som brusil zo začiatku na brusnom kameni, hrubom, jemnom, potom leštil na leštiacej paste a bruske až to bralo chlpy, jeden nôž mi trval cca 10-20min. Potom som si povedal. Mesiari - reznici používajú tu ocelovú osličku, skúsim to aj ja. Občas ked je treba nôž pretiahnem na ocelovej osličke kým neni treba, cca 30s. Na to aby vyborne pracoval v kuchini nepotrebuje holit chlpy. Možno by aj holil, ale neskušal som. Nič nové, ja viem.

Niektore sekery maju od vyroby blby uhol, tak je vhodne ho upravit. ak je to ale kalené ostrie, pilníkom si moc nepomožete, takže treba flexu.

ale hlavne, ked sa človek správa k nástrojom s rozumom, vydržia kopu práce

[felix5]

Před čím varuji nejenom já, jsou tzv. "brousící romové"

taky varuju . jentak z prdele sem se zeptal v jednom stánku v obi na roztylech a oni že prej mají vlastního osvědčenýho nožíře . protože s broušenim nemám moc zkušeností a za ta léta se mi povedlo ostří na některejch místech trochu vylámat věnoval sem jim teda svuj milovanej kapesní Smith & Wesson aby si s tim "odborník" poradil . za tejden viděl tu hrůzu . dotyčnej brousil tak horlivě že obrousil i tělo a bylo to doslova a dopísmene jen protažený na takovym tom V kotouči do vrtačky a to tak ledabile že některý místa byla tupá . nehledě na to že ubral uplně nesmyslný množství čepele.