Konstrukce a výstavba krytu
Re: Konstrukce a výstavba krytu
No to jsou joutubeři co si peníze prostě zaslouží .
A tady je bunkr i s příběhem .....
https://www.youtube.com/watch?v=WlZSHwcZC4A
A tady je bunkr i s příběhem .....
https://www.youtube.com/watch?v=WlZSHwcZC4A
"Mors certa hora incerta"
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Tak to je moc...
šťuchajú tam s klacíkmi, a steny bunkra sú hladké od rýľa... S parangom ide na papeky a prinesie narezané s pílkou...
A ten príbeh... hmmm, pre deti dobré
šťuchajú tam s klacíkmi, a steny bunkra sú hladké od rýľa... S parangom ide na papeky a prinesie narezané s pílkou...
A ten príbeh... hmmm, pre deti dobré
Cogito, ergo armatum sum.
- DanBlack
- Příspěvky: 1484
- Registrován: 02.02.2012 23:19
- Pohlaví: malé, zrzavé
- Bydliště: Severní Čechy
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Celkem profivideo...
Nehledal bych v tom nic složitého, vypadá to jak asijské verze českých chalupářů/zahrádkářů.
Nehledal bych v tom nic složitého, vypadá to jak asijské verze českých chalupářů/zahrádkářů.
------------------------------------------------------------------
Štěstí neexistuje...jsou jen průsery co dobře dopadly.
Štěstí neexistuje...jsou jen průsery co dobře dopadly.
- Fabulous
- Administrátor
- Příspěvky: 8795
- Registrován: 17.09.2011 21:33
- Pohlaví: nevím, skryto ve špeku
- Bydliště: Praha a okolí
- Kontaktovat uživatele:
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Jsou to lidi, co si vydělávají reklamami na Youtube. Tady to nemá co dělat.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
navíc mám pocit že jim ten úkryt vydrží do prvního deště
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Protiatomový kryt Bezovka je stále funkční. Útočiště v něm najde 2500 lidí
https://www.novinky.cz/koktejl/512380-p ... -lidi.html
https://www.novinky.cz/koktejl/512380-p ... -lidi.html
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Konečne sa mi podarilo dokončiť úpravu krytu na mnou požadované parametre.Nebola to jednoduchá práca,a tak sa podelím so skúsenosťami.
Zdedil som dom po rodičoch(dokončený 1951).Otec,na základe skúsenosti z II.svetovej vojny,prispôsobil stavbu tak,že spevnil pivnicu na odolný kryt a vybudoval skrytý potravinový depozit.V 70-tych rokoch sa hospodárska(nepodpivničená) časť domu prestavala na obytnú s novými pivnicami(kotolňa a sklad paliva),spojenými so starou časťou chodbičkou(šírka 85cm,dlžka 350cm)-stred domu ostal nepodpivničený.
Kryt som budoval v pivniciach v starej časti.Východiskové parametre-obvodový kameňobeton
s hrúbkou 75 cm zemina do výšky 150 cm,strop ičko nosníky 20cm,dvojitá armatúra,hrúbka betonu medzi nosníkmi 18 cm,zo spodu stropu je asfaltová lepenka(ta sa tam dávala na šalung
pred betonážou),podlaha kameňobeton.Rozmery:sklad 460x400 cm a pracovná miestnosť 460x320 cm-výška 205 cm.Miestnosti delí múr 30cm z plnej tehly.Sklad je prázdny,vedie cezeň hlavný prívod vody.V prac.miestnosti je murovaný sporák s "integrovanou" pecou na chlieb(používam ako sušiareň),a kachľova nádstavba je väčšia a je v nej udiareň.V miestnosti je tečúca voda a odtoky do kanalizácie.Pretlakový plynotesný kryt som sa rozhodol urobiť zo skladu.Vypratal som celý priestor,vyspravil opadanú omietku okolo dverí,na dvere som dal
dvojité silikonové tesnenie,do otvorov okienok(2 ks 50x40 cm)som vsadil plexisklo hrubé 4 cm
s vyfrézovanou drážkou-do tej som natiahol bicyklovú dušu a vložené v otvore nafúkal.Na dvere som inštaloval U manometer naplnený zafarbenou vodou,a začal som cez múrovu prechodku(s guľovým ventilom Js 40) do "krytu" vysávačom fúkať vzduch.Po cca 15 minútach som dosiahol pretlak 5 mm! vodného stĺpca,aj ten po vypnutí vysávača zmizol.Čiže masívny únik vzduchu,ale nič nebolo vidieť.Po podrobnej kontrole som v kúte za bočnou stenou police objavil spodné dvierka na čistenie dvojdierového komína zabielené spolu so stenou.Po ich povizórnom utesnení silikónom sa mi podarilo natlakovanie len na 20 mm za chodu vysávača.
Skonštatoval som,že netesnia dvere a múr medzi pivnicami,a vykašľal som sa na to.
Pred dvoma rokmi kolega z práce odkúpil priestory krytu pod bytovkou(výstavba 1948-50),a bol ochotný venovať mi jedny štvorpákové plynotesné dvere za šetrné vysekanie z betónu a odvoz.Dvere mi odborne inštaloval kamarát,ale plynotesnosť sa nezlepšila-ostalo len utesniť múr.V dome nebývam,ale chystám ho na "pokročilejšiu" starobu- nová strecha,okná,
fasáda,kúpeľňa,WC a niektoré rozvody.V rámci výmeny strechy som inštaloval úchyty a prechodky na fotovoltaiku,a na skúšku som osadil 2x 250 W panely zatiaľ s úspechom len na ohrev teplej vody.Tento rok som začal uvažovať o akumulátoroch,a napadlo mi,že akumulátory a elektroniku umiestnim v kryte,a kryt zodolním voči EMP.Strop dvojitá armatúra,
čiže ok,a na bočné steny som priskrutkoval pozinkovaný ťahokov 2x1 m(oká 10x6 mm,hrúbka 0,8 mm)s prekrytím 10 cm.Všetko vodivo spojené s nosníkmi stropu,rámom dverí a vnútornými rámami okien( z L profilu-na ne sa nasadzuje mreža so sitom z ťahokovu).Na bočné steny sa nahodila barytová omietka domácej výroby s prísadou 0,5% umelej medenky(plesne,huby,
indikátor vlhkosti) o hrúbke 2 cm,obielilo sa a hotovo.Kryt zatiaľ suchý,za chvíľu natlakovaný na 50 mm VS,solídne drží tlak(za hodinu klesne na 20mm).Mám pripravenú jednoduchú filtroventiláciu s(zatiaľ) ručným krídlovým ventilátorom a debnou priemyselných filtrov do masiek a nejaké chemikálie(KO2,BaO2) na výrobu kyslíka a chemsorbciu CO2.Na dezinfekciu vzduchu mienim použiť 2 ks "horske" slnko v predsieni.Mám hotové aj 3 ks prídavné,skladacie
podpery pod strop.Ale to už je práca na budúci rok...
Zdedil som dom po rodičoch(dokončený 1951).Otec,na základe skúsenosti z II.svetovej vojny,prispôsobil stavbu tak,že spevnil pivnicu na odolný kryt a vybudoval skrytý potravinový depozit.V 70-tych rokoch sa hospodárska(nepodpivničená) časť domu prestavala na obytnú s novými pivnicami(kotolňa a sklad paliva),spojenými so starou časťou chodbičkou(šírka 85cm,dlžka 350cm)-stred domu ostal nepodpivničený.
Kryt som budoval v pivniciach v starej časti.Východiskové parametre-obvodový kameňobeton
s hrúbkou 75 cm zemina do výšky 150 cm,strop ičko nosníky 20cm,dvojitá armatúra,hrúbka betonu medzi nosníkmi 18 cm,zo spodu stropu je asfaltová lepenka(ta sa tam dávala na šalung
pred betonážou),podlaha kameňobeton.Rozmery:sklad 460x400 cm a pracovná miestnosť 460x320 cm-výška 205 cm.Miestnosti delí múr 30cm z plnej tehly.Sklad je prázdny,vedie cezeň hlavný prívod vody.V prac.miestnosti je murovaný sporák s "integrovanou" pecou na chlieb(používam ako sušiareň),a kachľova nádstavba je väčšia a je v nej udiareň.V miestnosti je tečúca voda a odtoky do kanalizácie.Pretlakový plynotesný kryt som sa rozhodol urobiť zo skladu.Vypratal som celý priestor,vyspravil opadanú omietku okolo dverí,na dvere som dal
dvojité silikonové tesnenie,do otvorov okienok(2 ks 50x40 cm)som vsadil plexisklo hrubé 4 cm
s vyfrézovanou drážkou-do tej som natiahol bicyklovú dušu a vložené v otvore nafúkal.Na dvere som inštaloval U manometer naplnený zafarbenou vodou,a začal som cez múrovu prechodku(s guľovým ventilom Js 40) do "krytu" vysávačom fúkať vzduch.Po cca 15 minútach som dosiahol pretlak 5 mm! vodného stĺpca,aj ten po vypnutí vysávača zmizol.Čiže masívny únik vzduchu,ale nič nebolo vidieť.Po podrobnej kontrole som v kúte za bočnou stenou police objavil spodné dvierka na čistenie dvojdierového komína zabielené spolu so stenou.Po ich povizórnom utesnení silikónom sa mi podarilo natlakovanie len na 20 mm za chodu vysávača.
Skonštatoval som,že netesnia dvere a múr medzi pivnicami,a vykašľal som sa na to.
Pred dvoma rokmi kolega z práce odkúpil priestory krytu pod bytovkou(výstavba 1948-50),a bol ochotný venovať mi jedny štvorpákové plynotesné dvere za šetrné vysekanie z betónu a odvoz.Dvere mi odborne inštaloval kamarát,ale plynotesnosť sa nezlepšila-ostalo len utesniť múr.V dome nebývam,ale chystám ho na "pokročilejšiu" starobu- nová strecha,okná,
fasáda,kúpeľňa,WC a niektoré rozvody.V rámci výmeny strechy som inštaloval úchyty a prechodky na fotovoltaiku,a na skúšku som osadil 2x 250 W panely zatiaľ s úspechom len na ohrev teplej vody.Tento rok som začal uvažovať o akumulátoroch,a napadlo mi,že akumulátory a elektroniku umiestnim v kryte,a kryt zodolním voči EMP.Strop dvojitá armatúra,
čiže ok,a na bočné steny som priskrutkoval pozinkovaný ťahokov 2x1 m(oká 10x6 mm,hrúbka 0,8 mm)s prekrytím 10 cm.Všetko vodivo spojené s nosníkmi stropu,rámom dverí a vnútornými rámami okien( z L profilu-na ne sa nasadzuje mreža so sitom z ťahokovu).Na bočné steny sa nahodila barytová omietka domácej výroby s prísadou 0,5% umelej medenky(plesne,huby,
indikátor vlhkosti) o hrúbke 2 cm,obielilo sa a hotovo.Kryt zatiaľ suchý,za chvíľu natlakovaný na 50 mm VS,solídne drží tlak(za hodinu klesne na 20mm).Mám pripravenú jednoduchú filtroventiláciu s(zatiaľ) ručným krídlovým ventilátorom a debnou priemyselných filtrov do masiek a nejaké chemikálie(KO2,BaO2) na výrobu kyslíka a chemsorbciu CO2.Na dezinfekciu vzduchu mienim použiť 2 ks "horske" slnko v predsieni.Mám hotové aj 3 ks prídavné,skladacie
podpery pod strop.Ale to už je práca na budúci rok...
Maximálna efektivita, a vždy trvale udržateľný rozvoj.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Gratuluji. Šlo by poslat pár fotek?
Re: Konstrukce a výstavba krytu
při čtení mě začly postupně bolet ruce, záda, nohy a pak i po natlakování hlava.
Foedum inceptu, foedum exitu.
Quis autem custodiat ipsos custodes?
Quis autem custodiat ipsos custodes?
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Klobouk dolů
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Ono sa to buduje,keď máš 80% hotové ,najhoršia bola tá barytová omietka-nahadzoval to kamarát(fakt fachman),
a hovoril,že to je ako ortuť,nakoniec tam dal nejaké prísady,a nahodil to nadvakrát čerpadlom...
a hovoril,že to je ako ortuť,nakoniec tam dal nejaké prísady,a nahodil to nadvakrát čerpadlom...
Maximálna efektivita, a vždy trvale udržateľný rozvoj.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Dobrý den.
Večer jsem si četl o německých ponorkových bunkrech z druhé světové války. Docela mne překvapilo že v konstrukci stropu byla zabudovaná několik desítek centimetrů silná vrstva žuly (pořadí odzdola nahoru: beton - žula - beton). Jestli tam ta žula měla nějak narušit pronikání rázových vln od výbuchu stropem, jinak mne jiné vysvětlení jejího využití nenapadá.
Pak měly některé bunkry ještě tzv. fangrost: něco jako záchytný betonový proti bombový rošt na stropě. Mělo to prý fungovat tak, že bomba vybuchla na roštu a v mezeře mezi roštem a stropem se výbuch rozptýlil.
Přemýšlel jsem nad tou žulou a možná by stálo za to ji zabudovat do konstrukce stropu. Na vlastní konstrukci stropu dát hydroizolaci, na ni dát vrstvu žuly (asi dlažební kostky), přetáhnout betonovým potěrem, zasypat pískem (hlínou) a svrchu zakrýt betonovou dlažbou ( možná i dlažbou zasazenou do betonu).
Celé mi to přijde zajímavé. Jaký na to máte názor?
Přeji hezký den a jsem s pozdravem. Martin P.
Večer jsem si četl o německých ponorkových bunkrech z druhé světové války. Docela mne překvapilo že v konstrukci stropu byla zabudovaná několik desítek centimetrů silná vrstva žuly (pořadí odzdola nahoru: beton - žula - beton). Jestli tam ta žula měla nějak narušit pronikání rázových vln od výbuchu stropem, jinak mne jiné vysvětlení jejího využití nenapadá.
Pak měly některé bunkry ještě tzv. fangrost: něco jako záchytný betonový proti bombový rošt na stropě. Mělo to prý fungovat tak, že bomba vybuchla na roštu a v mezeře mezi roštem a stropem se výbuch rozptýlil.
Přemýšlel jsem nad tou žulou a možná by stálo za to ji zabudovat do konstrukce stropu. Na vlastní konstrukci stropu dát hydroizolaci, na ni dát vrstvu žuly (asi dlažební kostky), přetáhnout betonovým potěrem, zasypat pískem (hlínou) a svrchu zakrýt betonovou dlažbou ( možná i dlažbou zasazenou do betonu).
Celé mi to přijde zajímavé. Jaký na to máte názor?
Přeji hezký den a jsem s pozdravem. Martin P.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Tá žula ti akurát spôsobí, že ti to tam bude viac vlhnúť...
Rázovú vlnu ti akýkoľvek materiál ako žula (ale aj voda) iba posunie ďalej,nerozptýli ho, takže skôr by som to bral tak, že ju tam nemci dávali len kvôli šetreniu betonom.
Ešte teoreticky by robila problém kumulatívnym náložiam, ale na takom množstve betonu by to význam nemalo.
Rázovú vlnu ti akýkoľvek materiál ako žula (ale aj voda) iba posunie ďalej,nerozptýli ho, takže skôr by som to bral tak, že ju tam nemci dávali len kvôli šetreniu betonom.
Ešte teoreticky by robila problém kumulatívnym náložiam, ale na takom množstve betonu by to význam nemalo.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Ten postřeh s žulou proti kumulativním naložím mi přijde docela zajímavý. Jen mi nejde do hlavy, jak by to mohlo fungovat?
Jde mi totiž o to, že například proti tankům a jiným vozidlům se používají skupinové kumulativní nálože shazované z letadel ( bomba ve které je více samostatných naloží které se nad cílovým územím rozptýlí a zasahují co tam je). No, a pokud by něco takového dopadlo do místa kde je kryt tak by mohl být problém. Jestli by to žula mohla odstínit tak to může být zajímavý způsob home-made zvýšení odolnosti krytu.
Edit: ještě mne napadlo žulové kostky zalít do asfaltu, nebo jiné pružné hmoty. Pak by to mohlo do jisté míry tlumit i rázové vlny.
Přeji hezký den a jsem s pozdravem. M
Jde mi totiž o to, že například proti tankům a jiným vozidlům se používají skupinové kumulativní nálože shazované z letadel ( bomba ve které je více samostatných naloží které se nad cílovým územím rozptýlí a zasahují co tam je). No, a pokud by něco takového dopadlo do místa kde je kryt tak by mohl být problém. Jestli by to žula mohla odstínit tak to může být zajímavý způsob home-made zvýšení odolnosti krytu.
Edit: ještě mne napadlo žulové kostky zalít do asfaltu, nebo jiné pružné hmoty. Pak by to mohlo do jisté míry tlumit i rázové vlny.
Přeji hezký den a jsem s pozdravem. M
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Nejde ani tak o žulu, ale kumulatívnemu tlku robí problém prechod (resp.striedanie) medzi dvomi rôznymi hustotami materiálu, v "redšom" sa viac rozptýli (pretože tlak ide ľahšie aj do strán) a potom zase nazad do tvrdšieho a zase mäkšieho a tak nastriedačku,- no a vo výsledku to neprebije 1,5m betonu, ale len meter...Ale či to tam vážne dávali voči tomu, neviem, je to len moja úvaha.
Jediná "pružná" hmota ktorá spoľahlivo likviduje rázové vlny v zemi je piesok, asfal nepomôže ničomu.
Akonáhle by ti niečo pri takom podzemnom domácom bunkri buchlo (v úrovni steny bunkru), aj niekoľko desiatok metrov od toho, tak ti rázová vlna dokáže vytrepať celú stenu dovnútra bunkra. Ak by bol ale bunker zaliaty vodou, nestane sa stene nič, voda rázovú vlnu prenesie na oprotiľahlú stenu a tá zase do zeminy pri nej..
Pozri si zavesenie konštrukcii raketových síl a príľahlých podzemných objektov na pružinách.
Jediná "pružná" hmota ktorá spoľahlivo likviduje rázové vlny v zemi je piesok, asfal nepomôže ničomu.
Akonáhle by ti niečo pri takom podzemnom domácom bunkri buchlo (v úrovni steny bunkru), aj niekoľko desiatok metrov od toho, tak ti rázová vlna dokáže vytrepať celú stenu dovnútra bunkra. Ak by bol ale bunker zaliaty vodou, nestane sa stene nič, voda rázovú vlnu prenesie na oprotiľahlú stenu a tá zase do zeminy pri nej..
Pozri si zavesenie konštrukcii raketových síl a príľahlých podzemných objektov na pružinách.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Jestli to dobře chápu,, tak proti kumulativnímu paprsku a rázovým vlnám by více pomohla kombinace beton, hydroizolace, pružná hmota ( např. tvrzený polystyren, guma, atd..) pak třeba ta žula, na ni písek a nahoru ( nebo do boku k zemi) beton s dlažbou.
Někde jsem četl, že do vrstveného pancíře přidávali keramické desky. Tak by možná pomohlo do vrstvy písku položit keramické dlaždice.
Přeji hezký den a jsem s pozdravem. M.
Někde jsem četl, že do vrstveného pancíře přidávali keramické desky. Tak by možná pomohlo do vrstvy písku položit keramické dlaždice.
Přeji hezký den a jsem s pozdravem. M.
Koukej tak, aby jsi viděl.
- DanBlack
- Příspěvky: 1484
- Registrován: 02.02.2012 23:19
- Pohlaví: malé, zrzavé
- Bydliště: Severní Čechy
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Co mi uvízlo v paměti...drigon píše: ↑23.08.2020 12:18 ...Docela mne překvapilo že v konstrukci stropu byla zabudovaná několik desítek centimetrů silná vrstva žuly (pořadí odzdola nahoru: beton - žula - beton). Jestli tam ta žula měla nějak narušit pronikání rázových vln od výbuchu stropem, jinak mne jiné vysvětlení jejího využití nenapadá.
Vrstva kamene nebyly dlažební kostky ale lomový kámen (prostě hrubý štěrk), slouží k rozptylu rázové vlny - funguje to přechodem mezi kamenem a vzduchem (jak píše Jobu) a hlavně posunem (třením) jednotlivých kusů šutru o sebe.
Zkusím dohledat podrobnější info, teď už fakt nevím kde jsem to četl/slyšel.
------------------------------------------------------------------
Štěstí neexistuje...jsou jen průsery co dobře dopadly.
Štěstí neexistuje...jsou jen průsery co dobře dopadly.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Už před druhou světovou válkou věděli, že strop krytu má být s rozpraskovou deskou, tlumící hmotou (nejjednodušší štěrk/písek) a pak samotný strop. Vidět je to například zde http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/63/63366.pdf
- DanBlack
- Příspěvky: 1484
- Registrován: 02.02.2012 23:19
- Pohlaví: malé, zrzavé
- Bydliště: Severní Čechy
Re: Konstrukce a výstavba krytu
To je vonó...rozprasková deska
Takže v principu, když nad monolit bunkru nasypete metr štěrku a nad to betonový základy garáže/kůlny/altánku máte přesně to co hledáme.
Takže v principu, když nad monolit bunkru nasypete metr štěrku a nad to betonový základy garáže/kůlny/altánku máte přesně to co hledáme.
------------------------------------------------------------------
Štěstí neexistuje...jsou jen průsery co dobře dopadly.
Štěstí neexistuje...jsou jen průsery co dobře dopadly.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Perfektně popsáno . Účel té žuly mne napadl skoro správně, jen to provedení jsem napoprvé asi nepochopil správně.
A nejvíc se mi líbí název: rozpraskova deska.
Pak jsem tam četl o docela zajímavém způsobu výstavby bunkru.
Když už byli Němci více bombardováni a výstavba bunkru klasickou metodou byla problematická ( než vyhrabali díru, vybetonovali spodek, zdi a strop s příslušenstvím tak už tam měli kráter) tak v některých případech změnili technologii výstavby.
Nejprve vyhrabali zákopy pro stěny bunkru, vybetonovali stěny bunkru. Dále na hliněném jádře vybetonovali strop bunkru s příslušenstvím, po jeho zatvrdnutí vyhrabali hliněné jádro ze stavby a dodělali podlahu bunkru. Výhoda prý byla v tom, že odkrytá fáze stavby prý byla podstatně kratší, nebylo to tak nápadné a část prací probíhala ve skrytu.
Přijde mi to jako zajímavá možnost ochrany před luftšpiony (drony, foto letadla atd.).
Přeji hezký den a jsem s pozdravem. M.
A nejvíc se mi líbí název: rozpraskova deska.
Pak jsem tam četl o docela zajímavém způsobu výstavby bunkru.
Když už byli Němci více bombardováni a výstavba bunkru klasickou metodou byla problematická ( než vyhrabali díru, vybetonovali spodek, zdi a strop s příslušenstvím tak už tam měli kráter) tak v některých případech změnili technologii výstavby.
Nejprve vyhrabali zákopy pro stěny bunkru, vybetonovali stěny bunkru. Dále na hliněném jádře vybetonovali strop bunkru s příslušenstvím, po jeho zatvrdnutí vyhrabali hliněné jádro ze stavby a dodělali podlahu bunkru. Výhoda prý byla v tom, že odkrytá fáze stavby prý byla podstatně kratší, nebylo to tak nápadné a část prací probíhala ve skrytu.
Přijde mi to jako zajímavá možnost ochrany před luftšpiony (drony, foto letadla atd.).
Přeji hezký den a jsem s pozdravem. M.
Koukej tak, aby jsi viděl.