Jednoduché schema audionu se zpětnou vazbou nalezené na webu je zde:
Výše uvedené zapojení bude pracovat prakticky s jakoukoli elektronkou obsahující v systému nepřímožhavenou VF pentodu, např. AF3, AF7, EF3, CF7, EF22, EBF11, EF80, EF183, EF184, 6F31, 6F32, EBF89, PCF82, PCF802, 6Ž1P, 6SK7... Bohužel nepřímožhavená elektronka je poměrně velký žrout energie. U novějších typů elektronek se pohybuje zhruba na 0,2...0,3A při napětí 6,3V. To může dost zkomplikovat situaci, pokud jste nuceni napájet audion delší dobu z bateríí. Existují naštěstí i tzv. bateriové elektronky (vojenský výprodej), u kterých je úspornost jedním z hlavních sledovaných parametrů. Na audion se z tohoto úsporného sortimentu hodí třeba pentoda 1L33 (1L34) nebo 3L31 (u té druhé stačí zapojit jen polovinu žhavícího vlákna, druhou nechat v rezervě, kdyby se to první přepálilo). Zmíněným elektronkám stačí na žhavení jen jediná tužková baterie 1,5V= nebo tužkový akumulátorek 1,2V= (ten o kapacitě 2700mAh vydrží okolo 45 hodin provozu). Narozdíl od jiných skleněných kamarádek se tyto elektronky spokojí s anodovým napětím už od 18V= (tzn. v praxi dvě devítivoltové baterie, odběr je velmi malý, takže vydrží mnohem déle než baterie pro žhavení). Schema je však trochu odlišné, pokud jde o propojení zpětné vazby, protože katoda těchto elektronek musí být být uzemněná.
Schema s elektronkou 3L31 jsem našel na webu zde:
Výměnných cívek autor samozřejmě předpokládá víc. Tolik, kolik různých vlnových pásem bude chtít tvůrce poslouchat. Na cívkách a jejich kvalitním a pevném mechanickém provedení (zejména pro krátké vlny) hodně záleží, aby přijímač z naladěné frekvence časem "neujížděl". Důležité je také umět audion obsluhovat. Na středních vlnách se s ním pracuje jednoduše tak, že se prostě nejprve hlavním ladícím kondenzátorem (horním) naladí stanice (kondenzátor vyžaduje jemný převod a přesnou stupnici) a pak se pozvolna zpětnovazebním proměnným kondenzátorem (spodním) přidává vazba. Tím se hlasitost stanice zvyšuje, až pojednou dojde ke zlomu a přístroj se rozpíská. Tím oznamuje, je jste to s vazbou přehnali, a že je ji zapotřebí ubrat těsně před okamžik, kdy pískání začalo. Při poslechu SSB nebo nemodulované telegrafie CW na krátkých vlnách se naopak zpětná vazba záměrně nastavuje až do polohy, kdy píská. Tím je při telegrafii v přijímači vlastně dodatečně vytvářen telegrafní tón, případně umožněna demodulace SSB signálu. Nalezl jsem na webu i několik zapomenutých, ale technicky velmi zajímavých schémat audionů, vyvinutých speciálně pro příjem vzdálených a slabých vysílacích stanic na krátkých vlnách:
Kdo tedy chce v této oblasti "dřevní radiotechniky" ve volném čase experimentovat, určitě je to dobrá inspirace. Jako lampu jde použít i jinou duotriodu. Mezi parametrově velmi zdařilé elektronky patří např. duotrioda s rámečkovými mřížkami typu PCC88 z televizních karuselových kanálových voličů, která se často spokojí i s anodovým napětí do 50V=. Anténa, která není na schématech zakreslená, je k hlavní cívce přístroje navázána indukčně - pomocí cívečky o několika málo závitech, jejichž vhodný počet je potřeba v praxi vyzkoušet podle impedance použité antény. Druhý konec anténní cívečky (pokud není použita anténa typu "otevřený symetrický dipól" případně "invertované V") přijde samozřejmě uzemnit.
Další podobná udělátka jsou na webu např zde: http://web.quick.cz/jarda.kucera/jednolamp.html
Pro účely tohoro fóra se sluší také připomenout, že elektronkový přístroj je v krajní situaci schopen přežít i jaderný výbuch, takový, který mohutným elektromagnetickým impulzem všechna ostatní polovodičová zařízení spolehlivě zničí.
