To honzasl: To je ve své podstatě jedno - myslím, že by se mi nelíbil ani ten necinknutý
To tom384: Tome, věřím až bude opravdu zle, tak alespoň část lidí pochopí, že volbou lidí, kteří jim slibují jen zářné zítřky, ideologii popírající zákony fyziky i biologie, pečené holuby létající až do úst či jednoduchá rázná řešení si podřezávají sami sobě a i svým dětem pod sebou větev.
Pak bude čas na novou stranu, nové lidi a nová řešení. Chci být u toho a udělat maximum pro to, aby tato řešení byla v souladu s principy demokracie a svobody. Dnes pokud nemáte za sebou mocné mecenáše a koupeno alespoň několik novin, pod palcem dostatek šéfredaktorů v TV a internetových denících, tak hyeny z "demokratických" stran se do vás pustí bez ohledu na to, jestli váš nápad či iniciativa je pro většinu občanů či tuto republiku prospěšná a morálně obhajitelná. Už VV byli jasným příkladem, že úspěchy a ideje se v politice neodpouští a Babiš se drží zuby nechty jen díky svým miliardám a vlivu v médiích. Kdyby byl "jen" multimilonář, tak už je dávno odstaven od lizu, který si snaží držet "tradiční" politická uskupení.
Covid jasně ukázal, že zájmy jednotlivých parlamentních stran a politiků jsou nadřazeny zájmu občanů i samotné této země. Ani v případě takovéhoto nebezpečí nedokázali politici vládních a opozičních stran spolu spolupracovat a shodnout se na otázkách bazálních postupů a strategiích ekonomického přežití naší republiky. Nechci si raději ani představit, jak by tito lidé měli čelit skutečnému nebezpečí v podobě epidemie se smrtností třeba 20% či invazi 100 000 migrantů, kteří by nám byli kvótami během několika let z Bruselu "béfelem" přiděleni.
To je ta chvíle, kdy neschopnost lídrů vyplave v holé nahotě na povrch a lidé budou hledat nová řešení. Pak je "jen" potřeba, aby lidé dali přednost krvi, potu a slzám při obhajobě svých svobod a státnosti před ideologickými žvásty a totalitou jednoduchých řešení. To ale bez skutečných státníků nelze.
Tím nechci říci, že by se občané neměli angažovat - naopak je to jediná cesta k nápravě. Ale je to o tvrdé práci "od spodu", kdy neřešíte moc čas osobní, ani ten pro rodinu a přátele, vlastní prostředky, etc. Setkáváte se s lidmi, se kterými musíte jednat i když by jste si nejraději před nimi odplivli. Je to svým způsobem řehole, dosáhnete jistých úspěchů, proběhnou parlamentní volby, rozdají se po volbách znovu karty a můžete začít skoro od začátku. Já jsem už tomu jistý čas věnoval a stálo mě to skoro rodinu a to mám zatím děti na prvním stupni ZŠ. Prostě mám teď jiné priority v životě, ale věřím že vhodný čas pro návrat přijde. Zajímavé časy se totiž blíží o dost rychleji, než jsem to před více než 10 lety při vzniku Rozpadu předpokládal.
Navíc se nacházíme v situaci, kdy jako národ jsme silně polarizováni a tak zoufale nejednotní i v otázkách nutného přežití.
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.