O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Výbava, výstroj, tipy a zkušenosti pro pobyt v přírodě.
Ivana
Příspěvky: 2785
Registrován: 24.04.2012 12:49

O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od Ivana »

A Sléz přehlížený Malva neglecta jedlé listy, plody, léčivý pfaf
Obrázek


B Sedmikráska obecná (chudobka) Bellis perennis jedlé květy, listy, léčivá pfaf
Obrázek


C Hluchavka bílá Lamium album jedlé listy, květy, léčivá pfaf
Obrázek


D Penízek rolní Thlaspi arvense jedlé plody pfaf
Obrázek
Obrázek


E Merlík bílý Chenopodium album jedlé listy, semena pfaf
Obrázek
Obrázek

Záměna merlíku je možná s lebedou rozkladitou Atriplex patula, ale nic se neděje, je taky jedlá:
Obrázek
Naposledy upravil(a) Ivana dne 08.10.2012 19:45, celkem upraveno 5 x.
Ivana
Příspěvky: 2785
Registrován: 24.04.2012 12:49

Re: O některých jedlých rostlinách

Příspěvek od Ivana »

F Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris jedlé listy, plody, léčivá pfaf
Obrázek
Obrázek
Obrázek

G Vratič obecný Tanacetum vulgare nejedlý, jedovatý, pouze jako koření, léčivý, odpuzuje hmyz pfaf
Obrázek


H Kyprej vrbice Lythrum salicaria jedlé listy, květy, kořen pfaf
Obrázek


I Jitrocel větší Plantago major jedlé listy, semena, léčivý pfaf
Obrázek


Záměna jitrocelu prostředního je možná s jitrocelem prostředním, ale je jedlý také:
Obrázek


J Tužebník jilmový Filipendula ulmaria jedlé listy, květy, kořen, léčivý pfaf Když budete sbírat u vody, záměna nehrozí. Podobný tužebník obecný roste na suchých stráních.
Obrázek
Obrázek
Naposledy upravil(a) Ivana dne 08.10.2012 18:09, celkem upraveno 2 x.
Ivana
Příspěvky: 2785
Registrován: 24.04.2012 12:49

Re: O některých jedlých rostlinách

Příspěvek od Ivana »

K Kostival lékařský Symphytum officinale jedlé listy, kořeny (v malém množství), léčivý pfaf
Obrázek
Obrázek


Záměna je možná s kostivalem hlíznatým (jedlý a neléčivý), který roste na rozdíl od kostivalu lékařského v lese a má žluté květy (kostival lékařský má fialové a bílé květy):
Obrázek


L Jilm vaz Ulmus laevis jedlé listy, plody, vnitřní kůra, léčivý. Obrázky jilmu. Poznávací znak jsou nesouměrné listy tam kde začíná řapík.


M Jetel luční Trifolium pratense jedlé listy, květy, léčivý pfaf Záměna jetele lučního je možná s dalšími fialově kvetoucími druhy, je jich víc, můžete si je projít v mojí galerii. Všechny jetele kromě těch kvetoucích žlutě jsou ale jedlé. Stejně tak oba nejčastější bíle kvetoucí, jetel plazivý a jetel zvrhlý jsou zaměnitelné.
Obrázek


N Kopřiva dvoudomá Urtica dioica jedlé listy, nať, léčivá pfaf
Obrázek

Záměna možná s kopřivou žahavkou, která je také léčivá a jedlá.
Obrázek


O Smetanka lékařská (pampeliška) Taraxacum sect. Ruderalia celá jedlá, léčivá
Obrázek
Naposledy upravil(a) Ivana dne 09.10.2012 12:01, celkem upraveno 4 x.
Ivana
Příspěvky: 2785
Registrován: 24.04.2012 12:49

Re: O některých jedlých rostlinách

Příspěvek od Ivana »

P Hrachor hlíznatý Lathyrus tuberosus jedlé hlízky a kořeny pfaf
Tvoří malé jedlé hlízky, udává se oříšková chuť. Jedlé jsou i kořeny, které jsou sladké. Od nejedlého hrachoru luční ho se dá rozeznat podle barvy květů (kvete červeně) a podle žilnatiny.
Hrachor hlíznatý, květ
Obrázek

Hrachor hlíznatý, žilnatina listu
Obrázek


Hrachor luční, květ
Obrázek

Hrachor luční, žilnatina listu
Obrázek


R Vrba křehká Salix fragilis jedlá vnitřní kůra, listy, míza, nouzová potravina. Léčivá (kůra obsahuje salicyláty,použití jako acylpyrin. pfaf Obrázky vrby křehké. Vrba křehká patří mezi stromové vrby, záměna možná s vrbou bílou (nemá lámavé větvičky). Všechny stromové vrby jsou nouzově jedlé a léčivé. Z keřových vrb tak funguje ještě jíva, ostatní keřové vrby pokud je nepoznáte a neznáte přesně účinky raději vynechat.


S Pcháč oset Cirsium arvense jedlé listy, kořen, léčivý pfaf O něm píšu tady, jsou tam i fotky, záměny a recepty.
Obrázek

Záměna je možná snad s pcháčem bahenním, který má však ostnitý stonek. Ostatní pcháče a bodláky mají větší květy, můžete se podívat v mé galerii jak ostatní pcháče a bodláky vypadají. Nemá to ale valného praktického významu, všechny bodláky a pcháče co uvádí databáze pfaf jsou jedlé.
Obrázek


T Třezalka tečkovaná Hypericum perforatum na čaj, léčivá pfaf
Obrázek
Obrázek

Záměna je možná snad s třezalkou skvrnitou, která roste zejména ve vyšších polohách, v předhůří a v horách, nicméně nějaké léčivé účinky také má.
Obrázek


U Kopretina obecná Leucanthemum vulgare jedlé listy, kořen pfaf
Obrázek
Naposledy upravil(a) Ivana dne 09.10.2012 11:58, celkem upraveno 3 x.
Ivana
Příspěvky: 2785
Registrován: 24.04.2012 12:49

Re: O některých jedlých rostlinách

Příspěvek od Ivana »

V Bolševník obecný Heracleum sphondylium jedlý kořen, listy, stonek, léčivý pfaf O bolševníku píšu tady. Léčivé účinky bolševníku podle Zentricha Záměna je možná s bolševníkem velkolepým Heracleum mantegazzianum, invazní rostlinou známou v odborných kruzích jako trifid, jehož velikosti i řady vlastností dosahuje. Účinky šťávy na kůži jsou podobné jako u bolševníku obecného, léčivý není, o jedlosti nemám žádné zprávy, takže pokládat za nejedlý. Obrázky bolševníku velkolepého.
Bolševník obecný:
Obrázek
Obrázek

W Mochna husí Potentilla anserina jedlé listy, kořen, léčivá pfaf Zaměnit se dá s jinými mochnami, ale většina mochen je též jedlá a léčivá.
Obrázek


X Topinambur hlíznatý Helianthus tuberosus jedlé hlízy, léčivý pfaf
Obrázek
Obrázek

Y Hrachor luční Lathyrus pratensis záměna za hrachor hlíznatý, nejedlý - ten je o příspěvek výš abyste si mohli oba hrachory srovnat

Z Máta dlouholistá Mentha longifolia jedlé listy, čaj, léčivá pfaf
Obrázek
Naposledy upravil(a) Ivana dne 09.10.2012 11:51, celkem upraveno 2 x.
Ivana
Příspěvky: 2785
Registrován: 24.04.2012 12:49

Re: O některých jedlých rostlinách

Příspěvek od Ivana »

AA Řebříček obecný Achilea millefolium jedlé listy jako koření, léčivý pfaf
Obrázek
Obrázek


BB Denivka plavá Hemerocallis fulva jedlé listy, květy, hlízy, léčivá pfaf Zaměnit můžete s nějakou oranžovou lilií, ta má ale v zemi cibuli, tvaru cibule kuchyňské, šupinatou. Nicméně i cibule všech lilií jsou po uvaření jedlé. Denivka má v zemi svazek podlouhlých hlízek. Další podrobnosti o denivce v ukázce z knihy.
Obrázek
Obrázek


CC Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria jedlé listy, léčivá pfaf Záměna s krabilicí zápašnou, znaky v tomto článku.
Obrázek
Obrázek


DD Pustoryl věncový (lidově jasmín) Philadelphus coronarius není jedlý ani léčivý, používá se na mytí rukou pfaf Obrázky pustorylu.


EE Smrk obecný Picea abies čaj, léčivý pfaf Fotka snad netřeba, recepty jsou tady.
Naposledy upravil(a) Ivana dne 09.10.2012 15:29, celkem upraveno 4 x.
Ivana
Příspěvky: 2785
Registrován: 24.04.2012 12:49

Re: O některých jedlých rostlinách

Příspěvek od Ivana »

FF Popenec břečťanovitý Glechoma hederacea jedlé listy, květy, léčivý pfaf
Obrázek
Obrázek

GG Pámelník bílý Symporicarpos rivularis léčivý, na mytí rukou pfaf
Obrázek

Záměna je možná s málo pěstovaným pámelníkem červenoplodým, u kterého nejsou uváděny účinky na mytí rukou, je ale také pokládán za léčivý.
Obrázek

HH Orobinec širolistý Typha latifolia jedlé listy, oddenky, mladé květenství, trouch pfaf Záměna možná s orobincem úzkolistým, případně jinými druhy orobince, jedlé jsou všechny.
Obrázek
Uživatelský avatar
Lianne
Příspěvky: 34
Registrován: 30.09.2012 16:24

Re: O některých jedlých. léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od Lianne »

No konečně vím, co je ten pámelník! Jednu dobu jsem kolem toho pořád chodila a říkala si, že si musím zjistit, co to je za keř.
Uživatelský avatar
Ježura
VIP
Příspěvky: 1154
Registrován: 19.04.2011 22:19
Bydliště: Štatl

Re: O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od Ježura »

Ivanko díky za sqělej článek :yes Na tomhle si můžu krásně připomenout co jsme o víkendu sbírali a jedli :P
Uživatelský avatar
Josef
Rozpadlík
Příspěvky: 1729
Registrován: 10.03.2011 7:20

Re: O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od Josef »

Báječně jsi to sepsala...
Asi tak třetinu toho používáme doma už léta jako léčivky, např. třezalku (olej), kostival (sušený prášek rozmíchaný s lihem), jitrocel (sirup), mátu, kopřivu, pampelišku či kokošku. K jídlu jsme zatím standardně používali jen kopřivu (špenát, a máme ho raději než ten normální) a pampelišku (na salát). Pak ještě spoutu dalších léčivek (především doma vypěstovaný řepík, lichořeřišnici a medvědí česnek). Ale vysloveně k jídlu už nic víc. A jak tak koukám, je čas, vyzkoušet i ty zbylé dvě třetiny druhů. Morální zábrany proti "experimentálním jídlům" v naší rodině naštěstí nikdo nemá, vypadá to vskutku zajímavě a možná to i chuťově překvabí... :yes
Ivana
Příspěvky: 2785
Registrován: 24.04.2012 12:49

Re: O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od Ivana »

Ježto se mi ztratila možnost editace prvních příspěvků, prosím nějakého moderátora o doplnění: Penízek rolní roste téměř výhradně na poli nebo na záhonech (potřebuje volnou zoranou nebo zrytou půdu), jedlé jsou i listy.

Co se týká kuchyňského využití uváděných rostlin, inspiraci si můžete nalézt například na mém fóru v sekci s recepty.
Uživatelský avatar
Venet
Příspěvky: 1122
Registrován: 12.01.2011 22:48

Re: O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od Venet »

Ivana mam na Teba otázočku... Aký je rozdiel medzi Lycium barbarum a L. chinensis? Dajú sa zameniť čo sa týka účinkov plodov? Lebo to že sú až na nepatrný rozdiel v listoch rovnaké viem. Len L.ch. nechce plodiť, zato L.b. plodí jak o dušu.
Uživatelský avatar
Tina
VIP
Příspěvky: 593
Registrován: 21.08.2012 10:06
Bydliště: Severní Čechy

Re: O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od Tina »

Taky mám na Ivanu prosbu a dotaz - dá se v našich podmínkách bez větších nároků na vodu pěstovat japonský vinný keř Kuzu? Našla jsem jeho názvy - Pueraria lobata, Pueraria hirsuta. Kromě mnoha léčivých účinků se škrob z jeho kořenu používá ve zdravé výživě a makrobiotice na zahušťování pokrmů a podstatně pomáhá imunitnímu systému. Údajně pomáhá i při závislostech na nikotinu a alkoholu, ženám v menopauze, a všem, co mají problémy s průjmy a zažíváním. Zdá se mi pro PA dobu ideální, ale znám ho jen jako sušený prášek z obchůdků se zdravou výživou.
Pěkně prosím, až budeš mít chvíli, jukni na něj, píšou, že rychle roste a je z něj dobrá zelená fasáda.
urbanwarrior
VIP
Příspěvky: 810
Registrován: 24.08.2012 22:16

Re: O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od urbanwarrior »

Teda Ivano, smekám. Skoro mám podezření, žes to nafotila skoro všechno u mně na zahrádce. Do teď jsem to pokládal za nesmrtelný ksindl, kterého se nemůžu zbavit a nepřetržitě to ničím sekačkou a žena to dokola rve okolo plotů. Řekl bych, že kromě takových pěti druhů, mám všechny! Teď jsem šťastný, že vím, jak přežít - jednoduše poseču. :F pro tebe

ps: ale kompost budu prodávat místo žen šenu, co je v něm léčivek...
Uživatelský avatar
Milli
Příspěvky: 354
Registrován: 28.12.2011 22:52
Pohlaví: muž
Bydliště: Praha, Znojmo

Re: O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od Milli »

Dobrý večer Ivano/Rozpade,

- pro Ivanu, v neděli jsem se toulal venku (Renča měla nějakou akci v Ostravě) a našel jsem na bývalém poli nynějším lebedišti několik ohnisek slunečnice Topinamburu hlíznatého. Oproti hlízám od Maximuse byly "divoké" topinambury velikostí třetinové, ne tak zakulacené ale podlouhlé, křupavější, chutnější, ale současně více vodnaté. Bohužel, foťák jsem sebou neměl.
- pro Ivanu a všechny ostatní Rozpadlíky příloha, možná tam najdete něco zajímavého, mne to zaujalo.

Hezký večer
Přílohy
Biologicky aktivni prirodni latky.pdf
(1.14 MiB) Staženo 1130 x
Ivana
Příspěvky: 2785
Registrován: 24.04.2012 12:49

Re: O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od Ivana »

Venet:
O rozdílech z hlediska botaniky píšu tady, jedovatost a jedlost plodů - L. barbarum má mít plody jedovaté. L. chinense zase léčivé a na dlouhověkost. Vidím tam potenciální rozpor neb druhy jsou si hodně příbuzné, ale nestudovala jsem to blíže.

Milli:
Naše topinambury za barákem jsou taky menší. Naopak na jaře jsem dostala o polovinu větší, velikosti hlíz jsou obecně různé. Mám dvě hypotézy, možná platí obě. První je jestli vyčerpá půdu zhruba za pět let jak se uvádí, tak po nějaké době budou hlízy menší. Druhá je o kultivarech a ještě jsem zapoměla na třetí, že těch přišedlíků slunečnic z Ameriky je taky víc druhů, i když jsou vzácné. Tak si to přeber.
Uživatelský avatar
Grunt
Příspěvky: 1718
Registrován: 11.12.2011 20:58
Bydliště: Jih Moravy

Re: O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od Grunt »

Tak mi to nedá a musím se pochlubit. Absenci na srazu jsem si chtěl samozřejmě nějak vynahradit. Inspirován těžbou rákosu a tímto jsem v pátek vyrazil koupit si pořádné galoše, v sobotu jsem se zabořil po kolena do bláta v Kyjovce a vytahal pár kořenů orobince (pořádná piplačka teda, to musím dát za pravdu). Kořeny jsem očistil, oškrabal škrabkou na brambory, dal na pekáč, podlil trochou oleje, osolil a šoupnul do rozpálené trouby. Výsledek:
Upečené kořeny orobince
Upečené kořeny orobince
Ať zhodnotím nejprve to co asi bude každého zajímat nejvíce, totiž chuť: Čekal jsem všechno možné, ale chuť na poli ukradených kukuřičných klásků teda rozhodně ne. Nevím jestli to bylo tou solí a olejem, ale opravdu po prvním zakousnutí to chutnalo jako vařené klásky. Jinak jsem si vypiplal střed kořenu a ten chutná…no vlastně nechutná vůbec nijak. Naprosto neutrální.
Konzistence: To už byl jiný problém. Kořen se skládá jakoby z vláken či jakýchsi nití obalených nějakými bílými kuličkami (jako prášek). Dávám to za vinu tomu, že jsem sbíral téměř před zimou, ale kořeny byly strašně tuhé, tvrdé a vůbec nelezly krkem. Vlákna tomu vůbec nepomáhaly a celkově se to konzumovalo strašně špatně téměř na hranici poživatelnosti. Aby se to dalo aspoň trošku konzumovat, vlákna by se musela rozsekat na nějakou kaši, protože jsou opravdu tuhé jako špagáty.
Vláknitá struktura kořene
Vláknitá struktura kořene
Kořen se dá rozebrat na jednotlivé vlákna - špagáty
Kořen se dá rozebrat na jednotlivé vlákna - špagáty
Uvidíme na jaro jestli se to s konzistencí zlepší. Jinak jsem netestoval složení kořene jódem, ale dle mého názoru to budou nějaké škroby (chutnalo to tak), ne? Ty by se nedaly nějak (třeba enzymaticky) rozložit na jednodušší cukry? Aspoň by to pak nějak chutnalo.
Mimochodem, ty kořeny zůstávají pod zemí i přes zimu, ne?
Uživatelský avatar
DeadMan
Příspěvky: 3046
Registrován: 30.04.2012 19:27
Bydliště: Slezsko

Re: O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od DeadMan »

Zajímavé možná bych to skusil spíše vařit ve vodě nebo dusit aby to více změklo než smažit nebo péct.
Ivana
Příspěvky: 2785
Registrován: 24.04.2012 12:49

Re: O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od Ivana »

Grunt: Dobrá práce!
Osobně mě docela zajímá kromě jiného i výtěžnost, tedy za jak dlouho se dá nakopat množství např. na jedno jídlo (proto jsme taky jeli na čas). Nevzpomeneš si?
Škroby se ti enzymaticky rozštěpí slinama. Je to stejné jako když dlouho žvýkáš rohlík, taky zesládne, protože škroby se rozštěpí na cukry.
Uživatelský avatar
Grunt
Příspěvky: 1718
Registrován: 11.12.2011 20:58
Bydliště: Jih Moravy

Re: O některých jedlých, léčivých a užitečných rostlinách

Příspěvek od Grunt »

Jak jsem slíbil, tak jsem učinil a vydal se znovu na orobince. Vím že už je trochu pozdější jaro, ale dřív jsem prostě neměl čas. Ať prvně zodpovím dotazy:
Ivana píše:Osobně mě docela zajímá kromě jiného i výtěžnost, tedy za jak dlouho se dá nakopat množství např. na jedno jídlo (proto jsme taky jeli na čas). Nevzpomeneš si?
To se dá dost těžko generalizovat. Zkoušel jsem kopat orobince které rostly na břehu a to téměř nejde, protože jsou v tuhé zemi a vždycky se mi po vykopání a zatáhnutí za listy v přechodu mezi kořeny a rostlinou samotnou orobinec ulomil a oddenek s kořeny zůstal zahrabaný v zemi (mimoto jsem se dost slušně poprdlil o vedle rostoucí kopřivy). Něco jiného je to v pěkném měkkém bahýnku. Stačí vzít rýč, podkopnout a když se zrovna rýčem netrefím do kořenů, malou silou se dá vytáhnout celá rostlina včetně kompletně celého nepoškozeného oddenku. Tipuju že slušný kopáč, který bude jen tahat a házet celé rostliny na břeh by tak za čtvrt hodiny mohl mít celý břeh posbíraný. Jenže to zas vyžaduje nějaké nářadí a výstroj. Já si vzal gumové galoše a málem jsem se dneska utopil, protože břeh je měkký jako kupa hnoje a do bláta jsem zajel téměř po kolena. A ty nejlepší a nejsilnější orobince bohužel většinou rostou dál od břehu. Takže bez dobrého rýče a takových těch rybářských pogumovaných kalhot až nad břicho (a samozřejmě možnosti že je vždy se možné vykoupat či zapadnout do tři-čtvrtě nohou) bych se do toho nepouštěl. A jedna věc je orobince naházet na břeh, druhá věc je očistit je, oškrabat a připravit na vaření. To zabere mnohem víc času. Záleží výtěžnost čeho a na co? Oddenků na mouku? Hmm, Lord be with you then, my dear.

Ale ať se vrátím k dnešnímu dni: Bohužel břeh na který si jezdím já (dá se tam dovalit s Babettou) je zarostlý, takže na jídlo jsem nic nenasbíral, protože jsem byl líný se brodit po pás v kopřivách. Povedly se mi jen takové tři chudinky na pokusy. A rovnou se zeptám: Co vlastně jíte? Vím že teoreticky poživatelná by měla být celá rostlina, ale veškerá nadzemní část, to je jen smradlavá zelená žilnatina. Tam kde rostlina přechází do kořenů už žilnatina začíná bělat, ale furt je moc řídká. Pak je ukotvení kořenů (to vždycky oškrábu) a z toho různé bílé výběžky. Ty už jsou bílé jako sníh a hustější, ale na můj vkus furt moc měkké. Po uvaření z nich zůstane jen bláto. Nejlepší mi přijde až to co je pod kořenama samotnýma. Tvrdý, nějakou ochranou vrstvou obalený oddenek:
Po vytažení kořen orobince moc vábně nevypadá
Po vytažení kořen orobince moc vábně nevypadá
Ale po opláchnutí už se začne trochu rýsovat
Ale po opláchnutí už se začne trochu rýsovat
Kořen
Kořen
Musím dodat, že ten oddenek, je jedno jestli je vytažený v zimě nebo na jaře, je furt stejný. Po oškrabaní tvrdá hmota, která se dá dělit na vlákna a mezi ní jakési granule jak mouka nebo co. Na jaře rostou z kořenu bílé výrustky, které nemusí být za surova až tak špatné (dají se určitě žvýkat).
Oddenek se dá škrabkou oškrabat na sněhobílou hmotu
Oddenek se dá škrabkou oškrabat na sněhobílou hmotu
Oškrabaný tvrdý oddenek vs měkká strukturovaná lodyha
Oškrabaný tvrdý oddenek vs měkká strukturovaná lodyha
Tuhle chlupatou bestii jsem rovnou vyhodil
Tuhle chlupatou bestii jsem rovnou vyhodil
Poslechl jsem rad a pokusil jsem tedy oproti minulému pečení orobinec uvařit. Přivedl jsem do varu v kastrolku trochu vody, přidal špetku soli ať to není nemasné, neslané, šoupnul do vody kořeny a začal vařit. To co z toho vylezlo mě vyloženě šokovalo. Bílý kastrol, sněhobílé kořeny, čistá průhledná voda, která po pěti minutách začínala připomínat rosé víno. Po cca deseti minutách jsem to sundal z ohně a voda už měla rudou barvu skoro jako slabé červené víno!:
07.jpg
08.jpg
Po okrajích kastrolu vysrážená červená sůl či jiné částice, pod správným úhlem proti světlu na hladině jasně viditelný plovoucí (řekl bych doběla) opar. Věřím že kdybych to vařil ještě dýl, barva by se zkoncentrovala do krvavě červené. Z čehokoliv jiného než z oddenků zůstalo po deseti minutách vaření bláto, takže toho poživatelnost vylučuju rovnou. Oddenek mi přišel ještě mírně nedovařený, ale při nakrájení proti vláknům na malé kousky podobně jako pórek už se to dalo rozkousat a pravděpodobně by se dalo i požívat. Chuť po klasech minule nezpůsobil olej, nýbrž tak orobinec opravdu chutná. Ba dokonce při vaření i mírně voní. Což znamená jednu jedinou věc: Není to jen nějaká neutrální bílá rostlinná hmota (čti žádný polystyren na zaplnění žaludku), ale kořen opravdu nějaké látky obsahuje:
Oddenek poživatelný, zbytek po uvaření už moc ne
Oddenek poživatelný, zbytek po uvaření už moc ne
Kastrol jsem důkladně vyčistil a s těmihle blbými pokusy končím. Nepotřebuju se otrávit bůh ví čím. Bez odborného dohledu (nejlépe nějakého chemika a rovnou i vybaveného protichemickým kufříkem) už orobinec do huby nedám. Nemůžu jednoznačně potvrdit jestli z minulého vaření v kastrolku něco nezůstalo nebo jestli třeba sůl s něčím z orobince nezreagovala, ale můj názor je že takhle voda po vyluhování orobince širokolistého vypadat nemá. Výluh jednoznačně pocházel z oddenku, který též začal chytat mírně červenou barvu. Abych vyloučil civilizační vlivy (třeba zamoření oblasti), vydám se ve volnu některý víkend na chatu, hlouběji do lesů, pár orobinců tam natrhám a zkusím je tam uvařit jestli taky chytnou rudou barvu. No v žádném případě to už nebudu konzumovat.
Odpovědět