Covidové ZOMBIE se valí!

[drigon]

Debata u Jirky a Katky pokračovala.

Martin povídá: víte, ono tenkrát spousta lidí odmítala věřit tomu, že v tom, co se děje má prsty Čína. Mysleli si, že ti naši blbnou jen tak sami od sebe. Ale nebyla to pravda, celá ta věc byla dobře a dlouho dopředu promyšlená.
Vemte si například suroviny do baterií elektromobilů, fotovoltaických elektráren a dalších. To si Číňané v Africe i jinde zajisťovali hodně dlouho dopředu. Bylo jim totiž jasné, že jejich lidé nebudou trvale dělat za misku rýže. Že budou jednou chtít dosáhnout západních standardů. Nebo se jim alespoň přiblížit. A to s sebou nese problém.

Jaký? Zeptala se Lenka.

Martin: suroviny. Už v té době bylo zřejmé, že pokud budou chtít Číňané dosáhnout životní úrovně západu není prostě na celé planetě dost surovin. Že jich je prostě málo. Tudíž se jim nabízely možnosti.
Soupeřit o suroviny na volném trhu. Je to možné, ale čím je surovin méně tím více cena roste. A pokud se chcete stát dílnou světa vás to jistě nepotěší. Nehledě na to, že na tom budete všichni stejně.
Další možností je vojenský konflikt. To vám může vyjít. Ale také nemusí. A prakticky na jistotu při tom utrpite ztráty.
A pak můžete zkusit protivníka obludit tak, aby se surovin sám vzdal. Toho nejlépe dosáhnete studiem toho, co v dané oblasti lidé požadují a co případně vedlo k pádu režimu.
Zde zjistili, že lidé během 80 let 20 století začali bojovat za čisté životní prostředí. To bylo chvályhodné, protože v životním prostředí žijeme a předáváme ho svým dětem. Prostě kdo by chtěl svým dětem předat skládku, že.
U nás byly protesty za lepší životní prostředí i jedním z důvodů pádu komunistického režimu. Toho si oni všimli a souběžně se zajišťováním surovin pro svůj průmysl rozjeli klimaalarmismus, školské stávky a tlak na cyklistiku. Zatímco Asie přesedlala z kol do aut, my jsme to měli mít naopak. Lidé začali být strašení nadbytkem oxidu uhličitého v atmosféře a rizikem uhoření a utopení. To, že se klima mění zcela normálně a je to přirozený stav jim bylo zamlčeno. Místo klidné debaty a výzkumu se rozjel "boj proti změně klimatu". Takové to "poručíme větru dešti". Jen pořádně vyhecované. To, že se planeta stále více zazeleňuje, neboť rostliny lépe rostou bylo zamlčeno.
Do toho se přidal vyhecovaný aktivismus. Docházelo k odstavení elektráren. Ceny energií se zvyšovaly, průmysl začal odcházet jinam.

Malý Petr: nějak mi to nejde do hlavy. Oni chtěli zelené výrobky a přitom je tahali přes půl světa?

Martin: na první pohled to smysl nedává. Protože normální člověk si řekne: pokud chci něco dělat za určitých podmínek si to vyrobím doma. A pokud tyto podmínky výrobky odjinud splňovat nebudou je sem prostě nepustím. Tak by to bylo normální. Ale ne v době, která zešílela a vymkla se z kloubů. To dopadlo tak, že odsud byl průmysl vyštván do zemí, kde byla výroba konkurenceschopná. Tam se vyrábělo levněji a mocipáni místo aby udělali vše pro zvýšení konkurenceschopnosti domácí výroby na dovezené výrobky navalili uhlíkové clo a další poplatky. To zahraničí vyrobu zdražilo.

Malý Petr: když to dovoz zdražilo, tak mohli naši vyrábět. Nebo ne?

Martin: nemohli. Protože podmínky u nás byly velmi přísné. A ve finále to vše vedlo k nedostatkové ekonomice. Kdy o výši přídělu rozhoduje úředník. A o ceně trh. Nakonec tak mocipáni za minimum muziky dostali maximum peněz.

[drigon]

Lenka povídá: no, já když jsem tenkrát viděla fotky z Afriky, za jakých podmínek tam lidé těží suroviny pro elektroauta mi bylo do breku. A tady elektroauta tlačili jako zběsilí.

To víš, i v Číně zjistili, že jsou pro ně výhodná. Ale ne kvůli ochraně klimatu, ale kvůli ovládání lidí. Ono elektro zablokuješ daleko lépe, než benzíňák. Nehledě na to, že i když auto stojí se baterie vlivem ochranné elektroniky stále spotřebovává. Sice málo, ale vytrvale. A pokud dost dlouho nepojedeš se ti může stát, že baterie nepůjde nabít.

Jirka: nám to udělala baterie od akušroubováku. Před rozpadem jsme na podzim dodělali, na jaře jsme chtěli nabíjet a ono to nešlo. V servisu nám řekli, že je to na výměnu baterie.

Martin: baterií vám přes zimu vybil ochranný obvod a odpojil ji. A to samé může udělat elektroauto. Nehledě na to, že baterie ztrácí kapacitu samovybíjením. V podstatě je to podobné, jako kdyby jsi měla v benzínové nádrži dírku, kterou ti bude benzín ukapávat pryč..

A co se týče těch lidí, Kteří kovy těžili bych to v klidu nazval druhým otroctvím. Ono to totiž do otroctví moc daleko nemá.

[Rafael]

Ale staly se tehdy i jiné věci v souvislosti s Čínou, Indií, Afrikou apod.
Zatímco se v některých našich médiích objevovaly zprávy o distribucích léků někde ve světě pomocí dronů k potřebným...
Možná to byla nějaká nepovedená propaganda elektromobility, dronové technologie či co, ale nějak se nepovedla. Nebo měla přijít někdy jindy protože...

U nás před Martinskou katastrofou situace vypadala úplně jinak.
Léků byl nedostatek, mnohdy dočasně chyběly a někde nebyly vůbec.
Tehdejší ministerstvo zdravotnictví, jeho ministr, to zdůvodňovalo všelijak a vymlouvalo se na nejrůznější vlivy s kterými nemohlo počítat a které nemohli ovlivnit. Minulá vláda a jistá agresivní mocnost prý za to může.

Léková soběstačnost, jejich domácí výrobu se už jejim předchůdcům podařilo dokonale zlikvidovat a přesunout někde do podivného zahraničí.

A tak zákonitě v krizové situaci nastal jejich nedostatek.

Dokonce se objevil návrh aby se v lékárnách vydávaly jen po kusech.
Jako, že by tam pacient přišel, dostal jen jednu pilulku, tam ji spolknul, zapil sklenici kohoutkové vody zdarma poskytnutou a pro další by si podle chorobopisu a el. sdíleného receptu zas podle předpisu přišel.

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Situace s léky byla dalším dílkem skládačky, podotkl Martin. Schopnost léčit své lidi je známkou rozvinuté společnosti. A zde došlo k vyštvání jejich výroby do ciziny. Vlivem nesmyslných regulací, "politických" smluv s vybranými výrobci, tak jako to bylo s vakcínami na Covid a následně i dalšími léky. Tudíž se u nás začalo nedostávat antibiotik a dalších léků. To vedlo k tomu, že nemocní lidé objížděli všechny lékárny v okolí a sháněli léky. Díky tomu se nemoci úspěšně šířily dál.

Daniela: tenkrát se říkalo, jak lidé nemocní spálovou angínou jezdili po Praze MHD a provozovali "lékárenskou turistiku" prý byla většina obyvatel Prahy nakažená. A to prý o tom někteří ani nevěděli, neboť si vzali dovolenou a nemoc vyleželi doma a k lékaři ani nešli. Neb to stejně nemělo cenu. O tom, co neléčená angína může způsobit radši ani nechci vědět... .

Lenka: spolužačky sestra angínu tenkrát chytla. Antibiotika nesehnala, přechodila to a pak jí přišli na zánět srdce. Holka z toho měla pak problémy, vyhodili ji z práce a o všechno přišla. Pak po Martinské katastrofě přišel "mozkomor" a stala se z ní páchnoucí troska.

Martin: mozkomora zkoumal Karel a vyslovil podezření, že se jedná o kombinaci C19 a "kývavé nemoci" z Afriky. Umně genově připravenou.

Daniela: o tom slyším poprvé. Nikdy se o tom nemluvilo... .

Martin: je to tajné. A je to Karlova práce. Divil se tomu, jak může C19 lidem zlikvidovat mozky a udělat z nich"covidové zombie". Pak někde četl o "kývavé nemoci " která hlavně dětem v Africe likvidovala mozky a dělala z nich zombie. Nějak si to spojil dohromady a přes vedení Spřátelených územích sehnal vzorek "kývavé nemoci". Vzorek mozkomora již měl, neboť svého času ho tady bylo víc než dost a provedl genovou analýzu.

Daniela: to má tady v laboratoři genové přístroje.

Martin: ne. Má je nemocnice ve Studních.

Daniela: tak proto on byl pryč. Skoro dva měsíce. A teď mne napadlo. Nemá ono to souvislost se smrtí Vlastiny?

Martin: o tom nemohu mluvit.

Daniela: Martine?!!!

Martin: nezlob se, vyšetřování ještě pokračuje. A nebudu tady mluvit o něčem, co není potvrzené a nebo vyvrácené. Promiň. Prostě to v tuto chvíli nejde.

Petr chvíli přemýšlel a nakonec řekl: nějak se mi to skládá dohromady s tehdejší debatou o přelidnění planety a některými nápady na zavedení eutanasie.

[drigon]

Debata pokračovala dál.
Diskutující postupně přešli přes několik témat k tématu "ochrany práv menšin".
Na tom by nebylo nic závadneho, povídá Martin, kdyby se to nakonec nezvrhlo v ochranu různých pochybných existencí, vymyšlených "ezo" bytostí a dalších různých pochybných "zájmových" skupin osob. Leckdy byla tato ochrana využívána různými jedinci i skupinami k získávání různých dotací, grantů a podobných zdrojů peněz. To tento lidem umožňovalo vcelku pohodlný život a tato ochrana měla i ten efekt, že se je málokdo odvážil kritizovat.
I když to někdy vedlo k něčemu, čemu my říkáme "dilema chráněnců", aneb co dělat když chráněné zvíře sežere chráněnou rostlinu?

Lenka: co si pod tím mám představit?

Martin: jako krásný příklad dilematu chráněnců nám poslouží případ, kdy na jaře roku 23 byl ukrajinský uprchlík v Brně podroben "menšinové férovce". Nezalekl se a počet příslušníků dané menšiny poněkud zmenšil. Informace o této politování hodné události byly stále rozmlženějsí až zanikly docela. Vedlo to k tutlání informací a nakonec k vyšumění případu do ztracena.

[drigon]

Rodina v Zakázané čtvrti ve sklepě domu spustila další kapitolu. Nazvanou "vyloupený včelí úl, migrace, wir shaffen das a souvislost s Martinskou katastrofou".

Na obrazovce se objevil pan Balzagette a začal.
Nejprve, než začneme s kapitolou masové migrace použiji příměr z biologie. A to naše dobré známé včely. Včely jsou známé jako vzor pracovitosti a pilnosti. Pilně létají z květu a květ a nosí domů do úlu nektar, ze kterého tvoří med a pyl, ze kterého vytváří mateří kašičku pro výživu včelího plodu a matky. Na zimu si v plástech vytváří zásobu medu a pylu, velmi koncentrovaných to zdrojů energie a bílkovin. Tyto zásoby jsou samozřejmě terčem dalších živočichů včetně člověka, kteří je chtějí využít pro svoji potřebu. Divoké a zčásti i domestikované včely tak mají silný obranný pud a své zásoby si chrání. Neboť ví, že bez nich zimu nepřežijí.
Málokdo však ví, že včely nejsou jen pilné pracovnice, ale za určitých okolností i kruté lupičky. Pokud někde ve svém okolí zjistí úl, který jeho obyvatelky špatně hlídají uspořádají na úl nálet, hlídající včely zabijí a z úlu vynosí veškeré zásoby. Nakonec zabijí matku napadeného včelstva a zbytek přeživších včel odletí s nimi do jejich úlu, kde do své smrti slouží jako otrokyně. K plodu a matce včelstva, které zabilo jejich kamarádky a matku se nesmí vůbec přiblížit. Do své smrti musí pracovat, když už nemohou jsou bez milosti vyhnány.

mqdefault.jpg (10.11 KiB) Zobrazeno 2466 x

Zde jsme si popsali "hlučnou loupež". Pak je ještě "tichá loupež", kdy se napadené včelstvo vůbec nebrání, loupící včely si mohou v úle dělat co chtějí a svůj čin dokonají bez jakéhokoliv odporu. Obyvatelky napadeného úlu loupícím včelám dokonce pomáhají zásoby odnášet k nim domů. Nakonec oloupené včely odletí spolu s lupičkami k nim domů a rozšíří jejich řady. Svým způsobem by se toto jednání dalo nazvat včelí kolaborací. V napadeném, naprosto prázdném úlu tak zbyde matka s hrstí včel. Odsouzené k pomalé smrti.
Jedinou obranou proti tomuto jednání je silné soudržné včelstvo s vyvinutým obranným pudem. Které dá lupičkam jasně najevo, že "tady jim pšenka nepokvete" a je li jim život milý mají zmizet co nejdál a nevracet se. Že mají nejen "košíčky a pilnost", ale i "pěkně ostrá žihadla". My bychom řekli "meče a pluhy".
Jak vidíte, v přírodě se vše řídí zákonem efektivity. Vítězí a přežívá ten, kdo dokáže s minimem vynaložené energie dosáhnout maximálního efektu. Toto jednání, popsané u včel je vlastní mnoha druhům včetně člověka. Vždyť v historii bylo mnoho případů, kdy útočníci dobyli nějakou oblast, představitele zlikvidovali, vyrabovali to tam a lidi odvlekli do otroctví, na převýchovu a tak podobně. I případy jak likvidace napadené komunity, tak i "záchranné" kolaborace s útočníky se vyskytly.

[Rafael]

Usmíření Amazonek s SPSP se zatím jeví dost dost nereálným.

"Vy jste fact banda soudruhů pirátů jako kdysi ten anarchistický spolek v minulosti. A troufám si říct, že i buzerantů když jste nám nepomohli s tím černochem", řekla jedna rezatá Amazonka.
A dodala:
"Dám vám takový příklad, to co si o vás myslím:
Podobnost čistě náhodná se starým ftípkem?"

Včera jsme s kolegou viděli jednu sexy zrzku a s ní tři kamarády.
Povídám kolegovi: “Ty zmlať ty tři kluky a já opíchám tu krásnou zrzku!”
Kolega ale odporoval: “A co kdyby jsme to udělali obráceně?!”
Sice je to proti mým morálním zásadám, ale na druhou stranu, co bych pro kolegu neudělal.
Tak jsem souhlasil: “Dobře, tak já zmlátím tu zrzku a ty opíchej ty tři kluky!”

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

- "Pánové, tak se mi zdá, že jsme dost v průseru. Amazonky už s námi nechtějí nic mít. Nemáte někdo nějaký nápad jak si je udobřit?"

- "No jo, ale jak?"

- "A co takhle taky někoho prostřílet šípy a nechat ho pak sežrat psy?" Třeba bysme v jejích očích tak nějak stoupli a přestaly nám nadávat do těch zbabělých buzerantů a pirátů".

- "No, nápad to není vcelku špatný, ale koho?"

- "Fero vyprávěl něco o nějaké šílené babě která se přistěhovala do Černé Perly. O nějaké Emilce které se nemůžou nijak zbavit. Brání jim v tom nějaké jejich zvyklosti a nepsané zákony. A přitom jim tam dělá neskutečnou škodu a ničí celou jejich komunitu. Co kdyby jsme jim od ní pomohli?. Je to něco jako kdysi u nás Havránka, nebo ten černoch".

- "Ty wolee, víš co by to mohlo způsobit? Oni jsou prý ti cikáni někdy v některých směrech dost nevyzpytatelní!"

- "Budeme o tom hlasovat?"

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Ještě před hlasováním vystoupil Malý Petr.

Co jsem zatím odsledoval je Emilka, nebo jak té "štvavé vysílačce" říkají řízená ze Zakázané čtvrti. A jestli se rozhodneme pro její eliminaci, neboť ohrožuje dobré vztahy a může rozpoutat konflikt to provést jako false flag operaci.

Jakou operaci? Ozval se vyčáhlý pihatý kluk.

Malý Petr: false flag operaci. Neboli operaci pod cizí vlajkou. Prostě to narafičit tak, aby to vypadalo že ji zlikvidoval někdo ze Zakázané čtvrti. A nebo na ní ušít nějakou boudu, aby se znemožnila sama. Pak je reálné že ji vyštvou sami obyvatelé Černé perly.

Pihatý kluk: prosím tě, co by jsi chtěl narafičit?

Malý Petr: máme ještě část uniformy biřice že Zakázané čtvrti, co nás tenkrát napadl u nedostavěného domku, jak tenkrát vybuchl. Sehnat tak zbytek, bábu "jako" zatknout a pak ... .

[Rafael]

Porada, schůzka SPSP:

"A neměli bychom se zeptat Fera co si o to nápadu myslí?"

- "Myslím si, že raději ne. Čím méně lidí o tom bude vědět, tím líp!"

- "Ale jak se o té naší akci pak dozví Amazonky, když bude úplně tajná a tak konspirativní?"

- "Jednoduše. Řekneme jim to předem co chystáme".

- "Ale co když se to dozví Martin, Kocouři a tak? Vždyť už tak máme všeliakých průserů až moc!"

- "No to je problém. Buď se zase kamarádit s Amazonkami, ukázat jim, že nejsme žádní srabi anebo riskovat velký konflikt s cikány a vedením Mlýna".

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Z výše uvedeného příměru se včelami je jasné, že EU měla svoji zkázu zapsanou ve své DNA, pokračoval pan Balzagette. Protože se nechovala jako sdružení států, které má své občany chránit a podporovat jejich rozvoj. Zde je třeba si uvědomit, že jedním z důvodu proč byly státy a jejich sdružení zakládány je ochrana vlastních občanů před nebezpečím z venku. Zde je nutné podotknout, že nebezpečí nemusí představovat jen armáda cizího státu, ale i jeho občané kteří vás přijedou vyžrat. "Vyžírkovné", které má leckdy formu štědrých sociálních dávek je leckdy vypláceno jen proto, aby vyžírkové nedělali bordel. Pokud je vyžírků málo to může do jisté míry fungovat, avšak problém nastává pokud je jich hodně.
To může být zapříčiněno ekonomickou migrací, kdy první migranti "zvědové" řeknou těm doma "tady je plný úl a nikdo ho nehlídá a ještě nám sami "nosí pečené holuby až do huby "". Leckdy dojde k rychlému množení ekonomických migrantů na území hostitelského státu, což je normální stav. Oni mají"naprogramováno", že když jim je dobře tak mají rozšířit své geny. Nemyslí dopředu, myslí tak:"je mi dobře, pošlu své geny dál ". A úspěšně se množí. Jejich řady rostou, náklady na "vyžírkovné" též. To má ten efekt, že domácí pracující obyvatelstvo musí živit stále více natažených rukou, nedostává se peněz na důchody, zabezpečení pro vlastní obyvatele a zvyšují se daně. Vlastní obyvatelé pak přemýšlí, jestli si mohou ve své ekonomické situaci dovolit mít druhého (třetího) potomka, což zapříčiní demografickou krizi a stárnutí populace.
Pak stačí, aby došlo k souběhu nepříznivých okolností, jako je například ekonomická krize (malý výběr daní a vyšší potřeba sociálních dávek), blízký konflikt (jeho podpora odsává peníze a způsobuje nedostatek) a nepříznivý demografický vývoj vlastní populace (rodí se málo vlastních dětí, což je způsobeno drahotou v kombinaci s vysokým daněmi a problémy se sehnáním bydlení).
Ve finále se tak na ekonomické migranty přestane dostávat peněz, výplata "vyžírkovného" vázne a jelikož si tito jedinci myslí, že na podporu mají nárok (to je do jisté míry způsobeno i tím, že tito lidé, leckdy vyznavači "toho jednoho náboženství" si myslí, že nevěřící jim musí platit daň a "vyžírkovné" za daň jim placenou považují) se při nedostatku peněz začnou bouřit. Dochází k jevům jako je rabování, útokům na původní obyvatele a vyvolávání "demonstrací".
Tito lidé drží při sobě, leckdy jsou organizovaní a problém se zhoršuje pokud mají své zástupce (a zároveň vyznavače "toho jednoho náboženství") ve státní správě případně ozbrojených silách. Tito lidé budou jednat ve prospěch svých soukmenovců a mohou se pokusit převzít moc.
Takového převzetí moci, inscenované jako volby jsme viděli v Bruseli před Martinskou katastrofou. K nám se tito jedinci dostali jako pomocníci Severního kříže na základě "zvacího dopisu", který podepsal tehdejší ministr Anšlus na jaře roku 23.
Migrace byla tehdy podporována neziskovými organizacemi podporovanými, nebo přímo založenými velmi bohatými lidmi. Tvářili se, že to vše dělají z humánních důvodů, ale v jejich světě se musí vše zaplatit. A to nejen tím, že na tom přímo vydělají, ale může se to v budoucnu zaplatit tím, že zanikne jejich konkurence. Což rozpad Evropy jistě je.
Proto si myslíme, že tito lidé stojí za tím, co se stalo a dost možná je bude možné vystopovat na základě peněz vyplacených na podporu těchto "migračních neziskovek" a "ziskových neziskovek".
U toho, co se stalo vidíme jistou paralelu s nehlídaným včelím úlem. Nehlídaný úl je vykraden , nehlídaný stát též. Ať už ozbrojenci, nebo vyžírky.
Proto je třeba kovat nejen pluhy, ale i meče a podporovat soudržnost domácího obyvatelstva. Vždyť pána ze sedláka nedělá pluh který má v rukou, ale meč houpající se u jeho pasu . Dává tím jasně najevo, že výdobytky své práce si bude bránit a nenechá se vyžrat.

[Rafael]

A na tohle zareagoval jeden ze včelařů kteří se starali o mlýnská včelstva se slovy:

"Možná to není úplně dobrý příměr, ale napadla mě taková věc, taková asociace z říše hmyzu.

Trubci ve včelích společenstvech
Žádný zvláštní užitek mimo nějakého občasného oplodnění mladých matek, včelích královen, nepřinášejí.
Nic v úlech nedělají, nic nepřinášejí, jen tam žerou a tyjí z práce od včel dělnic přinášejících nektar.
A ony je jistou dobu tak nějak tolerují.
Ale zimovat s nimi a dál je živit nechtějí. Jak se blíží zima, pro ně těžké časy, vypudí a zbaví se jich. Ony ty včelky, to hmyzí společenství mají genech nějak zakodovaný nějaký pud sebezáchovy. Aby neživily přes zimu nějaké nepotřebné parazity s kterými by se musely dělit o jejich pilně nasbírané a shromážděné zásoby na kterých se oni v ničem nepodíleli.

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

"Čau bando" zaznělo na odloženém hlasování SPSP.

- "Tak jste to už asi všichni slyšeli. Tu reakci od Amazonek po té přednášce. Po tom co tam říkal ten včelař. Nevím jak vy ostatní, ale já jsem už teď od nich oslovován nejen tím soudruhem pirátem, ale i trubcem.
A že prý jen do podzimu... Ale i tak žádný kontakt...!


Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Je třeba zabít Emilku! Nebo máte nějaký lepší nápad?

- "Víte co mě napadlo? Že v té Perle jsou taky mladí kluci a holky. A mimo nějakých válek a soubojů je ani pořádně neznáme. Já bych se na ty uražené Amazonky přímo vysral.... vzdyť můžeme mít kamarádky i tam a ne vlísávát se do přízně těm našim agresivním lukostřelkyním!"

- "No něco na tom možná bude. Já o takových věcech moc nevím, jen jsem od těch našich starých slyšel, jak si o takových věcech povídali. Že prý, kdo neměl cikánku, nezkusil to s ní, není chlap..".

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Po pánu Balzagette vystoupil na pódium Martin.
Více, v tomto případě byla masová migrace osob z kulturně nekompatibilních oblastí použita jako zbraň hromadného ničení v asymetrické válce. To bylo mimo jiné umožněno "pocitem kolektivní viny", kterým Němci trpěli po druhé světové válce. Bylo jim vnucováno, že si svojí vinu musí odčinit.
Zde musím podotknout, že pocit viny je jedním z nejsilnějších manipulativních triků, kterými vás může manipulátor počastovat, protože pokud se mu podaří ve vás vzbudit pocit viny má váš v hrsti, protože pro to, aby jste se pocitu viny zbavili uděláte vše co po vás chce. Tady to bohužel zafungovala kolektivně, výsledkem bylo "my to zvládneme" a následkem zamoření Evropy vyžírky, kteří vyžrali evropský sociální systém a sami do něj nebyli schopni přispět. To v kombinaci s likvidací průmyslu a zhoršením ekonomické situace vedlo nutně k výbuchu násilí.
Mám za to, že násilí páchané na domorodcích bylo páchané s cílem si původní obyvatele co nejvíce porobit a vyvolat v nich strach. Na internetu kolovalo mnoho takových videí a jedno z nich se stalo cílem rozboru na stránkách Choketopus, což jsou stránky věnované sebeobraně a instruktor tam rozebírá daná videa, kde došlo k násilí. Na tomto videu bylo vidět, jak asi 30ti letý Syřan napadl děti na dětském hřišti ve Francii a několik z nich tam pobodal. Naštěstí všechny děti útok přežily a bylo vidět, jak po několik dlouhých minut, než policie zareagovala si tam mohl dělat v podstatě co chtěl. Instruktor video rozebral a tvrdil, že ukolem těchto útoků je nahnat co nejvíce strachu a způsobit co největší škody. Neozbrojeni lidé mohou pouze utéci pryč a nebo se čímkoliv ozbrojit a zkusit silence zastavit. Na videu bylo vidět, že jediný kdo se mu postavil byl mladík s batohem, který v rámci možností dělal co mohl. I když dle mého názoru si měl velký batoh ze zad sundat a použít ho jako štít a malý jako údernou zbraň.
My takováto videa používáme v rámci branné výchovy na druhém stupni ZŠ jako ukázky toho, co v dané situaci dělat a jako ukázku toho, že pokud se něco takového stane jsou lidé po prvních několik minut odkázání sami na sebe. A to je zároveň důvodem, proč je ve Spřátelených územích povoleno nošení a použití jakýchkoliv zbraní pro vlastní sebeobranu.

Pan Balzagette se pousmál a podotkl: na takového šílence totiž stačí "jedna ručně řízená". Problem solved. Podotkl ještě... .

Na to konto se ozval dotaz, proč někdo do Evropy tlačil ty migranty.

Martin: to víte, účelů to mělo několik: prvním bylo odsátí finančních prostředků. Druhým vyvolání beznadějně u domorodců.
A třetím demografické překreslení. Protože když si domorodci nemohou dovolit mít děti a vyžírkové jich mají mnoho co se asi stane? Během let dojde k tomu, že se z domorodců stane menšina ve vlastní zemi. Tak jako se to už zpočátku dvacátých let 21 století stalo v některých školách v Germanii. Zde byla v těchto školách většina dětí migrantů, hlavně vyžírků. Ti domácí děti napadali a nutili je se chovat dle jejich středověkých zvyklostí. Hlavně dívky to měly zlé ... .
To byla ochutnávka toho, co by následovalo po přečíslení původní populace. Zbylí domorodci by se chtě nechtě museli přizpůsobit. V podstatě by skončili též ve středověku. Propad by byl hluboký, bez možnosti návratu, neboť pravidla šaría v podstatě nic jiného nepřipouští.

A jaký by to mělo účel: ozval se dotaz.

Martin: boj o suroviny. Bylo totiž zřejmé, že pokud bude Asie chtít dosáhnout úrovně Evropy je na to na Zemi málo surovin. Proto mladým lidem tlačili do hlav obluzené teorie a tom, že pokud se nezničí tak úhoří a zároveň všelijaké genderove a podobné teorie. Z hlediska války a souboje o suroviny je totiž nejlepší, pokud se váš protivník zničí sám.

[drigon]

O Martinově vystoupení se s členy rodiny Martin bavil i na návštěvě u Katky.

Na případu migrace do bývalých "západních" zemí bylo vidět, jakou moc mají média hlásající ty "jediné správné názory". Debata se nepřipouštěla, kdo si dovolil pochybovat, nebo být přímo proti byl osočován a doslova vymazán z veřejného života. Místo demokracie se postupně rozvinula deletokracie, což znamená společenské zřízení, kde jsou nepohodlné názory zakazovány.
Tehdejší mocní fungovali ve stylu: co se mi protiví to zakáži a pak budu dělat že to neexistuje. No, nějakou dobu to mohlo vypadat dobře, jako že se nic neděje. Jenže opak byl pravdou. Zakázané názory se stejně šířily "pod povrchem" a zvyšovaly pnutí uvnitř společnosti. Společnost se stále více polarizovala, lidé se místo konstruktivní debaty (co s tím a jak z toho ven) stále více napadali.
Vůbec je nenapadlo, že rozdělení společnosti je tím, co jisté kruhy chtějí. Protože vnitřně rozdělená společnost se ovládá daleko lépe než vnitřně stmelená. Lidé se hádali a neuvědomili si, že jsou v pozici myši, která vidí plíšek, drátek a kousek sýra. Vidí sýr a neuvědomí si, že je to systém který ji má zničit. To jí dojde až když je chycena, ale to už je pozdě.
Do toho řádili klimapošuci a další existence mající za cíl odvést pozornost od připravovaných skutečné důležitých věcí majících za cíl nastolit nové pořádky. K tomuto cíli vedla i progresivní metoda obrácení významů slov. Lidé pak nevěděli co platí a co ne, což taky vedlo k jejich rozdělení, hádkám a ovládnutí.
Mám za to, že výsledky tohoto rozdělení společnosti sklízíme dodnes. Ve válce, která běží už devět let a konec je v nedohlednu.

Martine, jak dlouho si myslíš, že to může ještě trvat? Ptala se Katka.

Martin: první světová válka trvala čtyři roky, druhá šest. To už je za námi. Třicetiletá třicet. Do toho máme ještě dost daleko. A staletá se? To asi ví každý. Ale faktem je to, že každý mír končí válkou a každá válka mírem. Jednou to skončí, ale to musí lidé chtít. Ne se mezi sebou hádat a místo konstruktivních řešení si házet klacky pod nohy.
Avšak musím zároveň podotknout, že agresorovi který válku začal se nesmí ustoupit, musí se dát jasné požadavky a o nich jednat.

Katka: proč se nesmí ustoupit.

Martin: protože agresor vnímá věci jinak než my. Tam, kde my se dohodneme na kompromisu on vidí v kompromisu slabost a výzvu k dalšímu stupňování požadavků, o kterých může ve skrytu jednat a zároveň se připravovat na další útok. V podstatě s ním musíte do určité míry jednat jako se zmrdem. Jasná řešení, jasné dohody s jasnou zodpovědností a jasnými sankcemi pro případ porušení.

Lenka: a co si myslíš o tom Balzagettově: byli jsme tu, jsme tu, ale jestli tu budeme dál to ví jen Bůh.

Martin: nevím, co si o tom mám myslet. Snad nějakou katastrofu. Nějaký meteorit, nebo co? Těžko říct. On Balzagette někdy mluví dost v náznacích a člověk si to musí domýšlet.
Martin se zamyslel a nakonec řekl: víte co, dnes už toho necháme. Je pozdě večer. Půjdeme spát. Ráno moudřejší večera.

Martin s Danielou se odebrali do "návštěvního" pokoje, kde usnuli. A zdál se jim sen, který jim naprosto běsstrašně ukázal jak se může stát, že si na celé lidské pokolení sáhnou PRSTY SMRTI.

[Rafael]

Další přednáška pana Balzagette:

"Ale na co chci dnes vlastně poukázat?
Už tu bylo mnohé řečeno, takže vlastně ani pořádně nevím.
Jen mě to už začíná unavovat. Pořád vyvolávat staré duchy, řešit kdo, proč a jak ten maras zavinil?
Nemá to cenu. Doba, historie se už vrátit nedá. Měli bysme se raději více věnovat ryze praktickým a technickým věcem.

Ale když už jsem tady, vyžádali jste si mě, tak pár slov ještě k historii řeknu.


Bývala doba, kdy tehdejší Československo bylo výkonnou ekonomikou Evropy. Náš tehdejší strojní, textilní, těžební, cukrářský, pivovarnický a sklářský průmysl byl známý po celém světě. Dokonce i před Martinskou katastrofou si například v Číně vážili našich sklářských produktů a dovednosti. Ne, že by to neuměli také, ale pokud to bylo z ČR, bylo to 10 krát a více dražší.
Ve všech oborech, které jsem jmenoval, jsme byli považováni za skoro světové špičky. A víte proč?

Protože to bylo chvíli poté, co Československo vzniklo!

Lidé byli nadšení, že konečně má český národ svoji vlastní identitu. Že jim nikdo nevykládá a nenařizuje, že jsou tu pro Rakousko-Uhersko. Byli neskonale šťastní, že mají vlastní stát a že se mohou každý jednotlivě, v rámci svých schopností, podílet na jeho rozvoji. Naši pra a prapradědečkové a praprababičky byli tak šťastní, že když se budoval zlatý poklad, abychom měli vlastní měnu, tak neváhali a dávali tam sami a dobrovolně i snubní prsteny. Dali pro vznik našeho státu vše. Svoje schopnosti a svoje poklady. Vznikla tak jedna z nejstabilnějších měn v Evropě a dodnes je tato událost v ekonomických kruzích považována za zázrak.

A teď se z dávné historie vraťme do nedávné.
Situace byla úplně opačná. Tehdejší politiky vůbec nezajímala Česká republika.

Daleko více se zajímali o lidská práva někde daleko v zahraničí, posílali tam expediční sbory vojáků, snažili se poučovat a vyvolat konflikt s Čínou, s Ruskem apod.
Na pozadí toho byl bezmezný údiv a oddanost k tehdejší EU, USA a Ukrajině.

Ekonomiku jsme tehdy měli nejhorší ze všech států Evropské unie. Občané neviděli absolutně žádný zájem o zlepšení jejich života. Jedinou snahu která tehdejší politická reprezentace předváděla, byla vydojit z občanů ČR vše. Nezmiňuji všechny peníze, které s tím neodmyslitelně souvisí, ale použil jsem pojem vše.

Tvorba a úprava zákonů byla regulérní snahou o likvidaci českého národa.

Například nesmyslné Green deal zákony. Správa státního majetku probíhala tak, že se hledělo na všechny možné cizí zájmy, jen ne na občany České republiky.

Třeba tehdejší ČEZ a ceny energií, kdy se upřednostňovaly zahraniční fondy. Místo levné elektřiny pro občany ČR a firmy působící na našem území. Ať už České, nebo zahraniční.

Dále to byla do očí bijící neschopnost zdanit zisky zahraničních společností v ČR. Tady by se daly uvést Generále Societé – Komerční Banka a Reiffeisen Bank.
Generále Societé dosahovala vyšších zisků v ČR, než ve Francii a byla nejvýkonnější v celém holdingu.
RB to stejné s tím rozdílem, že sídlo mělo v Rakousku. A těch příkladů bylo mnoho.

Ještě jen tak mimoděk uvedu tehdejší vodárny. Kdy byla naše voda prodávána francouzskou firmou a zisky tekly do Francie, ale o trubky se starala a jejich údržbu platily města.

Takže oni prodávali naši vodu nám samým, zisky sebrali a na údržbu distribuční sítě nedali nic!

 A to byla a je voda strategická surovina a životně důležitá. Tady chci jasně ukázat, kam jsme tehdy laxností, nezájmem a neochotou nechali naši republiku padnout.

Když porovnáte, co dělali naši předci a co dělo těsně před Martinskou katastrofou...

Jak jsme se tehdy před tou katastrofou postarali sami o sebe, o svou zem a o naše děti a co jsme dopustili.
Svým dílem jsem i já k tomu přispěl.
Mám z toho dodnes noční můry.

Tímto končím svou dnešní přednášku a jdu se někde s prominutím ožrat.
Anebo do lesa kácet stromy a štípat dříví na zimu".

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Martina s Danielou se ještě před odchodem do postele zeptala Lenka: je hrozné, jak lidé po sobě dokáží jít a nedokáží se dohodnout, když jim ti nahoře vymyjí hlavy.

Martin: to víš, když ti nahoře tvrdí "kdo nejde s námi jde proti nám" se jakákoliv dohoda hledá těžko. Mnohem lepší je heslo, které razíme na Spřátelených územích: "Kdo nejde proti nám jde si svojí cestou". To z člověka s jiným názorem nedělá automaticky protivníka, umožňuje to koexistenci vícero názorů a v případě, že dojde k nějaké kolizi nám to umožňuje konstruktivní debatu.

Daniela: pojď, jdeme spát.

Všichni se poté rozloučili a Martin a Daniela zalehli do postelí v návštěvním pokoji. Usnuli rychle, jejich vědomí se propadlo do temných mlhovin snů a nočních můr. Ve snu přišly PRSTY SMRTI.

[drigon]

PRSTY SMRTI

Poté, co nevraživost, nenávist a zloba mezi tábory modrých a rudých dosáhly vrcholu se k sobě tyto dva mocenské bloky otočily zády. Navzájem si vyhostily diplomaty a jakákoliv komunikace mezi oběma tábory se stala nemožnou.
A propaganda? Ta bestie všeho štvaní, děvka ve službách mocných? Ta jako chobotnice prorostla všemi vrstvami společnosti táborů modrých a rudých. Lidé z opačného tábora byli vykreslováni jako krvelačné bestie a vzájemné vyhrožování dosáhlo doposud nevídaných dimenzí.
...
Ve Mlýně se konala přednáška o rozvoji zemědělství. Hospodář mluvil velmi rozumně, rozvinula se konstruktivní debata a Martin, který se s celou rodinou debaty účastnil si jen pomyslel: Kéž by to tak šlo všude ... . Na klíně mu seděl Ludvík hrající si s plyšovým medvídkem a v jednu chvíli Martina objal se slovy: "Dědo, já tě mám tak rád". Hospodář, který si toho všiml se pousmál... .
...
Kdesi ve vesmíru došlo před časem ke kaskádové srážce několika satelitů, jejihž trosky počaly v několika vlnách vstupovat do atmosféry, kde se třením o vzduch rozžhavily.
...
Tábor rudých.
Sálem se rozezněl alarm a na řídícím panelů se rozblikala červená kontrolka. Na velikém monitoru na zdi sálu se objevilo velké množství bodů v několika vlnách mířících k území rudých. Důstojník vyhlásil poplach a do místnosti vpadly velké šarže. Na monitoru se objevily další body. Opatrný návrh jednoho z nižších velitelů majícího podezření že se může jednat o falešný poplach byl odmítnut s tím, že tenkrát v 80 letech to byl bod jen jeden a teď nepřítel útočí v několika vlnách. Tenkrát bylo jasné, že nepřítel jednou raketou útočit nebude. Jen to generál dořekl se na monitoru objevila další vlna bodů mířících k hlavnímu městu. I mladému je v tu chvíli jasné že se jedná o útok.
Další body, další. ÚTOK, ÚTOK!!
Rozjíždí se sekvence. Prezident rudých mizí pod zemí, země na území rudých otevírá své póry a vypouští rudé šípy. Moře otevírá své póry a vypouští rudé trojzubce.
...
Tábor modrých.

Na řídícím panelu důstojníka se objevily body klesající k území rudých. Řídící důstojník provedl identifikaci a dospěl k názoru, že jde o trosky satelitů jenž se před časem srazily. Avšak vzápětí ho napadlo, že pokud si to rudí špatně vysvětlí může nastat problém. Ihned kontaktuje nadřízené a vše jim přednese. Jenže jak kontaktovat rudé, když spojení neexistuje a vše co protistrana řekne já automaticky považováno za lež a klam.
Netrvá dlouho a důstojníkovy obavy se naplňují. Na monitoru se objevuje velké množství bodů startujících z území rudých a mířících na území modrých. Důstojník s bledou tváří chápe, že rudí zahájili útok. Že se noční můra stává realitou. Vyhlašuje poplach: prezident modrých míří pod zem, která otevírá své póry a vypouští modré oštěpy. Z moři startují modré trojzubce.
...
Rudě šípy, modré oštěpy a trojzubce obou barev dosáhly při návratu vrchních vrstev atmosféry a rozžhavily se. Na noční obloze se objevilo velké množství pohybujících se svítících bodů.
...
Mlýn.

Lidé, kteří šli po přednášce domů si všimli svítících bodů na obloze. Začali se dohadovat, co to je . Uviděli, jak se jeden z bodů rozdělil na několik menších, které za sebou táhly ohnivé chvosty jako nějaké komety. Ludvík, sedící Martinovi na ramenou radostným hlasem řekl: "Dědo, padají hvězdy, něco si přej".
Nebyly to hvězdy, byly to PRSTY SMRTI.
...
Zničenou zemi pokrýval žlutý sníh postupně skrývající kontury těl... .

Trident_C-4_montage (2).jpg (28.96 KiB) Zobrazeno 2053 x

.......

Daniela se se škubnutím probudila. V měsíčním světle uviděla, jak se Martin s trhnutím probudil. Oba manželé se na sebe podívali a poodešli k oknu. Podívali se na měsíc, kterému zbývaly minuty do úplňku.


Daniela: mě se zdálo...

Martin: mě taky. Bylo to strašné. Úplně jsem se popotil..
.
Daniela: kdyby se to stalo...

Martin: tak je s námi ámen

Oba manželé se objali. Měsíc dosáhl úplňku.

...
U Mladé Maruny doma.

Mladá Maruna spala. Zdálo se jí, že je s Arnoštem. Střešním oknem pokoje svítil do pokoje měsíc, jehož světelná louč se posouvala po pokoji až dosáhla na Maruny břicho. Měsíc dosáhl úplňku a aniž by to Maruna v tu chvíli věděla došlo v jejím lůně k zázraku přírody. K početí.

[drigon]

Mladí z SPSP navštívili Černou Perlu. Někteří z jejich kamarádů se s nimi bavili, u jiných bylo znát jisté opovržení. A čeho si všimli bylo to, jak se dříve homogenní Černá Perla začíná čím dál tím víc štěpit na několik spolu soupeřících frakcí. Na místě ve vhodnou chvíli, kdy se nikdo nedíval nechali minikameru a odešli zpět domů, přičemž při cestě na stromě nechali retranslační vysílač.

Dva dny se nic zajímavého nedělo, načež za Emilkou přišla trojice pánů. Jeden byl že Zakázané čtvrti, podle vidění od Hadovce. Druhého neznali a třetí? Na toho čuměli jako telata. Byl od nich z Mlýna. Co si tam uvnitř říkali neslyšeli, tam mikrofon nedosáhl, ale když odcházeli se ve dveřích líbali všichni navzájem i s Emilkou.
Malý Petr na to pronesl: to jsem viděl na starém záznamu. Tam se tenkrát panáci z RVHP líbali zrovna tak.

Kluci tak začali řešit nastalou situaci.

Malý Petr: podle všeho se to tam snaží rozvrátit. Poštvou lidi proti sobě, i proti nám a pak je zkusí ovládnout. S tím se musí něco udělat.

Pihatý kluk: a co chceš dělat? Uniforma biřice je nekompletní. Chybí nám strakatá košile. Škoda že jsme jí vyhodili.

Malý Petr: byla od krve. To by se nedalo vyprat... .
Kdyžtak zkusíme ušít jinou.

Pihatý kluk: já teda šít neumim.

Kluci se začali dohadovat ohledně šití košile. Dohadování trvalo docela dlouho, načež Malý Petr prohlásil: to vypadá, že nakonec budeme muset za Amazonkami. Holky šít umí a náš plán by se jim mohl líbit.

Asi za pět minut přišli dva jejich kamarádi.

Víte, co zavedli v Zakázané čtvrti?

Ne

Duhové majáky.

???

Na určitá vozidla si dali duhové majáky..

A jaký to má význam?

To my nevíme.

Malý Petr: to bude asi znamenat: "Pozor, jedu na Skok".