Kdy si jako dva ukázkové případy uvedeme Německo a Švédsko.
Němci si prošli ve 20 letech 20 století krátkým obdobím konjunktury. Která však nebyla výsledkem výkonnosti německé ekonomiky, ale byla financována hlavně v levných amerických půjček. Což vydrželo do krachu Newyorské burzy. Poté zdroj peněz vyschl což mělo za následek rozpoutání ekonomické krize v Německu. Výsledkem bylo 45% nezaměstnaných v roce 32. Zemí se šířil nacionalismus, fašismus, stát zdanil práci žen natolik že se jim nevyplatilo pracovat a ženy tak zůstávaly doma. Lidé kteří pracovali si vydělali méně než před krizí.
Tehdejší vládci Německa s Hitlerem v čele se krizi snažili řešit stavbou dálnic a zbrojením. Kdy počítali s tím že se tyto podniky částečně zaplatí z nevyplacených podpor v nezaměstnanosti, avšak ve finále bylo do ekonomiky ze státních zdrojů nalito přes 100 miliard marek. Zatímco se vydělalo jen 60. Blížil se státní bankrot což Hitler vyřešil rozpoutáním WW2.
Švédska se krize dotkla jen málo. Neboť jí tamní vláda řešila snížením daní a zrušením daně ze zisku. Tato opatření podnítila spotřebu a nutila podniky investovat. Kdy švédský stát zároveň podporoval lékařskou péči, penzí a veřejné práce.
Ve Stockholmu nebylo žebráků, lidé si ve své podstatě dokázali v těchto podmínkách poradit sami a během hospodářské krize dokonce došlo k nárůstu jejich příjmů.
Státní kasa se krátkodobě propadla do deficitu který se po čase podařilo srovnat.
Pan Balzagette se napil a řekl: lidé když mají možnost a volnost v rozhodování si velmi často dokáží poradit sami. Neboť jsou hnáni touhou přežít a touhou aby se jejich děti měly lépe než oni. Což je i otázkou důvěry státu ve své občany a důvěry občanů ve stát a jeho instituce. Kdy lidé kterým stát věří zatímco oni věří jemu budou za svým státem stát. Neboť primární příčinou proč byly státy založeny byla ochrana obyvatel před zvůli cizinců.
Pan Balzagette po chvíli pokračoval: většina států šla cestou zásahů do ekonomik. Zvýšila zadlužení, zvýšila kontrolu nad soukromou sférou. Rizvinul se nacionalismus a fašismus následovaný protekcionismen. Státy se uzavíraly do sebe, došlo k oslabení hospodářské provázanosti mezi státy. Toto vše vedlo ke vzniku WW2 a následujících šest let pokryla svět temná mračna války.
A teď si to srovnejte s tím co prováděla EU před rozpadem. Kdy vzrůstal státní dluh zatímco ekonomika dušená dusivou byrokratickou regulací uvadala. Klesaly příjmy státních rozpočtů, zatímco zadlužení se zvyšovalo. Rozjížděla se hospodářská krize. Která však nebyla krizí z nadvýroby. Ale krizí regulační. Kdy přeregulavanost a nereálné požadavky Zeleného úderu vedly ke krizi. U které bylo jisté že pokud budou tyto její dvě příčiny přetrvávat bude trvat i tato krize. Kdy nebude dluhy z čeho platit. Kdy východiskem může být velký reset - válka. Tak jako v Německu tenkrát. A nebo - odstranění těchto dvou příčin a obnovení vzájemné důvěry občanů a státu. Tak jako ve Švédsku tenkrát.
Chvíli bylo ticho. Poté Stará Maruna řekla: ale tady mají lidé volnost...
Pan Balzagette: na příkladu Německa a Švédska jste viděli funkčnost strategií a jejich výsledky.
Na což má nás velitel krásný citát:
"Uč se od úspěšných a ponauč se od neúspěšných. A mysli nad tím co a jak děláš, neboť schopnost přemýšlet je největší dar jaký jsme od matky přírody dostali."
Martin, velitel Kocourů.
