PA s tříletým dítětem

[Heike]

Doufám že to tu není-zajímalo by mě co by jste doporučili v případě, že bych sám chtěl přežít kolaps s dítětem. Dejme tomu třeba ,,jen" povodeň. Osobně mám představu samostatného vaku, co do něj? Léky, potrava, oblečení co nejuniverzálnější?

[bivoj]

Teď bych nerad, aby to vyznělo nějak nevhodně a nechtěl bych, aby to bylo špatně pochopeno. Podle mě je ale řešení jakékoliv PA (nebo jiné kritické) situace s malým dítětem mnohonásobně těžší a obtížnější, než bez něj. Kdo četl "Lovce mamutů", ví o čem zhruba mluvím...

[Heike]

Já tu knihu četl. Ale to řešení-jakékoliv další přežití by pak pozbývalo smysl..přežít a zůstat člověkem. Tohle téma se odlišuje od mé romantické představy kdy se sám coby zdravý soběstačný muž probíjím za zdroji...

[sroub]

V jedný knížce sem čet: Jsi-li silný, dělej se slabým, jsi-li slabý, buď to nelítostněší. A s tříletym děckem je člověk hodně slabej....
My máme čtyřletý +jedno na cestě, takže sme hodně slabý a teda neváhal bych v případě totálního kníku obrat i náhodnýho důchodce o jeho poslední chleba.
Proto doufám že k tomu nedojde....

[alive]

z vlastni zkusenosti: skola hrou...o moznych scenarich se u nas mluvi (voda, vichrice...) cumi na katastroficke filmy, kdyz se chystame nekam ven, balej si "sami", venku je nechavam pod dozorem rozdelavat ohen, pomahaji varit a tak...a vseobecne se zapojuji do cinnosti kolem baraku (zahrada, topeni, zabezpeceni...) a pred nedavnem jsme absolvovali opravdu rychlou evakuaci...radove deset minut (hrozilo protrzeni hraze rybnika a prijezdovka uz byla pul metru pod vodou...obema spuntum (6 a 4) byla vysvetlena situace s tim, ze si maji sbalit to nejnutnejsi...oba sahli po spacaku a plysakach a byli u dveri driv nez my.Starsiho jeste zajimalo, zda jsem vzal dost jidla a sirky...druhej den jsme je z nasi "evakuacni" hospody nemohli dostat:-) Samozrejme, je to nekolikanasobne tezsi s detma...ale jde do vcelku v pohode. Nejvetsi problem je udrzet je potichu, kdyz je potreba..

[Hdm]

Nejvetsi problem je udrzet je potichu, kdyz je potreba..

Tohle jsi napsal obrovské moudro.
Doma jako trénink hrajeme hru, kdo vydrží nejdéle potichu, ale moc jim to nejde :-S

Souhlasím s tím zapojovat děti do všech běžných prací(s ohledem na věk) a pod dozorem nechávat dělat ty pro děti lákavé práce jako je štípání louček sekerou, zapalování ohníčku, šplhání na strom atp. Ono to na první pohled vypadá jako špatná výchova, ale děti když to vidí u dospělých a nedostanou šanci to sami vyzkoušet, pak to zkouší sami potají a to je pro mě mnohem horší.

My máme 3 a 6 let děti a je pravda, že oni hrozící riziko nepociťují tak intenzivně a berou nastalé situace jak fakt a velice rychle se přizpůsobí. Tady vidím jako nejhorší situaci když se šprajcnou a pak stěžují celou situaci opravdu hodně.
6 letý synek už téměř není jako dítě přítěží, má pouze své nižší fyzické možnosti.
Nejlepší zkušenost mám, když se dítěti narovinu řekne jaká je situace a co bude dál a poslouchat co říká nebo navrhuje. Pak se cítí jako platný člen rodiny a je mnohem snažší ho usměrňovat jak je třeba.
Balení batůžků trénují když jedou k babičkám a tam pak stačí dohodit drobné jídlo a balíček co mám pro mě připravený pro nestandardní situace a mají zabaleno. Jako obrovskou výhodu beru, že už dlouho nepotřebují plýny.

3leté dítě už by mělo být určitě bez plýnek a podle šikovnosti trénovat jízdu na kole.

[Terminated Account]

Pro mě jsou děti největší motivací být připraven - bránit rodinu, zajistit ji dostatek vody, jídla, tepla a přístřeší. Mám vyzkoušeno, že jako solitaire není problém téměř nic. S rodinou je to horší.

Základem úspěchu je zcela změnit myšlení a stanovit si priority, strategie a taktiky. Je to zajímavé téma, které si zaslouží rozebrat do hloubky.

[dracekvo]

To udržení potichu, nestačilo by něčím tu pusu ucpat? Nemyslím roubík, ale třeba balíček bombónů, nebo tak. Pro malé mimino je to určitě rezervní dudlík.

[Hdm]

Zrovna u těch bonbonů ,když rozděláš balíček tak si sdělují jak jim chutnají, případně nabídnou nebo se nejlépe hádají, že nemají přesný počet stejně barevných atp.
To je stejný jako když začnu telefonovat a zrovna v tu chvíli se musí něco ptát nebo něco chtějí podat, nebo se začnou hádat o prkotiny. Děti na to mají asi nějaký šestý smysl

[Heike]

Tak teda, zírám, kupa přínosných věcí . A zrovna v tomhle tématu si nechám rád poradit od těch co mají starší děti něbo nějaké vychovali, kupu situací jsem ani nezažil. S tím tichem-svatá pravda-s dcerkou chodíme do přírody, a když chci aby byla ticho a poruší to, vymyslím si imaginární zvíře co vyplašila a proto nevidí...Takže když řeknu ticho, nemám s tím problém. Jenže každé dítě je naprosto jiné. S tím ježděním na kole-naprostý souhlas. Pokud to můžu trochu odlehčit-zkomplikovat-záleží na úhlu pohledu-známí mají hyperaktivní chlapečky(nezvládnutý parchanty co jen ječí a ničí-doslova). Absolutně si neumím představit cokoliv s takovým dítětem. Vlákno jsem zakládal s představou vlastního dítěte-dětí-ale v případě svěření cizích zlobivců, u kterých ani vlastní rodiče nemají autoritu, mě opravdu nenapadá nic.(nerad bych zanášel Rozpad úvahami o roubíkách, hypnotikách atd ve vážném duchu, aby se toho někodo chytil z tv H@vna)

[Kolapsnik jr.]

sroub> dik za upozorneni predem ne kazdy zde mnohe zasadni rekne natvrdo, bez ironie..
ps myslim ze mnohe mestske matky (a otcove) s detma se rozsypou psychicky (post trauma sok), ale urcite nemale procento tez pujde pres mrtvoly pudove, cili pozor na emocni pasti typu, "..Prosim vas pane, mam deti, nemohl by jste..? " prijdete rozzareni altruismem k bliznimu bliz bum a uz vas ohlodavaj jak v The Road..

[Heike]

Kolapsník: sroub má pochopitelně pravdu, akorát s ním nesouhlasím protože nechci. Nemusíš chodit daleko-při záplavách známý hasič zíral, když moderní slepice teda maminky měly v batůžku kosmetiku, haldu cd, walkmana, stolní hry, plyšáky a tisíce nezbytností, a čekaly že deku, vodu, jídlo dostanou od státu a dost nevybíravě se do něj opřely argumentem: Ale my máme děti. Slušná ukázka byla letos v zimě-jel jsem autem a poslouchal při kalamitě rádio. Nějaký otec si stěžoval že je v koloně, x hodin, dochází mu benzín a děti 3a 6 let se mu klepou zimou a hasiči nedávají ani deky ani čaj. Na otázku co bych dělal, od spolujezdce: Nemít nic, otevřel bych lékárničku a vytáhl termofolii-mě spolujezdec skolil: No jo, ale normální lidi o tom nevěděj, to že ty něco děláš...

[Hdm]

K tomu vaku co jsi psal v prvním příspěvku. Děti mají vlastní malé batůžky vevnitř:
oblečení podle situace
0,5l pitíčko
balíček s obvazem, náplastmi, špunty do uší, respirátor, nůžky dětské
jídlo podle situace, ale minimálně nějaké fitky
cedulku s jménem, adresou, telefonem na rodiče, prarodiče (tohle podle situace, aby to nebyla pozvánka pro drbany)
léky jak je třeba
lehká deka
plyšák
píšťalka - IMO jedna z nejdůležitějších věcí a děti instruované nebát se jí použít

Stejně drtivou většinu věcí nese rodič. Doma to máme tak, že jeden rodič nese věci pro jedno dítě.

Dále mají děti vždy při cestě někam informace kam jít když se stratí:
ve městě zpět k autu nebo do obchodu/na cajty a říct, že se ztratily - tady záleží jaké město a jak daleko k autu
na venkovních akcích určujeme místo srazu pro případ odloučení

K otázce cizích dětí. Tady je to dost ošemetný, protože na jednu stranu máme taky děti a víme jak jsou v určitých směrech bezbranné a jak se asi cítí bez rodičů, ale právě proto jsou také využívány jako dětské volavky/infiltrátoři. Myšleno jako akademická debata. V normální situaci samozřejmě pomůžu.

[Heike]

Píšťalek nosím několik-když jsme v horším terénu i s dospělými co jsou venku třeba prvně, rozpůjčuju je. Špunty jsou pro mě novinka, dobrý nápad. Ten baťůžek-že mě to nenapadlo.

[alive]

Co se tyce tiseni deti...ted mluvim ryze v teoreticke rovine...ale dostat se do situace, kdy by jejich ticho znamenalo nase zivoty, tak jsem samozrejme premyslel o nejakem "tisicim" prostredku. Tedy kdyby slo o zivot, zvazoval bych asi kontrolovane prispani jako realnou variantu...Na spoustu deti staci Kinedryl - ty nase po nem spi jak zabity:-) Roubik je na prd, panz pak by se museli i znehybnit, protoze by chytli amok:-)

[alive]

Samozrejme, idealni stav je zapojit deti uz ve stadiu priprav na cokoliv...ty nase to bavi a obcas me prekvapi jejich nesmirne logicke uvahy...stinne stranky to ma: detem samozrejme clovek nevysvetli (tedy vysvetli, ale je to hazeni hrachu o zed) ze jsou veci, o kterych se nemluvi...a pak samozrejme vypravi ve skolce, ze mame doma zasoby, co a jakem mnozstvi pestujeme, ze je pred vchodem kamera a tak...takze jsme minimalne za exoty. S tim se mi zatim nic udelat nepodarilo.

[sigmark]

Alive, když tě ve školce uvidí, tak stejně neutajíš že jsi exot
ale to tu asi máme společné víceméně všichni

[Heike]

Proč nejdeš na pouť? Proč nejdeš na kolotoč? Proč nejdeš do ...místo toho dítěti ukazuju jaké zvíře kterou stopu udělalo, co kde roste, kde se dá pít u studánky...jsme exoti. Místo gormitů nebo dalších hraček zbastlím lodičku z kůry-ale ono to je asi jedno...

[Hdm]

Děti vykecaj všechno , nejlíp co nechci , aby se vědělo tak neví ani děti.
Nedávno měli děti ve školce agitačku z policie, prohlídka auta, výbavy, rady jak se chovat v různých situacích. Měli to pěkně připraveno to zase jo. Ale na oplátku se od dětí dozvěděli co všechno z jejich výbavy máme doma Slabou útěchou mi může být, že prý machrovali před dětmi s teleskopem a nakonec ho nebyli schopný složit

[DeadMan]

Máme dvě děti 0,5 a 5,5 roku (kluky) a jak už tu zaznělo každé dítě je jiné (vidím to hlavně u známých atd.).
Starší kluk je divočejší a je schopný v zápalu "boje" vyčelit futra kdežto ten mladší se zatím jeví trochu jinak (je na to ještě moc malý aby se dalo soudit).
Moje "příprava" spočívá v tom co tu již zaznělo.
Nenásilně je zapojovat do těch aktivit, které považuju za užitečné čili: táboření, střelba, zápas, jízda na kole, plavání atd., ale základ je vše podat jako hru a zábavu.
S tím tichem v lese to dělám stejně, pššš vyplašíš zvířátka a nic neuvidíš, ale né vždy to funguje neb děti se často zapomenou a jsou hodně spontánni takže je třeba jim některé věci neustále připomínat (sebeovládáni je samozřejmě úplně někde jinde než u dospělého jedince teda jak u kterých ).
Rovněž s uvědoměním si důsledků svého chování je problém, proto taky každý zodpovídá za své dítě (píšu to právě z toho důvodu, že se opravdu nelze spolehnout na to, že dítě bude zticha když je potřeba a tišíci léky no nevím ).
Lepší je takovým situacím předcházet a přizpůsobit tomu strategii, ale pokud i tak dojde na lámáni chleba pak už je to o štěstí a o tom jak kdo zareaguje a to se může dost lišit od reakcí na běžné podněty (a to i u dospělých).
Jinak děti (většina) nejsou hloupé a je sranda sledovat jak se snaží nás přečůrat (jednou se jim to jistě povede ).
Osobně bych ale na ně moc netlačil a vše musí být přirozené (žádný vojenský dril nedoporučuju).
Kluk už taky tuší co si má sebou vzít když jedeme do přírody = pláštěnka(bunda), pitíčko a svačina (trochu to kazí babička, která se mu snaží ulehčit a batoh nosí za něj ).
Řekl bych, že většina zde diskutujících uvidí, že vše příjde časem samo pokud se budou svým dětem věnovat a vést je dle své filozofie.
Problém je než děti dorostou do určitého věku.
Upřímně řečeno nedokážu si představit třeba bug out s 0,5ročním synem (už jenom to co vše je potřeba pro jeho hygienu a to už uvažuju o látkových plenách, které se dají vyprat, ale tím to nekončí).
Nadruhou stranu jsem přesvědčen, že stihne vklidu vyrůst do "použitelného" věku než by teoreticky mohla přijít "špatná" doba (děti se vyvíjí strašně rychle a každý rok je obrovský skok kupředu).
Za mě chovat se s malým dítětem co nejmíň nápadně, nevyčuhovat z davu a snažit se být neviditelný což se lehce řekne, ale hůř udělá.
Jinak si myslím že cca od 6 let (každý má jiný vývoj) by to mělo být o hodně snazší (krom toho, že dítě míň unese).
Takže výchově zdar rodičové