Jaký přístroj pro detekci radioaktivity?

[VonTreskow]

Zdravím.
Tak ma napadlo, že možno by možno nebolo zlé zadovážiť si nejaký prístroj na meranie rádioaktivity. Má niekto z vás niečo také? Alebo si myslíte, že je to úplne zbytočné? Ak nie, tak čo myslíte, na čo sa treba zamerať? Bol by lepší intenzimetr alebo dozimetr? Stačilo by kúpiť nejaký starší z army-shopu, keď pri ňom vyslovene píšu, že slúži len na zberateľské účely?

[Josef]

Při výběru přístroje je zapotřebí si uvědomit, že mnohem častějším užitím je "mírová" kontrola kontaminace potravin (dovážených k nám přes půl zeměkoule z prapodivných zdrojů) nebo kontrola výskytu "radioaktivního spadu" (z nějaké utajené radioaktivní havárie), než vysloveně přímý výbuch atomovky ve střední Evropě a přímé ozáření.

Pokud budeš shánět přístroj jen jeden, pak zvol rozhodně "intenzimetr" (respektive "radiometr"). Tedy přístroj, který je schopen přímo ručičkou ukazovat radioaktivitu v reálném čase (nejen hodnotu, kolik činí akumulovaná celková dávka). Typicky jsou to např. vojenské přístroje spojené kabelem s ruční sondou. Moderní obsahují sondu už i uvnitř. Tyto přístroje vyžívající Gaiger-Müllerovu trubici a registrují i vysloveně jednotlivé radioaktivní rozpady i průlety jednotlivých částic. To že jsou z výprodeje zásadním způsobem nevadí, protože pokud fungují, zjistíš to tím, že dokáíží měřit i přirozenou radioaktivitu ve tvém okolí. Když přístroj zapneš, bude se ručička kolísavě od nuly vychylovat a kdyby jsi k přístroji připojil i sluchátka, uslyšíš tak dvacet lupanců za minutu. To je přirozená radioaktivita v našem okolí. Hodnotu (počet lupanců za minutu) si poznamenej, aby jsi věděl co je přirozený stav a co už je anomálie. Když k přístroji přiblížíš cokoli radioaktivního (např. thoriovou punčošku do plynové lampy z čínské produkce viz. http://www.conrad.cz/vhodna-sada-zhavic ... em.k480473), dá ti zřetelnou výchylku a počet lupanců se zmnohonásobí. Používám stejný typ, jako je na těchto stránkách http://danyk.wz.cz/rbgt.html. Koupil jsem ho před osmi lety z army-výprodeje a zatím funguje k mé plné spokojenosti. Je udělaný fortelně - svitkové kondenzátory jsou olejové, průchodky ze skla, elektrolytické tantalové, prostě nic (kromě gumy na kabelu), co by léty příliš stárnulo. Samozřejmě, že v tom mám vložené co nejkvalitnější alkalické monočlánky. Volba baterií je samozřejmě jen otázkou jejich skladovatelnosti. Samotný přístroj má velmi malou spotřebu. Na monočlánky byl konstruovaný jen proto, že to byly rozměrově stejné články, jaké se používaly současně do vojenské svítilny, polního telefonu i chemického průkazníku a armáda nemusela zajišťovat zásobování svých jednotek různými druhy baterií.

[VonTreskow]

Ďakujem za cenné rady, už som si objednal tento prístroj aj ja.

[Pepe]

Taky děkuju. VonTreskow: kde jsi ho objednal? Já je te´d objevil na aukru, tak o něm uvažuju.

[Karlos]

Take by me to zajimalo (kde), diky.

[VonTreskow]

Kupoval som tuto:
http://www.armatex.cz/protichemicka_vystroj.php

Vlastne som objednal tri intenzimetre, ale z toho len jeden pre seba, ten RBGT.
Pre známych potom Intenzimetr DC-3A-72 a Intenzimetr IT-65. Tak potom ešte než im ich odnesiem môžem laicky porovnať ich funkčnosť a napísať Vám o tom.

[Karlos]

Tak pokud by jsi provedl nejaky srovnavaci test tak urco dej vedet jak dopadl.

Ja stale vaham mezi IT62 a IT65 (DC-3A-72 maji vyprodan)... co by jste doporucili?

[Josef]

IT65 má dva systémy, kterými měří:
1. sondu s Geiger-Müllerovou trubicí (pro citlivý rozsah)
2. Ionizační komoru s přímožhavenou elektrometrickou elektronkou - triodou (pro hrubý rozsah)
...tomu odpovídá složitost, potřeba elektronku žhavit (a nevím jakou má tato elektronka životnost, odhaduji na cca 500hod.) Výhoda dvojího systému je, že na vysokých rozsazích přístroj nepotřebuje externí sondu, ionizační komora s elektrometrickou elektronkou je vestavěná přímo uvnitř. Při poškození sondy lze stále ještě něco změřit. Vnější sonda se používá především jen pro "dohledávání" zářícího zdroje. Měří svým koncem a je konstrukčně jednodužší - nemá stínící plášť na omezení dávky. Přístroj má žárovku, kterou lze osvětlit stupnici při práci ve tmě.

IT62 má jen jeden systém kterým měří:
1. sondu s Geiger-Müllerovou trubicí
... elektronika je jednodužší, kromě GM trubice obsahuje z rozbitných součástí pouze neonový stabilizátor, ale ten není žhavený tak jako elektrometrická elektronka a jeho životnost je značně delší. Přístroj má i menší spotřebu z baterií, ale při velmi silné radiaci a současně nevhodně nastaveném zaclonění trubice může způsobit něco, co by se dalo laicky nazvat "dočasné ohluchnutí" a naměřený údaj může být pak zkreslený. Sonda musí být vždy připojena k přístroji, bez ní přístroj neměří ani na jednom rozsahu. Sonda měří svou boční plochou, nikoliv svým koncem. Přístroj má lépe vyřešený bateriový prostor, hermeticky uzavíratelný jednoduchým šroubovacím víčkem (náhrada vadného těsnění není problém). Přístroj nemá osvětlenou stupnici.

IT65 jsem měl přidělený služebně na vojně. Funkce bez závad, ale prakticky jsme mohli vyzkoušet jen nejcitlivější rozsah. Standardně jsem s ním měřili, dokud nám jej z moci úřední na konci dubna r.1986 "na neurčito" nezabavili, nezamkli a nezapečetili. (Pak jsme se se zpožděním dozvěděli, že bouchl Černobyl.)
IT62 mám doma a občas používám - zatím na běžné mírové použití bez problémů. Když jsem ho v poměrně prapodivně skladovaném koženém obalu získal, otevřel jsem ho, zda je vše v pořádku. Bylo. Čisto, sucho a bez koroze, prostě "jako v pokojíčku"

[Karlos]

Josef: diky za vycerpávající porovnání, pro me z toho plyne ze pujdu do IT62

Edit: psal jsem do Armatex:

Dobrý den, chtěl bych se zeptat zda jsou nabizene pristroje funkcni? Dekuji s pozdravem...

odpoved:

Dobrý den, ano, přístroje jsou funkční. Před odesláním každý zkoušíme.

Nevite jak je to s temi kontrolnimi zarici, predpokladam ze se pristroje prodavaji bez nich z duvodu legislativy? Je skoda ze pristroj bez nej neni mozno jednoduse prezkouset (kalibrovat)... nebo je nejaka metoda jak pristroj nakalibrovat svepomoci?

[peteres]

Intenzimetry IT-65 byly občas k mání i kontrolním zářičem, není to tak dávno (snad 2 roky), co byly nabízeny na aukru. Mít doma takový zářič je samozřejmě nelegální, legislativa zakazuje civilním osobám držení radioaktivních látek. Pokud jde o napájení, preferoval bych přístroj, kterému stačí k napájení jeden, nejlépe tužkový, článek. Jeden takový starší měřič mám. IT-65 je na dva silné monočlánky typ D, k tužkovkámse dá pořídit redukce, která z nich udělá velikost C i D, takže to lze napájet i z tužkovek. Pokud vím, tak hasiči a možná i armáda u nás nově používají měřiče SOR/R, SOR/T. Když jsem se na ně posledně infomoval, byla jejich cena přes patnáct tisíc. Tyto kapesní přístroje jsou ale napájeny 3V baterií CR2450, která nemusí být v krizi tak dobře sehnatelná jako tužkovky, které jsou dnes v každé dětské hračce nebo foťáku. Podle mě stačí nějaký starší přístroj, který je dobré si nechat zkalibrovat. Pokud jde o velikost, kapesní provedení bude určitě lepší na cesty, takže pokud je na výběr, berte radši menší přístroj.

[Pepe]

Dnes mi přišel RBGT62, ale asi dělám něco špatně. Nefunguje. Jak máte nastavenou trubici a vypínač, aby to snímalo? A k čemu slouží to spodní kolečko s nápisem KN? Plíšek mi k tomu přišel taky.

EDIT: problém vyřešen, přístroj nefunguje s redukcema baterií AA->D. Alespoň ne s těma co mám já, redukce EMOS, baterie AA Energizer (funkční).

[Josef]

Postup:
1. dej do přístroje baterie a připoj sondu
2. připoj si k přístroji sluchátko (ono je to docela užitečná věc pro kontrolu funkce).
3. přepni přepínač do polohy KN (ve skuchátku by jsi měl v tu chvíli uslyšet hvízdání vysokonapěťového měniče)
4. seřiď knoflíkem výchylku ručičky tak, aby ukazovala na kalibrační značku KN na stupnici (technicky ve skutečnosti právě plynule měníš velikost napájecího napětí z baterek tak, aby přístroj pracoval vždy se stejným napětím i když se provozem baterky vybíjejí)
5.plášť na sondě stiskni směrem k držadlu a pak pootoč tak, aby v okénku s největším otvorem byla vidět zeleně označená plocha trubice (nejcitlivější).
6. přepni se z kalibrační polohy KN o jeden krok zpět na nejcitlivější rozsah (nemám tu u sebe přístroj a tak jen odhaduji, že je označený tuším "beta 1")
7. nyní by měl přístroj už měřit přirozenou radioaktivitu a ve skuchátku občas lupnout (po celou dobu co je měřič zapnutý musíš ve sluchátku současně na pozadí slyšet monotónní a zcela pravidelný pískot vysokonapěťového měniče)
8. Po ukončení práce přetoč kryt na sondě vždy do polohy "gama", kdy je citlivá plocha trubice zakrytá souvislou duralovou stěnou ochranného pláště. (Zeleně označená část je vlastně povrch lepící pásky, která kryje na vnitřní duralové trubici otvory, kterými může vnikat záření dovnitř až k čidlu, proto na tuto plochu pozor, žádné "šťourání hřebíkem".)

Redukce AA/D - mrkni se, kam dosedá ta velká vinutá pružina na víčku, zda náhodou neminula dno AA článku.

[Pepe]

Josef: díky, bylo to tím. Pružinu víka jsem sevřel v kleštích aby nasedala i na konec AA článku a fakčí to

[Karlos]

Pepe: jake provedeni mas IT62 nebo IT62a ? Viz. clanek: http://danyk.wz.cz/rbgt.html

Srovnání přístrojů RBGT 62 (vlevo) a RBGT 62a (vpravo). Panely jsou stejné.

rbgt11.jpg (34.82 KiB) Zobrazeno 50743 x

Mírně se liší tvarem dna skříně


Ja jsem dnes byl v prodejne a meli tam:

• jeden pekny IT62 (byla na nem dokonce samolepka "kalibrace 2006")
• jeden IT62a s odrbanou stupnici (ovsem vypadalo to na skladacku nebot spodek bedny odpovidal IT62a ale na čelním panelu bylo vyrazeno jen IT62, na sondě bylo IT62a)...

Takže jsem odesel s neporizenou a radeji si pockam na pekny IT62a.

Jeste bych mel otazku v clanku se pise ze rozdil mezi provedenimi je:

Všimněte si přelepovaných schémat - první verze dozimetru (typ RBGT 62) používaly 3 PNP tranzistory, tento dozimetr je již osazen třema NPN a jedním PNP a má trochu jiné zapojení.

ma to nejaky vyznam? Treba problem pri nutnosti nahrazeni porouchaneho trandaku apod.? Nebo to nemam resit a vzit si klidne starsi verzi?

[Pepe]

Mám RBGT62a, je totožný s tím na obrázku.

[Josef]

Když tam nepustíte přepětí (při použití baterek nehrozí) nebo to nepřepólujete (věc rozumného zacházení, případně si na dno zdrojové komory vhoďte kolečko tvrdého kartonu s dírou uprostřed, které by dovolilo kontakt jen, když bude článek svým "nosem" na správnou stranu), není důvod, proč by transistory odešly (jsou konstruované na podstatně vyšší napětí než jsou ty 3 volty na které jedou). To je na tom už hůř dioda, co usměrňuje vysoké napětí. Jenže tu můžete při poruše nahradit libovolnou křemíkovou na 1000V a jede se dál.

[Karlos]

Josef: diky

Jinak jsem domluven s prodejcem ze mi vybere pekny RBGT-62a tak uz se tesim

[Karlos]

Tak uz mam pristroj doma. Dal jsem do nej obycejne baterky (nove, nealkalicke).

Zprvu jsem si myslel ze pristroj nemeri, jelikoz v poloze "kalibrace" byla vychylka tak jak ma byt. Pokud jsem vsak prepnul na nejcitlivejsi rozsah "III beta1" tak jsem nic neslysel krome onoho slabeho piskani. Kdyz jsem se soustredil tak jsem zacal rozeznavat tichounke praskance ve zminovane četnosti cca 20 za minutu. Docela me prekvapilo jak slabe lupance jsou a tak bych se chtel zeptat zda je to normalni? Cekal bych, tak jak to znam z filmu, poradne lupance, toto bych pri chuzi nebo mirnem hluku vubec neslysel...

Jinak pokud dam na sonde nejcitlivejsi rozsah (beta1) a i na pristroji dam "III beta1" tak vychylka je jeden max. dva dilky spodni stupnice (tedy rucicka se sotva pohne). To je ale predpokladam v poradku jelikoz to odpovida hodnote cca 0,1k tj. 100 rozpadu za minutu (přičemž ty dva dilky jsou pouze pokud jsou dva lupance rychleji za sebou).

Ted premyslim kam pristroj vzit abych donutil rucicku k trochu vetsi vychylce

Jinak cena 360kc je směšná, jen ta kvalitní kožená brašna má větší cenu...

[Karlos]

Plíšek mi k tomu přišel taky.

Ten plíšek na struně slouží jako šroubovák víčka baterií, bohužel to není zářič, ten byl zašit na prave straně brašny a mam ho (ohleduplně) vyřiznuty.

[Pepe]

Moje lupance jsou dobře slyšet, rozhodně se nemusím soustředit na to, abych je vůbec slyšel. Co se týče toho měření, tak mě doma při stejném nastavení ručička poskočila max o 3dílky. Většinou se ale pohybuje mezi prvním a druhým.