Malé přenosné rádio BoB

[bacil]

Pro SSB příjem stačí použít oscilátor na 455khz a dát ho do blízkosti rádia - tedy pokud je to superhet s mezifrekvencí kolem 455kHz.

[Josef]

Nedá se obecně říci, že vystačí, když má rádio jen jeden krátkovlnný rozsah. Problém krátkých vln je (jak jsem naznačil v PDF-ku o vysílačkách), že určité rádiové frekvence se šíří jen na určité vzdálenosti (navíc jen v určitou denní dobu). Ujasněte si, z jak vzdálených destinací chcete přednostně získávat informace a podle toho volte přijímač s krátkovlnným rozsahem o potřebné vlnové délce.

Spodní frekvenční pásma (např. 49 metrů, případně 41 metrů) vám zejména večer, v noci a k ránu, umožní především poslech stanic ze sousedních a blízkých států (např. Německo, Itálie, Ukrajina, Anglie, Španělsko, Itálie a pod.). Nižší pásma jsou schopná za dobrých podmínek přijímat ale i mnohem vzdálenější stanice (dvojitý "skok"). Naopak vyšší pásma (např. 25 metrů a méně) vám zejména dopoledne a přes den umožní poslech velmi vzdálených stanic (Japonsko, Indie, Čína, S+J Amerika), ale sousední státy budete mít na těchto frekvencích v "oblasti ticha", takže ty si dost dobře neposlechnete i kdyby na vámi naladěné frekvenci vysílali (jejich signál je určený pro více vzdálené posluchače a signál do místa, kde se nacházíte nedopadá). Také je potřeba připomenout, že některé krátkovlnné rozhlasové stanice vysílají jen v některých hodinách dne, nikoli nepřetržitě. Vědí, že je zbytečné mrhání energií vysílat v době, kdy se signál na dotyčné frekvenci nešíří (proto jedna určitá rozhlasová stanice vysílá stejný program hned na několika krátkovlnných frekvencích s různými vlastnostmi šíření). Tvrzení, "tohle pásmo je na nic, to jsem zkoušel a tam nikdo nevysílá", není úplně pravdivé. Znamená pouze, že jste zapnuli přijímač v nevhodnou dobu. Počkejte 6 nebo 12 hodin a zkuste to znovu. Velmi pravděpodobně zjistíte, že původně tichý vlnový rozsah je plný stanic.

[Joe Azbest]

Tak dneska konečně dorazilo rádio Tescum pl 360 a nemohu než číňany pochválit. Dobře se to díky podlouhlému tvaru drží, dá se to obsluhovat jednou rukou a citlivosti na všech rozsazích jsou na takového drobka velice slušné až výborné. Ovládání je intuitivní a zvládnul jsem ho jen s pár nahlednutíma do manuálu. Dal jsem do toho tři lithiovy tužkovky, ktery mají poloviční váhu proti ostatním baterkám a celková váha je fantastická. Je to přesně to co jsem si přestavoval.

[jemhadar]

Inspirovali jste mě a objednal jsem ten Tecsun PL-660. Za tři dny od odeslání z Hong Kongu jsem ho držel v ruce. Zatím ho tedy zkouším jako takový tranzistorák, ale už jsem objevil kouzlo jiných rádií, než na které jsem zvyklý z FM, asi to bude fajn hračka. Škoda, že se mi nedaří využít Air Band, miniletiště v mém okolí asi vysílají jen sporadicky...

Za ty peníze (v přepočtu asi 1.800 Kč plus doprava) to působí jako festovní rádio a i podle recenzí na netu jsem snad nesáhl vedle.

[Joe Azbest]

Nechej proskenovávát air band a chytíš i na prutovou anténu komunikaci prolétávajících dopravních letadel. Ale v angličtině. Já mám letiště za barákem a když je pěkně tak UL a plachtaři komunikují s věží pořád. Na to mám ale ruční skener, ten můj tescum bohužel air band nemá. Mě se moc líbí nový eton satellit, ale ten se snad ještě nikde neprodává, ale přestavenej byl už před rokem.

[Desouza]

Eton satellit 750 mají v amteku, ale ta cena 8,7k je dosti vysoká .

[jemhadar]

Zrovna u air bandu jako jediného to scan neumí, musím počát točit kolečkem. Naivně jsem si myslel, že si na netu najdu komunikační frekvenci nejbližšího letiště a budu poslouchat, ale zatím jsem neměl trpěivost nechat to puštěné celý den a čekat, kdy na našem provinčním letišti něco přistane.

[Joe Azbest]

Eton satellit 750 mají v amteku, ale ta cena 8,7k je dosti vysoká .

To je ten starej satellit (750) a je to velkéj krám. Ale od loňska už mají v nabídce něco elegantnějšího a menšího http://radioaficion.com/cms/eton-satellit/ ale cena taky nebude úplně lidová, i když nižší. Nikde jsem to zatím neviděl v prodeji.

[Joe Azbest]

Zrovna u air bandu jako jediného to scan neumí, musím počát točit kolečkem. Naivně jsem si myslel, že si na netu najdu komunikační frekvenci nejbližšího letiště a budu poslouchat, ale zatím jsem neměl trpěivost nechat to puštěné celý den a čekat, kdy na našem provinčním letišti něco přistane.

Bez skenování to sice není ono, ale já stejně poslouchám jenom místní UL a plachtaře a tam frekvence znám.

[bacil]

Krok ladění 1kHz je u SSB naprosto nedostatečný a nepoužitelný.

[dako]

Mam DEGEN DE1103 uz skoro 2 roky a max. spokojenost. Kdyz se k tomu pripoji dobra dratovka tak to chodi velmi dobre. v lete kdyz jsou podminky na KV tak na 24 - 30MHz to slusne chodi i na ten prut. Umi to i SSB, ma to i jemne ladeni. Za tu cenu rozhodne hodne hodne "muziky"

[sigmark]

až na název to vypadá pěkně. I cena je zajímavá

[dako]

Je to cina, ale neni potreba se toho obavat. Kdyz se to doplni jednoduchym vysilacem QRP na CW nebo DSB v male krabice tak je z toho pouzitelny QRP TRX

[Artifex]

http://www..putin_je_chuj/info/article11/

[Count]

Dnes jsem v rádiu slyšel oslavné ódy na digitalizaci rádiového signálu DAB. Ale místo abych se těšil na víc stanic, víc informací, víc bonusů a výhod, které nám digitalizace přinese, jsem začal přemýšlet, co nám digitalizace odnese. Není to zrovna moje hřiště, ale předpokládám, že ne všechno bude tak sluníčkové. Letmo jsem se podíval na ceny příjmačů - cca 2.000kč. Taky jsem se nikde nedopátral, jak bude řešeno samotné vysílání. Ve zprávě pro vládu se počítá s cca 100mil na výstavbu, ale jak bude zajištěna a z čeho se bude skládat jsem nenašel. A taky nedokážu srovnat analogové a digitální vysílání co do odolnosti vysílací techniky a zázemí v případě krizové situace, např. dlouhodobý blackout.

Rovněž některé příspěvky z diskusí mne nutí přemýšet:

Dalsi veci je, ze s digitalizaci stoupne narok na hw, coz v krizove situaci spolecnosti muze vest k tomu, ze informovanost obcanu klesne k nule. Vim, ze je to dost karastroficka myslenka, ale ja bych ji vzal v potaz. Ted je nam dobre, ale za par let...

Ví o tom někdo víc?

[Josef]

Digitalizace vysílání je především finanční hra. Ten, kdo vysílání šíří, oproti současnému stavu sice musí investovat do přestavby, ale v budoucnu velmi ušetří. Jestliže zatím jednu stanici šíří jeden (či paralelně dokonce více) vysílačů, pak při digitálním vydílání je tomu tak, že jeden vysílač šíří současně,v jednom okamžiku třeba deset stanic (jednou anténou, jedním koncovým stupněm, jedním "příkonem"). Ušetří se tedy desetkrát více energie a tedy peněz. A budeme také méně ozařováni elektromagnetickým smogem. K vysílání stačí navíc menší výkon, protože stačí, aby přijímač "přečetl" data. Mezi daty může být klidně šum, pokud šum data nepřehluší, bude mít stále posluchač perfektní poslech. Jakmile šum data přehluší, začne přijímač koktat, nebo oněmí. Posluchač, poté co bude donucen investovat do nového přijímače, bude buď slyšet perfektně nebo nebude slyšet vůbec nic, žádná střední cesta není. Vzhledem k tomu, že digitální vysílání využívá frekvence, jejichž vlastnosti šíření odpovídají přímočarému šíření světla, bude dosah vysílačů (stejně jako je tomu u současných vysílačů VKV) omezený na okruh viditelného obzoru. Takže při tomto způsobu vysílání se k vám defacto žádné zprávy ze zahraničí nedostanou (ale to se většinou nedostanou na FM VKV ani dnes). Digitální vysílání však umožňuje šifrovat, tedy určit skupinu posluchačů, kteří to či ono vysílání budou moci přijímat a patrně se brzy dostaneme do bodu, kdy si budete muset předplácet stanice, které chcete poslouchat, jinak vám zbude jen ČRO1, který platíte koncesionářským poplatkem. Pro normální provoz (dokud nebude po zašifrování vysílání placené), může být digitál určitá výhoda v zaručené kvalitě poslechu a možnosti doplňujících informací. Pro provoz v nouzových podmínkách, kdy bude slabý signál, bude však digitalizace totální průšvih... Naštěstí se celý svět ještě nezbláznil a tak je pravděpodobné, že na krátkých vlnách ještě nějaké analogově vysílající stanice (zahraniční) zbydou a nějaké informace se k vám (pokud si zachováte starší přijímač, neb nové tyto rozsahy už mít nebudou, budou zcela jinak zpracovávat signál) dostane.

[dako]

S tim digitalnim prenosem (nizsi vykon, vice stanic v multiplexu, "cteni dat") bych to zas tak idylicky nevidel. Ta technologie ma sve limity oproti analogove AM. Tam, kde se da AM jeste jakz takz poslouchat digital konci. Pokud je DAB rusen, coz na SV a KV je celkem bezne, v digitalu je kvalita poslechovosti otazka opravnych mechanismu v digitalnim "protokolu", coz se nahustenim stanic do jednoho multiplexu velmi snizuje. Zkusenosti lze odvodit i z DVB-T, nekdy je tzv. signal velmi dobry, presto to "kostickuje", pak je potreba nekdy i merit, co se v rf spektru deje. To v podstate pri analogovem vysilani odpada, a vetsinou staci nastavit antenu jakoby "na oko" resp. "na usi" protoze poslouchame skutecny realny demodulovany vf signal, kdezto v digitalu posloucha jen prevodnik. Vetsinou nam bezne stboxy umoznuji zobrazit FEC nebo BER, kde lze odvodit kvalitu signalu na vstupu prevodniku, ale je to ciste jen orientacni. Proste nastupem digitalniho vysilani resp. prijmu se znacne komplikuje prijmova cast, ktera zvlast v PA dobe zkomplikuje i poslech rozhlasu nebo TV.

[Josef]

Frekvence dnes využívané pro AM (dlouhé, střední a krátké vlny) se podle mého názoru digitalizovat nebudou. To nejsou vhodné frekvence pro rychlý přenos dat, který je pro digitální rozhlas zapotřebí. Tato pásma budou pravděpodobně českým rozhlasem zcela opuštěna. Vyžadují silné vysílače a velké (dlouhé) antény. Digitál poběží na frekvencích podstatně vyšších - odpovídajících dnešnímu VKV nebo dokonce UHF. Už dnes přeci můžete poslouchat rozhlasové vysílání na normálním DVB-T televizním přijímači. A s radiopřijímačem to bude prakticky stejné. Jen s tím rozdílem, že místo té televize budete mít zapnutý radiopřijímač. Technicky to bude zkonstruované skoro stejně jako ona zmíněná televize (tedy vlastně počítač s displejem a reproduktorem), základní rozdíl bude jen v tom, že místo velké obrazovky bude mít "rádio" malý úsporný displej zobrazující jen základní informace a lepší reproduktory.

Ano, ta čitelnost dat může být velmi problematická, zejména v místech průmyslového rušení (např. neodrušené spínané zdroje). Signál naplno, ale jeho praktická čitelnost sotva 20...30%, což už na plynulý poslech stačit nebude a v poslechu budou výpadku.

[dako]

Uz se divam, ze jsem napsal nesmysl, na DV,SV nebo KV jsem mel namysli DRM a ne DAB. A prave nez rusit tyhle pasma, bylo dobre je prave na DRM pouzit. Tohle tema se zrejme otevrelo vcerejsim spustenim DAB vysilani v Praze, skoda, ze to nespusti treba i v Ostrave, tomu DAB celkem fandim, ovsem pouze v II. TV pasmu a ne v L-bandu.

[Jenda]

Josefa musím zklamat, digitalizují se i krátké vlny, jak správně uvádíš, pomocí Digital Radio Mondiale. VKV nemají strategický význam, protože se šíří jenom po nejbližší kopec, takže když vypadne elektřina, vypadne nejspíš i VKV vysílač. Takže DAB mě netrápí.

S odolností DRM proti rušení, resp. v porovnání s AM, bohužel nemám zkušenosti. (nejde mi o kvalitní poslech, stačí mi čitelnost 4) Je možné, že v místech takového rušení, jak uvádí Josef, by nešlo o nic líp poslouchat ani AM. Ale hlavu vzhůru, pokud bude blackout, přestanou spínané zdroje rušit

Zjevná nevýhoda DRM je, že na rozdíl od AM nejde udělat přijímač z jedné elektronky. Tak daleko v rozpadu ale doufám hned tak nebudeme, a pokud ano, očekával bych, že se zase nějaké analogové stanice obnoví.

Zkusenosti lze odvodit i z DVB-T, nekdy je tzv. signal velmi dobry, presto to "kostickuje", pak je potreba nekdy i merit, co se v rf spektru deje. To v podstate pri analogovem vysilani odpada, a vetsinou staci nastavit antenu jakoby "na oko" resp. "na usi" protoze poslouchame skutecny realny demodulovany vf signal, kdezto v digitalu posloucha jen prevodnik.

Podle mě srovnáváš DVB-T s analogovým vysílačem s 10x vyšším výkonem. Ale uznávám, že u analogu šel zdroj rušení odhadnout, tady aby si člověk vzal spektrák.