Covidové ZOMBIE se valí!

[drigon]

Knihovnice:
Kdysi jsem hodně četla nejrůznější antisystémové blogery. A vzpomněla jsem si a vyhrabala v archivu jeden zajímavý článek z tehdejší Vlkovy Kosy.
Dávám ho bez úprav v původním znění.

Pohovor s uchazečem Janem Novákem.
Dobrý den, pane Nováku.
Vítám vás na dnešním přijímacím pohovoru. Dáte si kávu?
Ano.
Vidím, že jste vystudoval s červeným diplomem. To je skvělé. Doufám, že posílíte náš
kolektiv. Tak pane Jane – mohu vám tak říkat ?
Jistě.
My hledáme pracovníka na pozici konstruktéra trakčních motorů.Je to skvělá kreativní
práce, čeká vás vynikající kolektiv a rovněž i skvěléohodnocení.Jistě jste s
problematikou trakčních motorů ze školy obeznámen, že ?
Ale, ale….. Já jsem vystudoval POLITOLOGII – říká sebevědomě Jan.

A trakční motory jste tam neměli, pane Jane ?
To tedy ne. Ale mohu vám vysvětlit a rozebrat důvody jasného vítězství Joe Bidena při volbách
prezidenta. Také si můžeme vysvětlit spravedlivý zásah USA do vývoje v Korei, Vietnamu, Sýrii,
Afganistánu, Libyi, Iráku, Dominikánské republice a na Středním východě obecně. A to prosím, velmi fundovaně.
Ale pane Jane, my potřebujeme nutně pohnout s těmi trakčními motory. Situace na Středním
východě je nám, tak říkajíc u prdele. Promiňte mi ten výraz. Jsem poněkud nervózní –
už jsme tu měli u pohovoru 5 studentů politologie a 4 studenty humanitárních věd. Žádný z nich o trakčních motorech nevěděl zhola nic.
Já už jsem s nervama taky u konce – povídá Jan.
Všude po mně chtějí samé blbosti – např. vyprojektovat odsávání svařovací haly, návrh elektrifikace sídliště, rekonstrukci mostového jeřábu expedičního centra, dokonce nějaký návrh
lopatek turbíny jaderného generátoru.
Ale Jane, tyto firmy produkují hodnoty. Bezduché tlachání o senilním Joe Bidenovi nám všem penízky nepřinese.
Ale co já tedy budu dělat? ptá se plačtivým hlasem Jan
Víte co? Zajděte si za Šimonem Pánkem z Člověka v tísni a ten vás na 100 % přijme. Je to neziskovka, netvoří žádný zisk, parazitují na státě a na nás všech, ale docela dobře platí
Mají dost peněz z Norských fondů a od Sorose. Přeji vám hodně štěstí a sbohem
Pan Jan spěšně dopíjí kávu a odchází a personalista si povzdechne.
Kurva, další politolog. Kde se tito kreténi furt berou ?

Z Kroniky Mlýna

Pan Balzagette k tomuto pronesl. Personalista udělal zásadní chybu v tom, že mladého politologa poslal do neziskovky kde se tento nakonec uchytil. Tím nakonec uplatnil svoje prakticky neupotřebitelné vzdělání a začal parazitovat na všech lidech vytvářejících hodnoty. Což ve výsledku vyslalo signál jeho následovníkům že tudy vede cesta.

A co měl personalista tedy dělat? Ptal se pán s kloboukem.

Pan Balzagette: měl si zjistit jaké má mladík nižší vzdělání před studiem politologie. Mohl mít třeba gymnázium. Což by dávalo naději že až tak úplně blbej nebude. Díky čemuž by ho mohl dostat na jiné místo kde by se vidělo jestli je mladík na sobě schopen pracovat a potřebné vzdělání si časem doplnit. Prostě a jednoduše mu dát jasně najevo že studium politologie je mu úplně na nic a jestli chce něčeho dosáhnout se bude muset rekvalifikovat.

A čeho tím personalista dosáhne?

Pan Balzagette: dvou věcí. První je to, že mladík a jeho případní následovníci uvidí že jim je studium parazitních oborů na nic. Že je to jen ztracený čas. Že mají studovat něco praktičtějšího.
Druhou věcí je to že se oddělí zrno od plev. Oddělí lemply hledající "teplý flek" od těch kteří jsou na sobě schopní pracovat. Oni se totiž leckdy do studia takovýchto jednoduchých, avšak neupotřebitelných oborů pouštějí studenti kteří by byli schopni zvládnout i technický či ekonomický obor. Měli by sice horší prospěch, jednalo by se o takzvané "vydřené trojkaře", ale s pořádnou porcí snahy by to zvládli. Jenže problém je v tom, že takoví když vidí že budou moci mít titul "za levno" do toho půjdou. Zvláště když uvidí že i v životě budou mít výsledky bez snahy a zásluh. To je ten problém. Na který pak doplácí všichni. Lidé i firmy zvýšenými daněmi (neboť i to neupotřebitelné studium se musí zaplatit z daní) a pak tím, že dotyčný po celý svůj život žádné hodnoty nevytváří, naopak je spotřebovává. Což snižuje životní úroveň všem (menší koláč se dělí mezi více strávníků).
Proto je potřeba dát jasně najevo že je daleko lepší se věnovat prakticky upotřebitelnému vzdělání, kdy si po škole či učení člověk najde snadno práci, vydělá si a zároveň se tím narovná nabídka učebních a školních oborů. Kdy se zmenší či zcela odpadnou různé "parazitní" obory, díky čemuž se celý systém vzdělávání zefektivní (nebudou se vynakládat nemalé finanční prostředky na studium oborů které mají jen velmi omezené, nebo dokonce žádné využití) a sníží se daňové zatížení neboť bude více lidí hodnoty tvořit než spotřebovávat.
A mladí. Ti dostanou signál že když něco chtějí tak proto musí též něco udělat.

Odpověď na personalistovu otázku:"kde se ti kreténi berou?" byla velmi jednoduchá. Berou se v systému který je natolik pokřiven že dává mladým chybný signál že se po celý život uživí díky studiu parazitního oboru. Proto bylo i povinností personalisty dát mladému správný nezkreslený signál o tom co ho ve skutečnosti může a bude živit. Bude li chtít na sobě pracovat. Což časem vyšle jeho následovníkům signál po které cestě se mají ubírat. A která cesta je naopak slepá.

[drigon]

Pan Balzagette k tématu posléze dodal: mladí lidé nemusí samozřejmě studovat jen technický či ekonomický obor. Pokud na to nemají vlohy se mohou věnovat umění, oborům ošetřovatelskýn, kde mohou poté pomáhat lidem starým, nemocným či nemohoucím. A mnoha dalším oborům lidské činnosti, neboť je mnoho oborů prakticky upotřebitelného vzdělání, kde lidé po studiu najdou práci. Musí však mít od systému, svého okolí a rodičů jasný signál jakým studiem či učením se připraví na profesní dráhu která je uživí. A jaký obor pro ně bude naopak ztrátou času, neboť jeho uplatnění bude velmi omezené, tudíž se s velikou pravděpodobností budou muset rekvalifikovat.
S tím, že je třeba těm kteří si dříve na základě chybného signálu od zdeformovaného systému vybrali neupotřebitelný obor dát možnost se rekvalifikovat. A to ať možností změny oboru (pokud ještě studují), a nebo možností rekvalifikačních kurzů konaných ať formou přípravy do zaměstnání, nebo formou studia při zaměstnání. Tito lidé sice ztratili několik let dřívějším studiem oboru během kterého je musela společnost živit. Avšak po rekvalifikaci budou hodnoty vytvářet, kdežto pokud by se věnovali celý život parazitnímu oboru je bude společnost živit po celý jejich život. Případně mohou skončit na dně společnosti kde nevyužijí svůj potenciál, případně se někteří mohou začít bouřit či se věnovat kriminální činnosti.
Jak může takováto rekvalifikace probíhat nám ukazuje systém používaný u dráhy, kam mohou nastoupit lidé s jiným než drážním či dopravním vzděláním. Takovýto člověk, který jde například na místo strojvedoucího nastoupí do cca rok trvajícího kurzu provázeného jak v průběhu tak na konci zkouškami. Je placen jako by chodil do práce s tím, že po složení závěrečné zkoušky musí u firmy minimálně pět let pracovat. A dostane náborový příspěvek. Pokud zkoušky neudělá či od firmy odejde dříve než za určenou dobu musí firmě zaplatit dohodnutou sumu, která před rozpadem činila několik set tisíc Kč. Na pokrytí nákladů na svou rekvalifikace, kdy jedinou výjimkou je zproštění výkonu služby ze zdravotních důvodů. Toto opatření má za úkol odfiltrovat lidi kteří na sobě chtějí pracovat, mají snahu a chuť se naučit novým věcem a dál se rozvíjet.
Toto opatření fungovalo, na volná místa postupně přicházeli lidé z různých oborů ze kterých naprostá většina zkoušky složila a začala samostatně jezdit.
Tudíž i pro firmy platí že pokud něco chtějí pro to musí něco udělat. Neboť každý člověk byl jednou začátečníkem který se musel potřebným dovednostem naučit.

[Rafael]

Ale ještě předtím než na železnici začaly všelijaké čístky, úsporné programy, šetřit a ojebat vše co se dalo, existovala funkce Pomocník strojvedoucího.

A tou si museli projít všichni budoucí strojvedoucí.
I ti ti kteří měli odborné vzdělání v tom směru. SPŠ železniční nejrůznější učební obory z toho směru apod.
Ti všichni si museli projít "učňovskými léty" na mašince.
Jednak se od zkušenějšího kolegy hodně mohli naučit, ale taky tím bylo minimalizováno i spousty lidských selhání.

Z Kroniky Mlýna, či spíše z Depa.

[drigon]

Ano, tato funkce dříve existovala, řekl Martin. Avšak po převratu, kdy vzrostl tlak na efektivitu byla zrušena. Zároveň došlo ke zkrácení vlastního výcviku, který nakonec trval necelý rok. Jeho součástí byl kurz v České Třebové, kde kandidát na strojvedoucího po úspěšném složení zkoušky před komisí z drážního úřadu získal licenci strojvedoucího, což je takový řidičák na vlak. Poté následovala průprava z předpisů a technických zařízení hnacích vozidel, načež člověk po návratu z České Třebové složil zkoušku zvanou DSP-5, neboli malou dopravu. Po složení této zkoušky následoval jízdní zácvik trvající několik měsíců. Po něm následavala zkouška zvláštní odborné způsobilosti, což je druhý důležitý milník a nutná podmínka toho aby jste mohli řídit vlak.

Takže už pak nasednete a jedete? Řekl pán s kloboukem.

Martin: ještě ne. Ještě potřebujete splnit třetí podmínku: a tou je autorizace na daný typ hnacího vozidla. Na dráze totiž na rozdíl od silniční dopravy, kde když máte řidičák na náklaďák tak můžete jezdit z každým náklaďákem bez ohledu na jeho typ a výrobce platí že můžete jezdit jen s hnacím vozidlem na které máte zkoušky. Takže až když uděláte tyto tři kroky jste hotov. Můžete jezdit, ale ještě nesmíte. Musíte si udělat takzvané poznání traťových poměrů. Což znamená že si s kolegou, který trať zná trať na které budete jezdit tuto trať několikrát projedete, seznámíte se s tím co kde je a až pak můžete samostatně jezdit. I když stejně budete začínat na staničním posunu, kde získáte první návyky a až časem půjdete na trať.
S tím, že po třech letech následuje periodické přezkoušení z předpisů. A pokud něco "vyvedete" jděte na přezkoušení mimořádné. A to je hodně nepříjemné.

Stará Maruna: takto to bylo před rozpadem, nebo je to tak i dnes?

Martin: tento mnou popsaný systém fungoval před rozpadem a funguje dodnes. Co vím prodloužili dílny s technickým zácvikem, jízdní zácvik a poté, co jde nováček ze staničního posunu na trať je maximální snaha ho dávat na manipulační vlaky s vlakovou četou. Kde má tento strojvedoucí na našince vedoucího posunu (vlakvedoucího) který může za určitých okolností pomoci. I když i tito novopečení traťoví strojvedoucí musí někdy jet sami.
A je taky faktem že po rozpadu došlo ke značnému zjednodušení předpisů, které byly do té doby velmi komplikované a propletené. Kdy se z předpisů vyházely nepoužívané věci a ty velmi málo používané (jenom někde) se udělaly stylem místního ujednání jen pro místo jejich výskytu. Předpis D1 pro všeobecnou znalost se tak stal jakousi "univerzální kostrou", která je platná na všech tratích a kde se k ní přidávají místní "doplňky" které musí znát jen ti kdož po těchto tratích jezdí. Protože k čemu je vám znalost jednoho typu návěstidla které je jen jedno jediné v celé republice a na vaši trati není. Vy se s ním nesetkáte, ale znát ho musíte neboť na zkouškách na něj může přijít řeč. Takto tato obava i zbytečné učení něčeho co nevyuzijete odpadlo a můžete se soustředit na skutečně potřebné znalosti a věci. Což je mimochodem jedna z podmínek eliminace zbytečných chyb.

[drigon]

Mluvil jste o prodloužení jízdního zácviku a dílen. Jak to probíhá? Ptal se Arnošt.

Martin: zatímco dříve jste měl oddělený dílenský zácvik od jízdního je to dnes sloučené. Nastoupíte jako kandidát na strojvedoucího, projděte si kolečkem u posunu a vozmistrů. Poté uděláte licenci, což je první nutná podmínka. Po kurzu z předpisů uděláte "malou zkoušku a pak následuje 12 měsíců trvající jízdní a technicky zácvik, kdy na čtyři dny ježdění připadá jeden den dílen. Takto to udělali kvůli tomu aby se budoucí strojvedoucí seznámili s vedením vlaku za různých ročních období a klimatických podmínek. A to zároveň s technickými aspekty údržby a provozu lokomotiv a vlaků v různých ročních obdobích. Tím se do našeho výcviku vrátilo i něco z oné dnes již zapomenuté funkce pomocníka strojvedoucího, který za dobu kdy byl v této funkci poznal jak se s vlakem jede za různých ročních období a klimatických podmínek. Čímž docházelo ke snížení rizika chyb plynoucích ze špatného odhadu situace.

[drigon]

Malý Petr se s Hanou vydal do Města, kde koupil Haně nové kalhoty, načež se stavili v bistru. Objednali si dvě pečené kuřecí čtvrtky s nádivkou a hranolkami a pitím. Zaplatili a dostali kulatý přívěsek s číslem. Po chvíli začal přívěsek vibrovat a blikat, načež Malý Petr zmáčkl tlačítko a odešel k pultu pro objednané jídlo. Vrátil přívěsek a jídlo odnesl ke stolu, kde se do něj s Hanou s chutí pustili.
Povídali si o všem možném, kdy mimo jiné pomalu začínali přemýšlet nad založením rodiny. Haně se tato myšlenka stále více zamlouvala. Hlavně od té doby ce se Daně, její kamarádce narodila dcera Natálka. Moc se jí líbila a pomalu se jí v hlavě začínal ozývat hlas že by bylo krásné mít také takovou dceru.
Oba se bavili o svých plánech a ani si nevšimli jak se u pultu vystřídala obsluha. Na místo silnějšího muže nastoupila vysoká blondýna. Po chvíli se k pultu dostavil plešatý muž s bradkou, objednal si a s účtem a přívěskem si sedl ke stolu. Po chvíli jeho přívěsek začal pípat a blikat. Muž zmáčkl tlačítko a přívěsek upustil, neboť se tlačítko propadlo a on se o špičatý drátek na plošném spoji píchl do palce pravé ruky na kterém se objevila kapička krve. Poté přívěsek sebral ze země, odnesl ho k pultu a vyzvedl si jídlo. To celé snědl a večer se vrátil zpět do Zakázané čtvrti.

[drigon]

Pane doktore, povídá starší pán při návštěvě Sanitárního psince. Mám brnění po celém těle, je to v pořádku?

Mudr Fenič: ovšem že je to v pořádku. Když jste rytíř v brnění. A teď Vám dám "šampusku". A dojdete si na WC a přinesete mi moč. Pak Vám ještě sestra odebere krev a ... Kam jdete?

[Rafael]

Něco pro zasmání nebo spíš k pláči?

Tak tímhle tehdy např. před Martinskou katastrofou krmil a blbnul lidí mainstreim.
Tehdejší zfanatizování novináři bez kapky zdravého rozumu anebo neschopní se vzepřít tehdejšímu zelenému náboženství.
Já si to velmi dobře pamatuji, nicméně dám tady jednu dost hodně vypovídajíci archiválii z naší knihovny - archive.org:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekon ... eel-262102

Mimo jiné tam lze najít i takový blábol:

.....Ostravská společnost si tím zajistila nízkoemisní ocelové bramy z Ománu v objemu až milion tun ročně...

...Je to strategický krok a jsme přesvědčeni, že tím posílí podnik i české ocelářství..

Kvarto 3,5 se tehdy rozhodlo vyrábět tímto způsobem "zelené plechy". Způsobem, že budou bramy k válcování dovážet z nějaké zámořské prdele.

Možná i tomu pisatelkovi uniklo, že plechy se válcují ve válcovnách, výkovky se kovají v kovárnách a v ocelárnách se vyrábí ocel. A surové železo se vyrábí redukcí železonosných rud ve vysokých pecích a až pak se následně zpracovává v těch ocelárnách a pak následně v těch válcovnách a kovárnách.
Tohle jsme se kdysi učili už i na základní nebo obecné škole..
*
- "No, ono vůbec nebyl špatný nápad. Teda ve směru jak zlikvidovat poslední zbytky průmyslu který se začal budovat už za C&K  Rakouska, v době První republiky, který přežil a prosperoval i v německém protektorátu a dokonce i v socialismu se posílil a svým způsobem i vzkvétal. Zlikvidovat těžký průmysl, těžbu uhlí, zemědělství a vůbec veškerou soběstačnost a pak to vše dovážet přes půl zeměkoule. Anebo o něco škemrat od svých podobně tím fanatismem postižených sousedů.

- "A jak to tehdy dopadlo s tím kvartem 3,5, s tou válcovnou těžkých plechů?"

- "Úplně stejně jako se vším tehdy. Zkrachovali. Stejně jako podobné podniky. A i ty které měly celkem uzavřenou soběstačnou výrobu. Třeba bývalé NHKG pak Mittal, Liberty a či jak se to tehdy přeprodávalo a nazývalo.
Poslední z toho oboru a typu výroby skončily Třinecké železárny byť se snažily všemožně udržet výrobu a ani PR a tlachy o ekologotizací výroby pomocí el. obloukových pecí jim nepomohly. Nedostatek elektřiny, plynu a jejich ceny položily nakonec i je".

- "A co ty Vítkovice?"

- "Napřed si zrušili vysoké pece. Mimochodem v té době velmi ziskové. Taky i aglomeraci, koksovnu a podobné provozy. Tím přišly o koksový a vysokopecní  plyn a museli ho nahradit zemním. Dále prodali ČEZu elektrárnu a větší část související energetiky.
A celý ten soběstačný hutnicko - strojirenský komplex se začal dělit na jednotlivé části a všelijak se vyčleňovat na různé, rozprodávat a tak.

Vítkovice Steel aby zachoval výrobu oceli ve své konvertorové ocelárně začal vozit surové železo ve Veronikách z Kunčic.
Nějakou dobu to fungovalo. Ale pak se v rámci ekologizaci zrušila i ta ocelárna.

Zůstala jen ta v bývalém závodě 3 a vyráběla ocel jen ze šrotu v několika el. pecích. Ale ta už tehdy neměla žádnou  produktovou vazbu na ten bývalý závod 2, Vítkovice - Steel.
Dělala se tam jen ocel na odlitky a ingoty pro kovárnu v rámci vzniklého VHM. (Vítkovice heavy machinery).
Ocelárna - kovárna - těžká mechanika coby mechanická obrobna výkovků.
Nestačilo to, tak se časem začaly vyvážet i surové nezpracované ingoty.
Za to byly brzy hotové peníze na rozdíl od jinak dost zdlouhavého výrobního cyklu.
Na překladiště, sklad takových ingotů jezdily kamiony nejrůznějších dopravců a rozvážely je po Evropě. Anebo přes nějaké polské lodní  přístavy i po světě.
Byla to celkem sranda. Na kamion se naložilo pár ingotů, někdy i jeden a ten vyrazil třeba do Itálie k dalšímu zpracování..."


Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Knihovnice a p. Balgazette na dotaz o tehdejší Pirátské straně před Martinskou katastrofou:

"Jejich program byl tehdy velmi lákavý.

Piráti-lež2.jpg (99.97 KiB) Zobrazeno 2200 x

Hlavně pro mladou generaci. Anarchistické postoje jejich nejviditelnějších tváří. Nevadily ani jejich někdy extrémistické postoje úzce hraničíci s komunistickou ideologii a výrazné propalestinské postoje včetně jejich podpory teroristů, stěhování a vítání nekontabilních uprchlíků, snahy o zničení osobní mobility, průmyslu a přechodu bájnému zelenému a bezemisnímu světu.

Tím získali část, nebo i většinu příznivců strany Zelených která už byla mimo volitelnost. A taky se k ním přidali i šílenci z neziskovek typu Děti země, Hnutí Duha, Poslední generace a podobných státem a i zahraničními fondy vydržovaných od reality odtržených asociálních magorů.

Ale většinu hlasů a sympatií získali od teenagrů, aktivních uživatelů části internetu kterým se nelíbily vyděračské praktiky zlodějské organizace OSA.
Jako by jim nestačil povinný poplatek z jakéhokoliv prodaného datového nosiče nebo PC, NTB, chytrého telefonu, poplatek, výpalné, za TV a Rozhlas ve většině komerčních provozoven.

Nestačil! A hodně to připomínalo vyděračské praktiky ze starých mafiánských filmů o USA.

Další sympatie získaly jejich názory na tzv. měkké drogy a jejich větší dostupnost a částečnou legalizaci.
*
Ale vše ty, jejich předvolební sliby vzaly rychle za své když se dostali do parlamentu, zastupitelstev a i částečně do vlády a ke korytům.
Ale to jim zas tak až tak moc zazlívat nelze.
Takhle to dělají až na maličké výjimky všichni politici i politické strany.
Na všechny předvolební sliby okamžitě zapomenou, vyserou se na ně, protože peníze...
Takže, k likvidaci serveru ulozto.cz se nevyjádřili vůbec nijak. A ani pak časem k datoid.cz.
A TV Nova a Prima ten datoid vadil a tak si vymohli u tehdejších poskytovatelů připojení jeho blokaci.
Kde byli tehdy ti Piráti? Žádná reakce opět z jejich strany!

A to nemluvíme o tom kolik škod způsobili v dopravní infrakstuře, ale jen o jejich předvolebních slibech a vizích...

A celkem úsměvné je, že se i tehdy snažili o zákaz prodeje alkoholu v určitých pozdních hodinách".

- "A proč to sem vůbec taháte? Takovou archiválii a zjevnou pitomost! Koho to tady dnes a tady vůbec zajímá".

- "Protože byl na to dotaz. A jen tak pro zajímavost a doplnění. Takové trendy nebyly jen tehdy v česku, ale i jinde. Třeba na sklonku roku 2024 to postihlo i je.

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Jedna z kuchařek:

"Můžu se zeptat na ty bramy a hlavně ten Oman. Kde je, nebo tehdy byl, že to bylo tak výhodné z té oblasti dovážet surové polotovary k válcování po moři?

Já to beru asi tak, že když tady vaříme, tak proč si musíme samy škrábat brambory, zeleninu, připravovat jíšky a spousty podobných věcí. Nebylo by lepší a efektivnější nechat takové podřádné a zdržující práce dělat někde jinde a my abysme to tady jen tak nějak dodělávaly. Vždyť se to tak kdysi dělalo a fungovalo to.".

-"Mlč bábo líná a vychcaná!".

- "No, snad jsem toho tak moc neřekla. A co ten Omán?"

- "Ano ten Oman. Ale to byste se svým slepičím mozkem nemohla pochopit. Škoda času....".

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Svého času přišla při posezení u Palírníka na přetřes otázka maskáčů. To jest oblečení opatřeného maskovacím vzorem.
Rozhovor rozproudila Hana, která si všimla že se ve Spřátelených územích maskáče celkem běžně nosí i civilisté a nikdo se nad tím nepozastavuje. A jak vzápětí řekla: u nás, v Zakázané čtvrti kdyby jste vyšli v maskáčích na ulici vás první biřic sebere a dostanete takovou pokutu, že se z ní budete loupat.

Posezení se účastnil Martin, který Haně ozřejmil jak se věci mají. A také jí ihned řekl: "u nás nedělá uniformu uniformou to jaký je na ní vytištěn vzor. Ale hodnostní označení spojené s osobním číslem. Když se podíváte vidíte že mám na sobě maskáče. A zde nad pravou kapsou blůzy a na zadní kapse kalhot je našitý hodnostní pás, kde první tři čísla označují moji hodnost (například 725, kde 7= generál, 2-druhá generálská hodnost, 5-specializační číslo) a následující šestimístné číslo je mé osobní číslo. Stejný pás mám i na pracovních tričkách, bundě a hodnostní trojčíslí mám i na čepici či přilbě. Jak vidíte, čísla mají černý podklad, což označuje Kocoury (armádu). Vnitřní bezpečnost má podklad čísel tmavě modrý, Rangers světle modrý, hasiči červený a záchranka zelený. Tento hodnostní pás je to, co vám udělá z oblečení uniformu. Kdy se k tomuto hodnostnímu pásu u Vnitřní bezpečnost, Rangers, hasičů a záchranky přidává i označení sboru. Jako například "hasiči".
S tím, že členové občanské hlídky nemají uniformu, místo toho mají rukávový pás žluté barvy s osobním číslem.
Proto když budete na sobě mít samotné maskáče bez hodnostního pásu je zde bereme jako běžné civilní oblečení. Avšak pokud by jste si na ně dala hodnostní pás aniž by jste byla ve služebním poměru se to zde bere jako zneužití uniformy a pravomoce s ní spojené.

A jak prokážete služební poměr? Zeptala se Hana.

Martin: služebním průkazem nebo odznakem. S tím, že malou verzi služebního odznaku (slangově přezdívaného malá šerifská hvězda) si lze připnout na jakékoliv oblečení. Čehož využívají členové Vnitřní bezpečnosti, nebo Rangers pokud jsou mimo službu v civilním oblečení a stanou se svědky nebo aktéry události při které musí zakročit. A platí, že členové Vnitřní bezpečnosti nebo Rangers mohou nosit služební zbraň domů a mít ji u sebe i v osobním volnu, neboť problém může nastat kdykoliv. K čemuž dodávám, že pokud musí zakročit v osobním volnu se jím tím okamžikem aktivuje služební poměr. Čehož dokladem je právě služební odznak nebo průkaz což musí být schopni prokázat při první vhodné příležitosti. Neboť odznak či průkaz mohou mít v kapse a jako úplně první prokázání stačí zvolání.

Olda, který to poslouchal povídá: asi před dvěma lety jsem viděl jak chlap na ulici zařval na maníka co demoloval značku něco ve stylu:"Rangers, zanechte činnosti a stůjte". Maník začal utíkat, chlap ho dohnal, po krátké potyčce ho spacifikoval, načež sáhl do kapsy, vytáhl odznak, ukázal mu ho a pak ho odvedl. Co s ním udělal dál nevím.

[drigon]

Střípky dní všedních i nevšedních.

Ve Městě byla ve sklepní "komůrce" nalezena mrtvola asi padesátiletého muže poté, co jeho sousedí zavolali Rangers s tím, že dotyčný několik dní nevyšel z domku ven a na zvonění nereaguje. Rangers přijeli na místo, dům otevřeli a v podlaze technické místnosti nalezli otevřený poklop vedoucí do sklepní komůrky. Ve které uviděli mrtvolu muže vedle kterého ležel vystříkaný CO2 hasicí přístroj a na podstavci uviděli čerpadlo na vodu s ohořelým elektromotorem. Zavolali vyšetřovatele a posléze i hasiče. Ti se dolů spustili v dýchacích přístrojích přičemž zjistili že v komůrce je nedýchatelná atmosféra.
Na místo se dostavil vyšetřovatel hasičů, který do celé události vnesl jasno. Podle jeho vyjádření muž zjistil že mu začíná hořet elektromotor čerpadla. Popadl CO2 hasicí přístroj, slezl do komůrky a motor uhasil. Přitom si neuvědomil, že CO2 je nedýchatelný plyn, který je těžší než vzduch a jeden metr krychlový má za běžného tlaku hmotnost cca 1,95 kg. Tudíž 5kg hasicí přístroj vytvoří cca 2,5 metru krychlového oxidu uhličitého. Který je ve větší koncentraci ve vzduchu než 4% nebezpečný (to je koncentrace CO2 ve vydechovaném vzduchu, při vyšší koncentraci ve vzduchu parciální tlak neumožňuje uvolnění CO2 z krve). S tím, že při překročení 10% koncentrace CO2 ve vzduchu hrozí bezvědomí a smrt během krátké doby a při koncentraci nad 20% nastává zhroucení prakticky okamžitě). A komůrka měla rozměr 2x2x2 metry. Tudíž 8 metrů krychlových, do kterých muž vystříkal 5kg CO2, tudíž cca 2,5 metru krychlového tohoto nedýchatelnèhi plynu. Oheň sice uhasil, ale s tím zároveň udusil i sám sebe.
Jak podotkl vyšetřovatel hasičů: ono to varování "nepoužívat v nevětraných prostorech" není na CO2 hasičáku jen tak.

...

V Zakázané čtvrti si několik vlastníků lesů o ploše nad 50 hektarů založilo obory. Lesy oplotili, zakázali do nich vstup a co bylo nejhorší přeťali nejen turistické stezky, ale i lesní cesty a silnice nižších tříd. Tím celkem výrazně omezili možnost cestovat běžným lidem. A to nejen na výlety, ale hlavně do práce a za rodinami.
Dále omezíli možnost migrace divoké zvěře a v některých případech došlo k založení něčeho čemu se mezi lidmi začalo říkat "antiobora". To znamenalo, že dotyční svůj les oplotili, divokou zvěř tam se vyskytující pobili či vyhnali a další tam nevpustili. Tudíž tak došlo k situaci, kdy se divoká zvířata koncentrovala na pozemcích ostatních (menších) vlastníků, které o to víc poškozovala. Zatímco "antioboristé" mohli svůj les pěstovat beze škod.
Proti tomuto protestovali jak běžní občané, tak i ekologická sdružení kterým šlo o skutečnou ochranu přírody. Avšak jiné, velmi známé blokační " ochranářské neziskovky" byly zticha. Neozvaly se, zatímco když šlo o stavbu nové silnice či přehrady se mohly přetrhnout aby mohly co nejdéle a nejúčinněji blokovat veškeré povolovací procesy. To vedlo běžné lidi k podezření že není všechno zelené tak jak to vypadá.

[drigon]

Ono to doopravdy zelené nebylo. Protože když si uvědomíte, že tyto "blokační ochranářské neziskovky" byly ve většině případů dotované z peněz EU, pokračoval pan Balzagette. Té samé EU, která přislíbila dotovat dopravní infrastrukturu byla tato souhra okolností velmi zajímavá. A to ta, že ten kdo vám slíbí peníze na výstavbu zároveň platí někoho kdo vám ji blokuje. Platí uskupení které bychom dnes nazvali GREENBLOCKADE. Neboli zelená blokáda. Kdy tito "zelení blokádníci" dělali z velké části to, za co byli zaplacení.
Někdy tyto GREENBLOCKADE neziskovky zkoušely různé developery či podnikateke vydírat že když jim zaplatí je nechají být, kdy tento "zelený náklad" ve formě zdražení zaplatí obyčejní zájemci o byty či výrobky v jejich ceně. Což snižuje jejich dostupnost. A nebo naopak mohly být tato uskupení někým zaplacena aby blokovala někoho jiného. Takový zelený raketýring prováděný jménem ideologie ochrany přírody..
Svým chováním a způsoby naprosto poškozující jméno skutečných ochránců přírody, kteří chápali že ve zdejší krajině, po mnoho staletí utvářené lidskou civilizací a hustě osídlené je vše o kompromisu. O dohodě s lidmi, trpělivém vysvětlování problematiky a o snaze maximálně vyvážit zájmy lidí, firem i přírody.
...
K čemuž se přidal hospodář. Povídá: jedním z krásných příkladů ohýbání přírodních procesů a manipulace s lidmi v zalidněné krajině bylo protlačování neobdělávané půdy, nebo li úhoru do hospodaření.
Metoda úhoru byla používána ve středověku jako metoda kdy byla část půdy po určitou dobu vyřazena z hospodaření, zatravněna a používána jako pastvina. Dobytek traviny spásal, zároveň svým trusen půdu hnojil. Po nějaké době hospodář úhor rozoral a zasel zde plodiny. Zatímco jako nový úhor vyčlenil jinou část pozemku.
Po kolektivizaci musela mít družstva i samostatně hospodařící rolníci k výměře jim obdělávané půdy zastaven odpovídající počet kusů dobytka. Což znamenalo že byly do osevního postupu zařazeny pícniny. Na určité části obhospodařovaných pozemků tak byly zasety pícniny. Ty sloužily jako zdroj potravy pro dobytek a zároveň svými kořeny do půdy vázaly dusík. Dobytek dělal chlévskou mrvu, z ní vznikal hnůj jenž se posléze se použil na hnojení polí. S tím, že se pozemky v osevním plánu střídaly.
V EU poté, co se "zeleným" podařilo svojí ideologií ovládnout vedení této instituce někoho napadlo že by mohlo být vhodné zavést úhor. Že si půda odpočine. Jenže si neuvědomil, či nechtěl uvědomit co se stane když necháte část pozemků ležet ladem. Zarostou plevely. A nejen tyto pozemky. Ale i pozemky sousední. Plevele jsou odolné, špatně se likvidují a na jejich likvidaci je nutné použít postřiky (roundup). Na čemž by vydělal výrobce postřiků. Takto by ve finále došlo k zaplevelení ploch nejen obhospodařovaných, ale i přírodních. Co dalo zemědělcům zodpovědné úředníky přesvědčit že je tento postup kontraproduktivní. Tak nakonec povolili set pícniny či traviny. Ale kam s nimi když nemáte dobytek? Nebo ho máte málo. No přece do bioplynové stanice. Kde se organická hmota zplynuje a z plynu se vyrobí elektřina. Obvzláště poté co budete muset plochu úhoru nuceně zvyšovat. A obhospodařovanou plochu a stavy dobytka snižovat.

Stará Maruna: takže oni chtěli místo krav krmit bioplynky aby měli elektřinu pro svůj Zelený úder? A obilí či maso, které by se tak nemohlo vypěstovat zde by kvůli tomu dovezli odjinud? A aby se ho spotřebovalo co nejméně na něj plánovali uvalit zvláštní, prý "zdravotní" daně a emisní povolenky?

Hospodář: to je docela možné. Protože když se podíváte na jejich kroky nedávají na první pohled smysl. Ale když se na to podíváte pozorně a uvědomíte si návaznosti to začne být zajímavé. Kdy mohou využít rozporu či nelogičnosti ve svém prvním návrhu k tomu, aby vás postupem času vmanipulovali tam kam vás chtějí dostat.

[drigon]

V Zakázané čtvrti bylo zase veselo. Tedy ne přímo tam, ale v místním kolchozu. Všichni pracující se museli povinně zúčastnit školení LBGTXY propagandy a podobných záležitostí, zatímco jim práce stála. Trvalo to skoro celý den, po němž někteří zaslechli předsedu jak říká: "Kraviny do kravína. Kde jsem to jen viděl?"

A to nejlepší se stalo při odpolední směně v kravíně K96, kde tou dobou bylo cca 30 krav. A ...

Co tady děláte? Obořila se stará dojička na zmalovaného chlapíka v sukni který na ni čučel zpoza ždlabu v poloze "na všech čtyřech".

"Jsem kráva" odpověděl dotyčný a zabučel.

Co prosím? Ptala se dojička.

"Cítím se jako kráva a vy mne musíte respektovat a starat se o mne." Odpověděl dotyčný.

Stará dojička si pomyslela "když kráva tak kráva " a sehnula se k dotyčnému držíce v ruce dojící zařízení. Naučeným pohybem sáhla chlápkovi pod sukni, zmáčkla tlačítko rozvaděčové komory strukových nasadců, jeden z nich mu nasadila na... ,zbylé tři přehnula a pustila tlačítko. V asi sekundových intervalech se ozvalo cvak, pssst, cvak pssst, cvak pssst. To jak ventil přepínal podtlak a atmosferický tlak ve strukovém násadci. Chlapík koulel očima, rudl ve tváři a stará dojička odešla. Když se za chvíli vrátila zpět chlapík ležel na zádech, oči měl v sloup a kráva uvazaná na vedlejším stání mu jazykem "myla" hlavu, přičemž mu rozmazala všechny šminky.

V tu chvíli přišel traktorista a nevěřil vlastním očím.

"Blažková, co to je?" Tohlensto tady.

"Ále, rozdojila jsem vola. I když jenom po kapkách... A nevíš kdy přijede ten švajnebus (přeprava zvířat)? Když nemá dojivost... "

[Rafael]

Cikáni z Černé Perly odněkud dotáhli a nabídli k prodeji nebo výměně velké množství luxusního nádobí. Krásně naleštěného, měděného.
Luxusně vypadalo, to ano.
Ale přece jen mnohým přišlo divné, že se takového krásného nádobí chtějí zbavit.

- "Je to jednoduché. Měď rozhodně není vhodná ke styku s potravinami a už vůbec ne k přípravě pokrmů vařením. A ani není vhodné v nich potraviny uchovávat".

- " A proč se ho chtějí zbavit?"

- "Protože mají odjakživa k takovým barevným kovům nějaký zvláštní stav ze staré doby a teď...."

- "Ale palírníka ta nabídka hodně zaujala. Prý je v destiláterství těžce, nebo vůbec nenahraditelný kov v té oblasti. Můžeme se ho na to vlastně zeptat. Něco o nějakých katalyzačních schopností toho kovu".

- "Nemůžeme. Není tady. Myslím, že sklízí tabák nebo někde sbírá nějaké pozdní byliny..."

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Do problematiky mědi vnesl jasno pan Balzagette, který řekl: čistá kovová měď není jedovatá. Můžete s ní dělat celý život a nic se Vám nestane. Problémem je měděnka, což je onen známý zelený povlak kryjící starší měděné předměty. Měděnka vzniká na povrchu mědi vlivem vzdušné vlhkosti a oxidu uhličitého ze vzduchu. Z mědi tak vznikne směs uhličitanu a hydroxidu měďnatého. Dostanou li se tyto dvě sloučeniny prostřednictvím vody či potravy do žaludku zde zreagují s přítomnou kyselinou chlorovodíkovou za vzniku chloridu měďnatého. A ten už jedovatý je. Hodně.
K reakci s mědi může dojít i při pouhém nalití čisté vody do měděné nádoby, neboť ve vodě je rozpuštěn oxid uhličitý a měděnka se tak dostane do vody.
To je důvod proč se nesmí používat měděné nádobí bez vnitřní ochranné vrstvy. Která se dělá buď z nerezové oceli, nebo z cínu kterým se potáhne vnitřní strana nádobí.
Měď je výhodná na výrobu nádobí z důvodu vysoké tepelné vodivosti která je mnohem vyšší než u jiných kovů. Toto má výhodu při ohřevu jídla, kdy se teplo velmi rychle a rovnoměrně rozdělí po celém hrnci. Toto jednak snižuje riziko připálení jídla, ale též šetří energii nutnou na ohřev jídla.
Měděné nádobí s cínovou vnitřní vrstvou je nutné stavět na plotnu naplněné vodou či olejem z důvodu ochrany cínové vrstvy před spálením. Teplota tání cínu je cca 230°C, při překročení této teploty hrozí riziko poškození cínové vrstvy. Která se na druhou stranu dá opravit. Měděné nádobí s nerezovou vložkou je odolnější, avšak v podmínkách Mlýna kde je nerezová ocel nedostatkovým materiálem nedostupné.
Jen pro doplnění: smaltované nádobí je též velmi dobrou volbou. Avšak při poškození smaltu se z oceli do potravy uvolňují kationty železy, jenž jsou rovněž jedovaté.

Někdo se ptal na použití mědi v pálenici. Zde platí následující: využívá se zde vysoké tepelné vodivosti mědi která zrovnoměrňuje ohřev či chlazení suroviny a konečného produktu.
Dále dochází k využití speciálních vlastností mědi ovlivňujících chuťové a zdravotní vlastnosti výsledného produktu, neboť měď pohlcuje síru a její sloučeniny vznikající při procesu kvašení. Kdy má síra a její sloučeniny velmi nevhodné chuťové vlastnosti.
Dále zabraňuje tvorbě ethyl-uhlicitanu jenž vzniká z kyanidů. Kyanidy vznikají při kvašení ovocných kvasů obsahujících pecky, jádra a kousky dřeva. Tyto sloučeniny jsou velmi jedovaté. Kdy má měď zároveň desinfekční účinky.
Kdy platí, že sloučeniny vznikající při těchto procesech se odstraní při vlastní destilaci a zůstane tak čistý alkohol. Kdy je třeba zároveň dodržovat správný průběh destilace.

[Rafael]

Palírník:
Stojí to všechno za, s prominutím, za hovno!

Podzimní byliny spláchl déšť spojený s povodněmí a tabák taky vůbec nevypadá dobře. Je takový nějaký nedomrlý, málo vyrostl a už usýchá a ukončuje vegetaci. Vypadá to, že i se semeny na příští rok bude problém.

A teď ještě něco k té mědi v destiláterství když už musím.
Mnohé ve směru katalytických reakcí už řekl p. Balgazette.
Já jen můžu dodat:
Vzniknul kdysi takový pseudoproblém. Takový skoro mýtus o destilátech z peckovitého ovoce.
Etylkarbamáty vznikající při kvašení a zvlášť dlouhodobém peckovitého ovoce.
Vznikla z toho kdysi i dost velká aféra. Když zas jednou byli češi papežštější než papeži z EU a zavedli velmi přísné limity na ten zákeřný jed.
Časem se pak přišlo na to, že ten "jed" je m.j. i známkou pravého ovocného destilátu a ne jen umělé chemicky ochucené ovocné lihoviny.

Nicméně vlk se nažral a koza zůstala celá.
Začaly se v pálenicích, používat tv. reakční členy. A to i v těch domácích. Nad vařáky se začaly umísťovat nádoby s drcenou a všelijakou podobnou mědi které to eliminovaly, vrácely zpět do vařáku a eliminovaly nebo lépe napsáno značně snížily jeho výskyt v destilátech.

Ale ted́ zpět k té mědi. Ta se vždy kvůli svým vlastnostem využívala jen k výše uvedenému a tomu co uvedl p. Balgazette. Jinak vždy a to i v daleké minulosti se ke styku s destiláty, likéry a vůbec potravinami nepoužívala. A když ano, tak jen v pocínovaném stavu.
A ještě je třeba se zmínit o jisté zajímavosti. Měděný chladič by neměl být nikdy umístěn nad neměděným vařákem, kolonou apod".

- "Tak jo, měď je špatná. Ale co takový hliník?"

- "Hliník se odstěhoval do ....
Ale ten už neumíme vyrobit. Ale můžeme ho přetavovat z nejrůznějších smetišť a odpadů. Ten je k lihu, lihovým párám celkem netečný a použitelný. Jen není vhodný k použití v kyselém prostředí. To ho narušuje a naleptává".

- "Je tady nějaký chemik nebo potravinář protože bych se chtěl zeptat na kyselost, nebo vlastně pH piva abych se zeptal tak nějak odborně protože jsem skoro celý život pil v hospodách pivo z hlinikových sudů, doma se většinou vařilo v Al hrncích a furt ještě žiju".

Sova:
- " Já nejsem chemik, jen lékař tak jen něco dodám. Něco z vlastních zkušeností, něco z odborných zdrojů a něco co jsem někde zaslechnul:

Koukám, že se tady hojně popíjí pivo, tak začnu tím.
Klasická piva mají schopnost potlačovat pálení žáhy - překyselení žaludku.
A z toho by si mnozí mohli myslet, že reakce piva v podstatě je zásaditá.
Ale ve skutečnosti je pH piva v rozmezí 4,0–4,9.
To znamená, že piva jsou kyselá.
(Pozn.: zásaditá reakce probíhá při pH > 7).
A teď otázka do pléna:

Dokáže tady někdo vysvětlit schopnost piva neutralizovat překyselení žaludku když je podle pH dost kyselé.
Anebo jinak. Čím je dána ta pufrační schopnost piva?"

- "Ale co vaření kyselých pokrmů v hliníkových hrncích. Třeba zelí apod.?"

- "Podobné jako s tím pivem. Nevím jestli se z toho někdy někdo přiotrávil nebo si přivodil nějakou hliníkovou nemoc".

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Pan Metuzalém se pousmál a řekl: s tím překyselením žaludku je to, jak mi jednou vysvětlovala nebožka má žena Marie způsobeno velikou produkcí žaludečních kyselin, hlavně kyseliny chlorovodíkové. Která nastává když sníte něco zásaditého. A to z toho důvodu, že v žaludku je kyselé prostředí. Které likviduje nežádoucí mikroorganismy, pomáhá trávit potravu a žaludek je na něj zvyklý. Podotýkám že žaludek. Ne jícen, nebo ústa. Ty ne, těm koncentrace kyseliny chlorovodíkové která se vyskytuje v žaludku dost vadí.
Tudíž když sníte něco zásaditého začne žaludek produkovat velké množství kyseliny chlorovodíkové kterou neutralizuje zásadu a nastoluje své kyselé prostředí. Při těchto neutralizačních reakcích vznikají různé produkty, včetně plynných. A ta způsobují krkání, které způsobuje únik žaludečních šťáv obsahujících kyselinu chlorovodíkovou do jícnu a někdy i do úst. To je to pálení v jícnu, známé jako pálení žáhy. Které se mnozí snaží odstranit pomocí jedlé sody neutralizující kyselinu v jícnu. A částečně i v žaludku kde je její koncentrace vyšší než obvykle.
A co se stane když si dáte něco kyselého? Co má kyselou reakci? Přece to, že v žaludku zůstane kyselé prostředí. Tudíž žaludek nemá důvod provádět neutralizaci a produkce kyseliny chlorovodíkové je tak podstatě nižší. Kyselost též a hlavně nedochází k neutralizačním reakcím tvořícím plynné produkty způsobující krkání.
Apropo, když se podíváte na naše národní jídlo, KZV, neboli knedlo-zelo-vepřo. Co tam vidíte?
Maso, které je zásadité a které by tak spustilo produkci kyseliny chlorovodíkové a neutralizaci. A na straně druhé zelí, které je kyselé. Tím pádem vyrovnávající zásaditou reakci masa. Proto je knedlo-zelo-vepřo při správném vyvážení jeho složek jídlem neutrálním.
Můžete si všimnout, že lidé kteří sní velké množství masa a málo zelí zpravidla krkají a mají těžké trávení. Jak s tím má žaludek práci. A ti, kdož si dají masa méně a k tomu odpovídající množství zelí tyto problémy nemají.
A tak je to se všemi jídly. Proto se má k masovému jídlu přidávat zeleninová příloha, případně zeleninový salát či kompot. Kdy tato příloha vyrovnává zásaditou reakci masa a vláknina v ní obsažená na sebe mimo jiné navazuje odpadní látky z trávení masa a napomáhá tak jejich odstraňování z těla. Zpravidla druhý den při návštěvě té místnosti kam i císař pán chodil pěšky.

A jak to mají vegetariáni? Ptala se dívka. Štíhlá jako lunt.

Pan Metuzalém: člověk je od přírody "zkonstruován" jako všežravec. Potřebujeme tak jak zeleninovou (ovocnou) složku potravy, tak i masovou. Neboť každá z těchto složek obsahuje jisté látky které druhá složka neumí dodat. Potřebujeme prostě vše. I když samozřejmě platí že všeho s mírou.
A tím mám na mysli míru s malým m. Ne s tím velkým M, se kterým by někteří mohli jít "na jedno". To poslední. Když ty předtím nebudou "takticky" počítat.

[drigon]

Maso, respektive tuk potřebujeme ještě z jednoho velmi důležitého důvodu, pokračoval pan Metuzalém. A to z důvodu vstřebávání vitamínů rozpustných v tuku. Některé vitamíny když nebudou mít k dispozici tuk trávicím ústrojím projdou bez toho že by se vstřebaly do těla. I když nejde jen o vitamíny, jde i o jiné látky. Jako například lutein který je nutný pro výživu oční sítnice. Ten ke svému vstřebávání potřebuje tuk. A tak je to s mnoha dalšími látkami. Prostě potřebujeme vše. Ve správném poměru a množství.

Pan Metuzalém si poté všiml jak se o přestávce baví chlapi o mlýnském ležáku. Ze začátku za moc nestál, později, jak se místní sládek vypracoval se zlepšil. Avšak trpěl jedním nedostatkem.
Zatímco načepován z sudu byl bez problémů, tak z láhve už to taková sláva nebyla. Vydržel jen několik dní, načež získal špatnou až zvětralou chuť. Někteří si mysleli že jsou špatně vymyté láhve, ale jak se později ukázalo byl problém někde jinde. Byl přímo v láhvi. Ale nebyla to špína, byl to... vzdušný kyslík. Byť sládek stáčel pivo do lahví opatrně a špuntoval je do pěny se pivo dostalo do styku se vzdušným kyslíkem. Začali proto zkoušet vytěsnit z lahví vzduch kysličníkem uhličitým pomocí trubičky vyvedené u dna láhve. Několik sekund proplachu láhve CO2 zakončených jejím natlakováním na dvě atmosféry s následným naplněním láhve do protitlaku a uzavření do pěny situaci značně zlepšilo. Avšak vadila spotřeba CO2.

Do řeči se vložil pan Metuzalém: víte jak se to dělá ve velkých pivovarech? Respektive dělalo se to tak před rozpadem?

Chlapi: stejně jako my.

Pan Metuzalém: jinak. Oni nejprve z láhve vysají vzduch vývěvou a do vzniklého vakua napustí CO2. Poté láhev ještě jednou vysají, znovu náplní CO2 a poté náplní pivem.

Sládek: já vývěvu nemám. A ani nevím kde ji sehnat.

Pan Metuzalém: říká vám něco vodní vývěva?
Používalo se to třeba v laboratořích a funguje to tak, že proud vody v zúžení trubice s sebou strhává vzduch a vytváří tak vakuum. Sice ne tak dokonalé jako u strojních vývěv ale hodně to pomůže.
Vodní vývěva se vyrábí ze skla a skláře zde máte. Zkuste se s nimi domluvit a z toho, že tato vývěva spotřebuje docela dost tlakové vody zde na Mlýně nemusíte mít obavy. A ušetříte s ní dost CO2 jehož výroba je zde dost nákladná. A to z něj zde nemusíte platit emisní povolenky jako v Zakázané čtvrti.

[Rafael]

V kuchyni:

- "Maruno, prý jste kdysi měla nějaký velmi humorný zážitek se setkání s jedním tehdejším a u jistých mladých, zelených apod. velmi oblíbeným poslancem. Jak a co to tehdy bylo?"

-"O žádném humoru nemůže být ani řeči. Měla jsem z toho spoustu nepříjemností a tahání po úřadech. Nerada na to vzpomínám protože jsem vyfasovala dost velkou pokutu a jako bonus ještě nějaké veřejně prospěšné práce. A to jsem ještě mohla být ráda, že jsem neskončila s nějakou podmínkou nebo přímo s uvězněním".

- "A jak se to stalo?"

- "Byla to tehdy má blbost. Nějak jsem se tehdy přimotala na nějakou předvolební akci. Ale jen úplně náhodou jsem šla s nákupem kolem. Vůbec jsem se té akce nechtěla zúčastnit! A on mě oslovil a chtěl si se mnou promluvit a udělat si se mnou nějaké asi reklamní selfíčko. Však víte jak vypadám a i tehdy to nebylo lepší. Asi chtěl, potřeboval, nějaké PR, že mu záleží i na obyčejných lidech a je schopen se s nimi i bavit".

- "A co jsi mu tehdy řekla?"

Přibližně toto, už si na podrobnosti moc nevzpomínám:

- "Ježíš márijááá, to je ale hnusná a chlupatá opice!"

- "Já nejsem žádná opice, ale poslanec Dominik F....".

- "Proboha, ono to dokonce i mluví!!!"

Blbé pro mě bylo, že ten náš rozhovor natáčela i ČT a i několik aktivistů kteří mě pak zažalovali.

Z Kroniky Mlýna